Hlavní obsah

Belgii může vést muž, který roky usiloval o její rozklad

Foto: BELGA PHOTO DIRK WAEM, Profimedia.cz

Bart De Wever a král Philippe.

Bart De Wever, jehož Nová vlámská aliance (N-VA) vyhrála parlamentní volby, bojuje za autonomii Vlámska. Pokud se však stane premiérem, bude se pravděpodobně muset svého dlouholetého cíle vzdát.

Článek

Od červnových voleb v Belgii uplynuly už více než čtyři měsíce, jednání o nové vládě ale váznou.

Dva dosavadní pokusy ke kýženému výsledku nevedly, ten v pořadí třetí dostal znovu Bart De Wever, předseda vítězné nacionalistické Nové vlámské aliance (N-VA). Král Philippe ho na čtvrteční schůzce požádal, aby dohodu uzavřel „v rozumné době“ a do 4. listopadu ho informoval o pokroku.

Bruselský server Politico k tomu napsal, že „na dobré cestě stát se premiérem Belgie“ je muž, který se celou svoji politickou kariéru snažil zemi rozbít, „i když trvá na tom, že tuto práci nechce“.

Momentální jednání směřují k vytvoření koalice mezi N-VA, Křesťanskodemokratickou a vlámskou stranou (CD&V), frankofonní centristickou stranou Angažovaní (Les Engagés) a socialisty Vooruit.

Byť vystudovaný historik De Wever před volbami na své stoupence apeloval, aby mu dali svůj hlas, na zvolení reagoval následovně: „Netěším se na to, až se stanu premiérem. Mám z toho obrovskou hrůzu.“ Na vládě se N-VA podílela již v letech 2014 až 2018, post předsedy ale nikdy neměla.

Šéf N-VA je navíc starostou Antverp, druhého největšího města Belgie a důležitého přístavu. V budoucnu si tak bude muset vybrat mezi pobytem v Antverpách a vedením země.

Nečekané vítězství

Červnové vítězství N-VA bylo překvapením, jelikož porazila krajně pravicový Vlámský zájem, který vedl v průzkumech. Prohra tohoto hnutí znamenala úlevu pro belgickou elitu, jelikož Vlámský zájem bojoval za nezávislost Flander, což by nejspíše vedlo k několika rokům politické nestability.

Co největší autonomii pro Vlámsko i Valonsko nicméně jako svůj cíl deklarovala i N-VA. Podle Politica je tak De Weverův největší a nejdůležitější závazek něčím, co koliduje s jeho možným premiérským postem.

„Historii nelze zvrátit,“ řekl ještě loni v lednu v rozhovoru pro De Tijd. „V Evropě existovaly dvě další země podobné Belgii: Jugoslávie a Československo, a ty už neexistují.“

Letošní červnové volby označoval za možnost splnit svůj politický cíl, když v kampani tvrdil, že jediný způsob, jak dát věci do pohybu, je sám se ujmout nejvyšší funkce. Zda však dlouholetý slib splní, stále není jisté.

Politico třiapadesátiletého De Wevera popisuje jako „cynického, arogantního muže, který snadno přechytračí všechny kolem sebe“. Šéfem N-VA se stal v roce 2004, během dvaceti let ji z okrajové strany s jedním poslancem proměnil v jednu z největších politických sil v zemi. V této době se stal také jedním z nejpopulárnějších politiků v Belgii.

Pokud chce De Wever vlámské autonomie dosáhnout, potřebuje podle serveru na svou stranu získat frankofonní protějšky. Tím ale riskuje roky politické nestability.

Již měsíce tak vyjednává o sestavení středopravicové vlády, která by dala do pořádku finanční situaci země. Koalice by rovněž mohla postupně položit základy i pro větší autonomii regionů. Hrozí však, že jakmile by konečně mohl začít jednání o nezávislosti Vlámska, koaliční partneři se k němu otočí zády.

Podle belgických představitelů si toho je De Wever dobře vědom. Bude proto možná muset vybírat mezi mocí a splněním dlouholetého závazku, uzavírá Politico.

Související témata:

Doporučované