BBC: Rusko v Mariupolu systematicky zabírá nemovitosti Ukrajinců

Ruské úřady systematicky zabavují domovy Ukrajinců, kteří uprchli z Mariupolu, případně zemřeli při jeho obléhání. Pro původní majitele je téměř nemožné získat své nemovitosti zpět, uvedla ve své analýze britská veřejnoprávní stanice BBC.

Z Mariupolu, kde před ruskou válkou žilo 425 tisíc obyvatel, podle odhadů uprchlo asi 350 tisíc lidí.

Ve městě tak zůstala řada neobydlených nemovitostí. Nejméně 5700 domovů bylo určeno k zabavení, vyplynulo z analýzy dokumentů, které od července 2024 zveřejnily ruské okupační úřady. Kromě 2200 domovů, které byly určeny k okamžitému zabavení, bylo dalších 3550 vytipováno k možné konfiskaci.

Rusové používají pro nemovitosti, které nemají vlastníka nebo nejsou využívány, souhrnně pojem „bez vlastníka“. Tyto byty ale patří ukrajinským obyvatelům, kteří uprchli před ruskými útoky nebo při nich zemřeli.

Přístavní město čelilo krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 téměř tříměsíčnímu obléhání. Během bombardování tam podle Human Rights Watch zemřelo více než 8000 lidí, lidskoprávní organizace však poznamenala, že toto číslo je „pravděpodobně značně podhodnocené“.

Oficiální dokumenty zveřejněné proruskou administrativou odhalují proces, který k zabavení nemovitostí vede.

Úřady do deseti dnů od první zprávy na webových stránkách zveřejní oznámení, že nemovitost „vykazuje znaky, že je bez majitele“. Majitel se pak v Mariupolu musí prokázat dokumenty o vlastnictví a ruským pasem.

Pokud tak do 30 dní neučiní, je nemovitost označena jako „bez majitele“. Úřady následně čekají tři měsíce, než požádají o soudní příkaz k převodu domu do vlastnictví města.

Moskvou dosazený starosta Mariupolu tvrdí, že dosud soud rozhodl o zabavení asi 600 bytů. Podle bývalého poradce ukrajinského starosty města Petra Andrušenka je však téměř nemožné získat nemovitost zpět, jakmile se objeví v systému.

Poté, co dojde k zabavení, mohou úřady přenést vlastnická práva na jednotlivce. To umožňuje zákon přijatý loni. Vlastnictví mohou v rámci tohoto systému získat pouze obyvatelé samozvané Doněcké lidové republiky, kteří o domov přišli a jsou držiteli ruských pasů.

Ruské úřady se podle všeho snaží ukrajinským uprchlíkům zkomplikovat případné uplatnění vlastnických práv. Všechny byty v Mariupolu musí být registrovány v Rusku. Dekret, který v březnu podepsal Vladimir Putin, však zakazuje občanům „nepřátelských zemí“, mezi něž patří i Ukrajina, bez zvláštního povolení registrovat nemovitosti na okupovaných územích do roku 2028.

Ukrajinci si tak musí vybrat mezi zachováním osobního bezpečí a identity, nebo svým domovem. Jedním z těch, kteří v Mariupolu i při okupaci zůstali, je Pavlo. Zabavení svého domova zabránil získáním ruského pasu.

Naproti tomu Halyna, která z města uprchla, BBC popsala, že bytový dům, ve kterém bydlela, byl těžce poškozen během ruského obléhání. Následně jí bylo řečeno, že okna a dveře v jejím bytě byly opraveny a žijí v něm jiní lidé bez jejího souhlasu. Halyna se tak obává, že její byt byl zabaven.

„Pravidla jsou nejasná a nejsou nikde zveřejněná,“ řekla. S tím souhlasí i další Ukrajinci. V telegramovém chatu, který BBC prověřila, jsou mnozí místní procesem zmatení a nechápou, proč byl jejich domov označen jako „bez majitele“.

Diana Bergová, která z města uprchla, má v Mariupolu rodinný dům. Pokud nechce, aby se dostal do vlastnictví města, musel by se někdo z jejích příbuzných na místo vrátit. Jediná cesta však vede z moskevského letiště Šeremetěvo, kde by čelili vyčerpávajícím ruským kontrolám. Podle Diany je tedy nemožné, že by její rodina mohla do Mariupolu vycestovat.