Článek
Soud v Myanmaru, známém dříve jako Barma, uložil svržené vůdkyni Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.
Nositelka Nobelovy ceny za mír čelí řadě obvinění, loni v prosinci už byla odsouzena ke čtyřem letům za mřížemi, mimo jiné za podněcování násilí. Šéf vojenské vlády Min Aun Hlain následně političku částečně omilostnil a výši trestu jí snížil na dva roky.
Právníci političky veškerá obvinění odmítají s tím, že jsou politicky motivovaná.
Pondělní verdikt, který vynesl soud v myanmarské metropoli Neipyijto, se týkal nelegálního dovozu šesti vysílaček, jež bezpečnostní složky podle prokuratury nalezly v domě Su Ťij při jejím zatčení. Za porušení dovozního zákona dostala politička dva roky vězení. Další dva roky jí pak soud udělil za porušení zákona o zvládání katastrof v souvislosti s koronavirovou krizí. Opatření proti šíření koronaviru podle soudu porušila při předvolební kampani v roce 2020.
Celkem si nyní Su Ťij musí odpykat šest let vězení, desítky dalších roků odnětí svobody jí ale ještě hrozí, napsala agentura Reuters. Mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International vyzvala k propuštění političky spolu s tisícovkami dalších lidí, kteří jsou od převratu „nespravedlivě zadržováni“.
Národní liga pro demokracii (NLD) nyní 76leté Su Ťij vyhrála s převahou volby v listopadu 2020. V únoru 2021 pak těsně předtím, než mohla její vláda zahájit druhý pětiletý mandát, následoval vojenský puč. Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Převrat vyvolal masové demonstrace, které armáda krvavě potlačila.
Situaci v Myanmaru jsme detailně popisovali v prosinci po prvním verdiktu nad Su Ťij:
Stoupenci Su Ťij uvádějí, že obvinění vznesená vůči ní jsou nepodložená a jejich cílem je ukončit politickou kariéru vlivné opoziční vůdkyně. V podobném duchu se v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřil i Aung Myo Min, myanmarský exilový ministr pro lidská práva. „Všichni vědí, že jsou tato obvinění falešná. Lidé armádě nevěří, stejně tak soudům. Ať už bude konečný rozsudek jakýkoli, nebude to považováno za spravedlivé rozhodnutí,“ domnívá se ministr.
Junta tvrdí, že proces je spravedlivý a že politička stojí před nezávislým soudem vedeným soudcem, kterého jmenovala její vlastní vláda. Proces je nicméně nepřístupný pro média a ani právníci obžalované nesmějí s médii a veřejností komunikovat. Vojenská vláda také neprozradila, kde je Su Ťij zadržována.
Barma, nebo Myanmar?
V roce 1989 rozhodla vojenská junta, která tehdy byla u moci, o přejmenování Barmy na Myanmar. Úřední název Republika Myanmarský svaz, který již nebyl spjatý s koloniální minulostí země, se však stal zdrojem sporů. Podle Davida Steinberga z washingtonské Georgetown University mnoho opozičních skupin i zemí nadále používá jméno Barma, jelikož neuznávají legitimitu vojenské vlády či její pravomoc přejmenovat zemi. Sama nyní zadržená premiérka Su Ťij se nechala slyšet, že i nadále používá starší označení.
„Tajná soudní jednání mají vést k dalším a dalším usvědčením… aby Su Ťij zůstala ve vězení na neurčito,“ uvedl v prohlášení zástupce šéfa asijské pobočky mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW) Phil Robertson. „Min Aun Hlain a další vůdci junty očividně Su Ťij nadále vnímají jako hlavní politickou hrozbu, kterou je potřeba trvale neutralizovat,“ dodal.
Su Ťij je jedním z 10 600 lidí, které junta od svého nástupu k moci loni v srpnu zajala, uvádí podle BBC monitorovací skupina Asociace asistence pro politické vězně.
