Básník a „nespokojenec“. Co zatím víme o atentátníkovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovenská média identifikují muže podezřelého ze střelby na premiéra Roberta Fica jako 71letého Juraje C. Podle zdrojů televize Markíza muž pochází z města Levice na jižním Slovensku. Úřady jeho identitu zatím nepotvrdily.

Podle informací stanice ho ale policie už obvinila z pokusu o úkladnou vraždu, hrozí mu 25 let vězení až doživotí. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok ve čtvrtek zopakoval, že útok byl politicky motivovaný, pachatele označil za „osamělého vlka“. Na další informace o vyšetřování bylo uvaleno informační embargo.

Slovenská média o obviněném muži informují jako o spisovateli a básníkovi, který vydal několik sbírek a v Levicích, kde žije, například v minulosti založil a vedl Literární klub Duha.

Sám sebe v autorském profilu na internetu však označoval také za „nespokojence“. Podle médií vlastnil legálně střelnou zbraň.

Slovenská média o něm naposledy psala v roce 2016, kdy pracoval jako ostraha v nákupním centru. Tehdy ho surově napadl výtržník a způsobil mu četná zranění.

Server Aktuality.sk přinesl vyjádření syna zadrženého muže, kterého se mu podařilo kontaktovat. Ten uvedl, že ho otcův čin šokoval: „Vůbec netuším, co můj otec zamýšlel, co plánoval, proč se to stalo.“

Muž také potvrdil, že jeho otec vlastnil legálně zbraně a že se nikdy neléčil s psychickými problémy. „Možná došlo k nějakému zkratu, nevím. On je ráznější, ale že by to řešil s psychiatrem nebo tak, to ne.“ O žádném fyzickém útoku na politika podle něj otec nikdy nemluvil.

Na otázku, zda jeho otec nenáviděl Roberta Fica, odpověděl: „Řeknu to takhle – on ho nevolil. To je vše, co k tomu mohu říci.“

Antipatie vůči premiérovi dal po zatčení pravděpodobně najevo i Juraj C. „Nesouhlasím s politikou vlády,“ prohlásil na videu, které se za neobjasněných okolností objevilo na sociálních sítích a ve slovenských médiích. Pochází pravděpodobně z policejní stanice. Není jasné, za jakých okolností vzniklo a jestli muž nemluvil pod nátlakem.

Podle televize Markíza se Juraj C. zúčastnil už jednoho protestu proti Ficovi před třemi týdny. Během jiného výjezdního zasedání kabinetu v Dolní Krupé byl podezřelý mezi skupinou demonstrantů, kteří na premiéra pokřikovali hesla jako „Ať žije Ukrajina“ nebo „Dost bylo Fica“.

Soused podezřelého Seznam Zprávám popsal, že na něj nepůsobil jako podivín. „Celkem pěkný život měl. Žili tady s manželkou, ona byla učitelka na gymnáziu,“ řekl s tím, že politicky se neshodovali, ale vzájemně to respektovali.

Podobně se pro slovenský Denník N vyjádřila i ředitelka levické knihovny Vlasta Kollárová. Podle ní byl Juraj C. „v mládí rebelský, ale ne nijak útočný“. Knihovna mu v minulosti pomáhala s prezentací knihy.

Z dostupných informací se dá soudit, že Juraj C. patří ke konzervativním literárním kruhům, není ale etablovaným spisovatelem a jeho jméno je v kulturní obci málo známé.

Juraj C. je také uveden v seznamu členů Spolku slovenských spisovatelů (SSS). Ten už na svých stránkách vydal prohlášení k atentátu: „Vedení SSS s rozhořčením a absolutním odsouzením zaregistrovalo tuto zprávu, a pokud se potvrdí, členství této zavrženíhodné osoby bude okamžitě zrušeno.“

SSS byl založen v roce 1923. „Je to spolek řekněme konzervativnější, starší generace spisovatelů. Vydával týdeník, který nedostal podporu, protože nesplňoval současné standardy,“ říká slovenský literární kritik, který si v této souvislosti nepřál být jmenován.

