Článek
Většina států by své laureáty Nobelovy ceny značně hýčkala a byla by na ně hrdá. To však není případ bangladéšského profesora Muhammada Yunuse, kterého premiérka země Sheikh Hasinová otevřeně označila za veřejného nepřítele, píše agentura AP.
Podle ní je tento třiaosmdesátiletý ekonom, kterému se přezdívá bankéř chudých kvůli jeho průlomovému konceptu malých dlouhodobých půjček, které pomáhají méně majetným lidem začít podnikat, příživník. Hasinová ho obvinila z toho, že banka, kterou založil, má přemrštěné úroky a na chudých lidech se tak spíše než cokoliv jiného obohacuje.
Yunus čelí hned několika žalobám ze strany premiérky. V posledních týdnech jich ale hned několik přibylo. Jednu z nich podalo 18 bývalých zaměstnanců jeho společnosti Grameen Telecom, v níž uvádějí, že je připravil o slibované pracovní výhody. Samostatně pak stanul před soudem 22. srpna kvůli obvinění z údajného porušování pracovněprávních předpisů.
Yunus a 13 dalších osob bylo rovněž jmenováno v případu, který zahájila protikorupční komise a v němž je obvinila ze zpronevěry finančních prostředků právě společnosti Grameen Telecom.
Na jeho obranu vystoupilo více než 170 světoznámých osobností, které v otevřeném dopise vyzvaly bangladéšskou premiérku, ať přestane Yunuse „neustále soudně pronásledovat“. Podle signatářů, mezi kterými je například bývalá ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová a zpěvák skupiny U2 Bono, se jedná o útok na demokracii.
„Upřímně si přejeme, aby (Yunus) mohl dále pokračovat v jeho průkopnické práci bez pronásledování a obtěžování,“ stojí v dopise.
Hluboká nenávist
Yunusovy právní pletky sahají už víc jak deset let do minulosti. Například v roce 2011 ho bangladéšská centrální banka donutila odejít z banky Grameen Banks s odůvodněním, že pracoval po dosažení důchodového věku 60 let. V roce 2013 byl pro změnu obviněn z daňových úniků, které měly zahrnovat tantiémy z knihy, a dokonce i samotnou Nobelovu cenu. Jeho právník pak tvrdí, že tyto případy jsou vykonstruované a ovlivňované vládou.
Mnozí komentátoři se domnívají, že na Západě populárního profesora se premiérka snaží vystrnadit z veřejného prostoru kvůli jeho pokusu založit politickou stranu v roce 2007. Ta měla zjevný program pro tehdejší armádou podporovanou prozatímní vládu. Tím se mohl stát v očích premiérky Hasinové nepřítelem, protože stejná vláda ji tou dobou uvěznila. Bankéř ale svůj plán ani nedotáhl do konce a od té doby se politiky straní s tím „že to není jeho šálek kávy“.
Této motivaci by mohlo nasvědčovat i to, že poslední obvinění přichází pouhé čtyři měsíce před parlamentními volbami. Občané přitom stále více naléhají na zajištění svobodného a spravedlivého volebního procesu.
Vytrvalost, se kterou je Yunus stíhán, ale spíše naznačuje, že se nejedná pouze o pragmatické a momentální důvody. Ali Riaz, politolog z Illinoiské státní univerzity uvedl pro BBC, že Hanisová Yunuse „hluboce nenávidí“. Zejména pak opovrhuje jeho postavením světové ikony i přes jeho politickou pasivitu.
Hanisová se pak obává i toho, že věhlas profesora Yunuse stoupne nad pověst jejího zesnulého otce šejka Mudžibura Rahmána, kterého mnoho Bangladéšanů ctí jako muže, který dovedl jejich zemi k nezávislosti. Ten byl zavražděn v roce 1975.
Vytrvalost útoku režimu na profesora Yunuse je podle Riaze také projevem rostoucí nesnášenlivosti vůči disentu a ohrožuje demokratické principy.
„Náhlý spěch při podávání žalob a snaha o rychlý soudní proces naznačují, že cílem není spravedlnost a čestnost, ale naopak udělat z něj exemplární případ. Takové chování se denně projevuje vůči opozičním aktivistům a kritikům vlády,“ dodal.
