Článek
Běloruský soud v pátek odsoudil běloruského disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého k deseti letům vězení, oznámil reportér ruské agentury TASS ze soudní síně.
Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden pobývá v cizině, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům vězení.
Ales Bjaljacki byl jedním z iniciátorů demokratického hnutí v Bělorusku v polovině 80. let. V současnosti šedesátiletý disident vede nevládní organizaci Vjasna, která informuje o porušování lidských práv v zemi.
Běloruské úřady ji označily za extremistickou organizaci. Spolu s kolegy čelil Bjaljacki obviněním z pašování a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, včetně údajného financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
Bjaljacki byl kvůli svým aktivitám ve vězení už mezi lety 2011 až 2014, znovu byl zadržen po velkých protestech proti režimu Alexandra Lukašenka v roce 2020.
Úprky z Běloruska
Jsou to studenti, ale třeba i ředitelé divadel. Litevští pohraničníci v poslední době zaznamenali nárůst uprchlíků z Běloruska. Emigraci jim komplikují ploty, které zemi obehnaly kvůli hybridní válce.
Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče, koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče a v nepřítomnosti ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné 11, deset a devět let vězení.
„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.
Represe v Bělorusku
Příběhy vězněných odpůrců diktatury popisujeme průběžně na Seznam Zprávách.
Nedávno jsme informovali o uvěznění dvacetileté studentky Danuty Peredni. Kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu ji běloruská tajná policie KGB zařadila na „seznam teroristů“ a soud ji poslal na šest a půl roku za mříže.
V červenci soud v Homelu odsoudil novinářku televize Belsat Kaciarynu Andrejevovou k osmi letům vězení za údajnou vlastizradu.