Spolek v lednu letošního roku kritizoval Fond na podporu umění za to, že organizaci neposkytl finanční příspěvek, a dodal: „Zato rozšafně (vskutku v duchu ‚současného‘ umění) se uvedená komise zachovala k časopisu QYS (zkráceně magazín Queer Youth Slovakia), určenému pro lesby, gaye, bisexuální, transrodové a intersexuální lidi, zejména však pro mladé LGBTI lidi – přispěla mu sumou 20 tisíc eur (…)“ Před týdnem ale slovenský Deník N uvedl, že Spolek slovenských spisovatelů získal mimořádnou finanční injekci přímo od premiéra Roberta Fica ze státní rezervy.

Členem předsednictva spolku je také poslanec vládní Slovenské národní strany Roman Michelko. „Každý, kdo vydá dvě knihy, má právo zažádat o členství,“ vysvětlil politik deníku SME. Podezřelý muž podle něj nebyl ve vedení spolku a z předsednictva ho téměř nikdo nezná.

Snímky z atentátu na Roberta Fica:

Jednasedmdesátiletý atentátník je například autorem knihy Efata s podtitulem O Cikánech a Romech. „Tolik bezočivých cikánů v Evropě, jako je dnes, ještě nikdy nebylo. Ale oni dobře vědí, jak využívat státní sociální systémy. Stát problém neřeší, jen se na něm pase. Sto tisíc slovenských cikánů stojí o přízeň bílých, ale nám to nepoví. Buďme k nim přísní a spravedliví,“ píše se v internetové anotaci Efaty, o které je z pohledu zvenku těžké přemýšlet jinak než jako o (přinejmenším latentně) rasistickém pamfletu.

Podle serveru Refresher autor knihy například vyjadřoval sympatie ke slovenským masovým vrahům, například k muži, který v roce 2010 zmasakroval sousedy na bratislavském sídlišti Devínská Nová Ves.

Úryvky z básnické tvorby Juraje C., uveřejněné dříve na internetu, působí jako směs stylizovaného mučednictví a prvoplánově proklamované vůle ke chlapskému vzdoru.

Deník SME také upozornil, že Juraj C. před osmi lety zveřejnil tři videa proti násilí. „Musíme ukázat sílu, ale ne násilí,“ citoval server jeho slova. Sílu doporučoval ukázat na náměstích, kde se mají shromáždit lidé, kteří nesouhlasí s chamtivostí politiků, ale nejsou proti demokracii.

Na druhou stranu ve zmíněné publikaci Efata se zamýšlel nad tím, jak má člověk přistupovat k selháním státu. Vyjádřil pochopení, pokud se lidé v takové situaci, rozhodnou pro radikální řešení.

Ve stejné době chtěl také založit hnutí Proti násilí, sbíral podpisy nutné k jeho registraci, ale nakonec se mu to nepovedlo. Hnutí vyzývalo lidi, aby se postavili proti násilí všeho druhu, včetně války nebo domácího či psychického násilí, píše slovenský deník Pravda.

Ve svých facebookových příspěvcích kritizoval morální zkaženost politiků nebo i přístup vlády Roberta Fica vůči hazardu. Kabinet na penězích z tohoto oboru podle něj parazitoval.

Další skupinou, kde se Juraj C. možná angažoval, je proruský spolek Slovenskí Branci (SB). Upozornil na to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi s odkazem na fotografii, kterou organizace v roce 2016 sdílela na facebooku. Pachatel se na ní nachází vedle členů skupiny.

Spolek už před dvěma lety oznámil ukončení činnosti, ale v minulosti měl vazby na ruský proputinovský motorkářský klub Noční vlci a šířil prokremelskou propagandu.

Angažovanost Juraje C. ve spolku zřejmě souvisí právě s jeho úvahami o reakci na selhání státu. V příspěvku sdíleném SB a citovaném Denníkem N muž mezi důvody, proč cítí ke spolku sympatie, uváděl „schopnost konat bez příkazu státu“ a „nezištnou zanícenost“. Zmiňoval i ochranu Evropy před přicházejícími migranty.

Ministr obrany Robert Kaliňák řekl, že muž se se skupinou vídal, aby jim domluvil. Jako pacifista je prý vyzýval, aby nepoužívali zbraně.

Aktualizace: Doplnili jsme další informace o podezřelém ze slovenských médií.