„Nečekala jsem, že budu držet zbraň,“ říká matka tří malých dětí. Balt zbrojí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nikdy bych si nemyslela, že někdy budu držet zbraň. Ale časy se změnily. Musíme být připraveni,“ říká Jekaterina Grinevič. Matka tří malých dětí bydlí s manželem v Litvě blízko hranice s Běloruskem. Seznam Zprávám popsala, jaká je teď za nejisté mezinárodní situace v baltské republice atmosféra a co rodina dělá pro vlastní pocit bezpečí.

„Situace je napjatá už od začátku ruské invaze na Ukrajině. Nevěděli jsme, jestli se Bělorusko k Rusku aktivně nepřidá. Napětí s postupem války dál rostlo a do Běloruska se navíc předloni sjeli žoldáci z Vagnerovy skupiny. Tehdy náš strach vrcholil a řekli jsme si, že s tím musíme něco dělat,“ vzpomíná Jekaterina Grinevič.

S manželem se proto rozhodli vstoupit k Litevským střelcům, což je paramilitární organizace s historií sahající až k roku 1919.

Dobrovolníci z řad civilistů se ve svazu střelců cvičí v různých vojenských dovednostech, včetně střelby, orientace v terénu, první pomoci ale i v kybernetických operacích nebo ovládání dronů.

Střelci jsou zároveň důležitou součástí litevské obranné struktury a zapojují se nejen do národní obrany, ale i do mezinárodních vojenských misí, včetně těch v rámci NATO. Zájem o členství se zvedl po ruské okupaci Krymu a Donbasu v roce 2014, a pak znovu po ruském napadení Ukrajiny v roce 2022.

Jen letos v březnu se ke Střelcům přidalo na 700 členů, přitom 300 z nich bylo ve věku od 11 do 18 let.

„Lidé se tam školí a připravují se na sebeobranu a obranu státu. Pro nás bylo rozhodující, abychom mohli zajistit bezpečí naší rodiny a blízkých a také naší obce,“ přibližuje Jekaterina Grinevič, která před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala jako politická poradkyně. Ženy tvoří ve svazu zhruba třetinu z jeho téměř 17 tisíc členů.

Litevská vláda navýšila Střelcům i letošní rozpočet: z 13,6 na 20,7 milionů eur, čili v přepočtu přes půl miliardy korun.

Jde to ruku v ruce s ohlášeným rychlým růstem výdajů na vlastní obranu. Výdaje zvyšuje Vilnius už od roku 2022, letos v lednu ale litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil plán investovat do ozbrojených sil do roku 2030 až šest procent HDP. Plán už schválila Rada obrany státu.

Loni dala Litva na obranu 2,85 % svého HDP, Lotyšsko 3,15 % a Estonsko 3,43 %.

Estonsko plánuje zvýšit své výdaje na obranu na nejméně pět procent HDP od roku 2026. Růstem výdajů na obranu chtějí baltské státy vyhovět představě amerického prezidenta Donalda Trumpa, který požaduje po členech Aliance právě pětiprocentní výdaje.

Od nástupu Trumpa se Vilnius, Riga i Tallinn snaží udržet křehkou rovnováhu mezi závislostí na amerických bezpečnostních zárukách a potřebou posílit kapacity vlastní obrany.

V baltských státech je v rámci strategie odstrašování rozmístěných zhruba dva tisíce amerických vojáků.

Když na jejich počet a budoucí přítomnost v Pobaltí dostal nedávno Trump novinářskou otázku, řekl, že je zavázán Polsku, poté se na chvíli zarazil a trochu nejasně dodal: „Pobaltí… tam je to dost… je to náročné prostředí, ale my jsme zavázáni je podpořit.“

„Na jednu stranu jsou Trumpovy výroky závažné, na druhou stranu je to trochu groteskní, až surrealistické,“ říká Seznam Zprávám o svých pocitech litevský novinář Antoni Radczenko.

„Obavy tu jsou. Vidíme, jak rozdílně Amerika vnímá Polsko, což je velká země se silnou armádou, a jak malé baltské státy,“ říká. Připomíná, že litevské vlády dosud stavěly na dvou pilířích: státech EU - jako Německo a Polsko - a pak na úzké spolupráci s USA, kvůli jejíž manifestaci šla dokonce Litva do dost ostrého sporu s Čínou. Teď se vláda snaží oba pilíře udržet a snaží se všemi cestami najít cestu k Trumpově administrativě,“ dodává novinář.

