Článek
Běloruský soud ve středu poslal bývalého šéfredaktora opozičního média Nexta Ramana Prataseviče na osm let do vězení. Úřady ho obvinily z řady trestných činů včetně spiknutí s cílem uchvátit moc.
Další obžalované v případu - zakladatele Nexty Scjapana Pucilu a bývalého redaktora telegramového kanálu Jana Rudzika – podle nezávislého serveru Naša Niva soud v jejich nepřítomnosti poslal za mříže na 20, respektive 19 let.
Pratasevič, Pucila a Rudzik byli podle běloruské státní agentury Belta obviněni ze spáchání nejméně 1586 trestných činů. Úřady je vinily mimo jiné z podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti.
V přítomnosti byl souzen pouze Pratasevič, který je od svého zatčení v roce 2021 v domácím vězení. Jeho kolegové žijí v exilu a soud jim dlouholeté tresty vyměřil v nepřítomnosti. Pratasevič podle žalobkyně dodržel podmínky dohody o spolupráci, a proto pro něj požádala o nižší trest, napsala už dříve agentura AFP.
Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní sedmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou poté, co donutily v Minsku přistát civilní letoun mířící z Athén do Vilniusu.
Represe v Bělorusku
Příběhy vězněných odpůrců diktatury popisujeme průběžně na Seznam Zprávách.
Nedávno jsme informovali o uvěznění dvacetileté studentky Danuty Peredni. Kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu ji běloruská tajná policie KGB zařadila na „seznam teroristů“ a soud ji poslal na šest a půl roku za mříže.
V červenci soud v Homelu odsoudil novinářku televize Belsat Kaciarynu Andrejevovou k osmi letům vězení za údajnou vlastizradu.
Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení.
Zpravodajský kanál Nexta podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka v roce 2020.
Oficiální výsledky hlasování zajistily Lukašenkovi nové funkční období, opozice a západní země ale volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.
