Článek
Bart De Wever složil přísahu coby nový belgický premiér, dotáhl tak těžce vybojovanou koaliční dohodu, která zemi posouvá směrem doprava, napsal britský The Guardian.
Touto dohodou – uzavřenou v pátek po sedmi měsících vyjednávání – je De Wever prvním nacionalistou z nizozemsky mluvících Flander, který se stal belgickým premiérem. Složil přísahu před králem Filipem při slavnostním ceremoniálu v královském paláci v Bruselu.
Od červnových voleb jednání o nové vládě vázla. Belgie, která je rozdělená mezi francouzsky a nizozemsky mluvící komunity a s velmi složitým politickým systémem, má nezáviděníhodnou bilanci velmi zdlouhavých koaličních jednání.
Červnové vítězství N-VA bylo překvapením, jelikož porazila krajně pravicový Vlámský zájem, který vedl v průzkumech. Prohra tohoto hnutí znamenala úlevu pro belgickou elitu, jelikož Vlámský zájem bojoval za nezávislost Flander, což by nejspíše vedlo k několika rokům politické nestability.
Co největší autonomii pro Vlámsko i Valonsko nicméně jako svůj cíl deklarovala i N-VA. Podle Politica je tak De Weverův největší a nejdůležitější závazek něčím, co koliduje s jeho možným premiérským postem.
Tentokrát se snažilo vytvořit koalici pět uskupení a jednání vedla De Weverova konzervativní N-VA, která získala nejvíce křesel. Nová vláda sdružuje tři strany z nizozemsky mluvících Flander: De Weverova N-VA, centristická Křesťanská demokracie a levicová strana Vooruit (Vpřed).
Patří do ní i dvě strany z francouzsky mluvícího Valonska: centristická Les Engages a středopravicové Reformistické hnutí. Společně mají v belgickém parlamentu, který má 150 křesel, většinu 81 mandátů.
