Článek
„Vytvoření extremistické skupiny.“ Tím má být vinna běloruská novinářka státní Polské televize Iryna Slaunikava. Soud v Homelu ji ve středu poslal na pět let do vězení v trestanecké kolonii.
Ještě o rok déle, než chtěl žalobce
Dvaapadesátiletá novinářka bude za mřížemi ještě o rok déle, než žádal žalobce. Čím přesně se Slaunikava měla podle běloruského soudu provinit, jasné není, protože se jednání konala za zavřenými dveřmi. Pro obhájce ženy i její rodinu platí povinnost mlčenlivosti.
Rozsudek vynesl soudce Mikalaj Dola, jenž už v minulých letech stál za odsouzením Sjarheje Cichanouského, manželka exilové opoziční lídryně Svjatlany Cichanouské, a dalších disidentů k mnohaletým trestům za jejich opoziční činnost.
Polské ministerstvo zahraničních věcí proti odsouzení Slaunikavy protestuje a na čtvrtek si předvolalo běloruského charge d’affaires, tedy vedoucího ambasády ve Varšavě.
Rozhovor Seznam Zpráv o diverzních akcích proti Lukašenkovi:
Věc komentoval i polský premiér Mateusz Morawiecki. „Je to absolutní skandál, porušení všech civilizačních norem, lidských práv a novinářských standardů,“ reagoval na odsouzení Slaunikavy politik. Za skandální označilo rozsudek i vedení Polské televize (TVP).
Novinářku i s jejím manželem Alexandrem Lojkou zadržel režim loni na podzim na letišti v Minsku po jejich návratu z dovolené v Egyptě. Oba nejdřív strávili 15 dní ve vězení kvůli publikování „extremistického obsahu“ na sociálních sítích.
Tím Lukašenkův režim míní obsah televize Belsat, kterou financuje polská vláda. Televize, jejímž cílem je šířit v Bělorusku objektivní zpravodajství a podporovat demokratický směr, v té době však ještě nebyla v zemi uznaná za šiřitele „extremistického obsahu“.
Právě pro televizi Belsat Slaunikava v minulosti několik let pracovala. Posledních 15 let je spojená s polskou státní TVP.
Neztrácí optimismus
Slaunikavu nepropustili z vězení ani po 15 dnech. Místo toho byla obviněna z organizování a přípravy akcí narušujících „veřejný pořádek“ a také z vytvoření „extremistické skupiny“. Režim tak novinářku trestá za informování o protestech proti zfalšovaným prezidentským volbám v létě 2020 a dění po nich.
Server televize Belsat citoval z dopisů Slaunikavy z vězení jejím blízkým. Je z nich patrné, že novinářka navzdory podmínkám neztrácí optimismus. Pro popis prostředí používá „hotelovou terminologii“ a o cele píše jako o pokoji.
1 255 politických vězňů
Běloruské lidskoprávní organizace uznávají Slaunikavu za jednu ze stovek politických vězňů. Těch je teď v zemi podle organizace Vjasna na 1 255.
Na 4. srpna připadá Mezinárodní den solidarity s běloruskou občanskou společností.
Seznam Zprávy v červenci psaly například o uvěznění dvacetileté studentky Danuty Peredni. Kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu ji běloruská tajná policie KGB zařadila na „seznam teroristů“ a soud ji poslal na šest a půl roku za mříže.
Tento týden soud v Minsku poslal na tři roky do vězení zápasníka MMA Uladzislaua Navického. Důvodem je jeho účast na protestech v roce 2020 a blokádě silnice. V „kajícném videu“, ke kterým režim disidenty nutí, zápasník uvedl, že znal lidi bojující na Ukrajině proti Rusům.
Andrejeva dostala dalších osm let
V červenci padl rozsudek i nad další běloruskou novinářkou. Osmadvacetiletou reportérku Belsatu Kaciarynu Andrejevu soud v Homelu odsoudil na osm let ve vězení za údajnou vlastizradu. Jde už o druhý trest.
Novinářka je ve vězení od listopadu 2020. Loni v únoru ji soud společně s kameramankou Darjou Čulcovou uznal vinnými z přípravy nepovolených demonstrací a poslal je na dva roky do trestanecké kolonie.
I když si už někteří lidé své tresty odseděli a z vězení vyšli, i tak podle Vjasny politických vězňů v Bělorusku už druhým rokem neustále přibývá. Během července se dostalo na svobodu na 36 lidí, z nichž 20 vyšlo z vězení až po uplynutí celé délky trestu.
Například v polovině července vyšla po 14 měsících z vazby novinářka zablokovaného serveru Tut.by Alena Talkachova.
Lukašenkův režim v současnosti vězní na 33 novinářů.