Navzdory alespoň částečně ujišťujícímu výroku však americký prezident platí za vysoce nepředvídatelného politika. Nervozitu v baltských státech podporuje zejména jeho vřelý přístup k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, který se dlouhodobě netají touhou obnovit rozsah a sféru vlivu sovětského impéria.

Studená sprcha po roztržce mezi Trumpem a jeho týmem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se nevyhnula ani baltským státům, jež v EU platí za největší zastánce Ukrajiny – navíc tváří v tvář možné ruské hrozbě.

Ruskou hrozbu zmiňuje ve své aktuální výroční zprávě i litevská civilní kontrarozvědka VSD. Putin se dle ní cítí silnější než demokratické státy a bude pokračovat ve válce proti Ukrajině, dokud si nevynutí zásadní ústupky. Ruská vojenská síla přitom závisí právě na vývoji války na Ukrajině – podle litevské tajné služby by Rusko mohlo mít během tří až pěti let schopnosti pro omezenou vojenskou akci proti NATO.

„V tuto chvíli je hrozba konvenčního útoku vůči Litvě malá, protože Rusko nemá dostatečnou kapacitu. Pokud ale dojde k příměří, ruské síly u východní hranice NATO se posílí. V dlouhodobém horizontu tak může hrozba pro Litvu vzrůst, ani s dostatečnými silami však Rusko nemusí proti NATO konat,“ uvedl ke zprávě plukovník Elegijus Paulavičius z VSD.

Estonská zpravodajská služba zase ve své výroční zprávě uvedla, že Moskva považuje Pobaltí za nejzranitelnější část NATO, což zvyšuje riziko vojenského nátlaku.

Litevský premiér Gintautas Paluckas minulý týden ujišťoval obyvatele obcí u hranice s Ruskem, aby důvěřovali státním institucím. Šlo o reakci na výtky politiků z okresu Šilutė, který sousedí s Kaliningradskou oblastí – ruskou exklávou zasazenou mezi Litvou a Polskem. Místní média psala o stížnostech na nedostatečné evakuační plány pro případ ruské agrese.

O „plánu B“ přemýšlí i rodina Jekateriny Grinevič, která bydlí na hranici s Běloruskem. „Máme opravdu malé děti, takže kdyby se něco dělo, evakuovali bychom je. Potom by se sem domů mohl vrátit manžel nebo já a v případě potřeby se zapojit do obrany v řadách Střelců,“ říká odhodlaně Jekaterina Grinevič.

Litevská společnost se teď podle ní cítí víc vlastenecky. „Víme, že kdyby se válka rozšířila i na baltské státy, nemůžeme spoléhat na Ameriku ani na Německo, ale musíme být připravení bránit vlastní stát. I proto se kruhy Litevských střelců rozšiřují a tvoří se určitá komunita, která je v případě potřeby připravena spolupracovat s armádou,“ říká matka tří dětí.

Střelci také šíří veřejnou osvětu například o tom, co mít připravené u sebe v případě válečného konfliktu.

Obecně dle Jekateriny Grinevič lidé v každodenních rozhovorech bezpečnost neřeší a rizika do budoucna si spíš nepřipouštějí. „Snažíme se o tom nemluvit, i když… možná je to do určité míry sebeklam,“ dodává obyvatelka příhraničí.

Princ William na základně NATO v Estonsku:

Relativně optimistický zůstává navzdory turbulentní mezinárodní situaci i hlavní představitel litevských elfů – internetových dobrovolníků, kteří se po ruské okupaci Krymu z vlastní iniciativy zorganizovali a ve volném čase vyvracejí nepravdy a cílené dezinformace, jež jsou součástí hybridní války vedené Ruskem.

„Nebojím se, pořád věřím v to, že je NATO funkční. Situace ve Spojených státech se změnila a ano, jsem nervózní, protože rozhodně nemám z dění kolem Ukrajiny radost,“ říká Seznam Zprávám k atmosféře v Litvě muž pod pseudonymem The Hawk, česky Jestřáb. Redakce jeho pravou identitu zná.

Podle Jestřába teď v nejisté situaci výrazně zesílily dezinformační kampaně. „Je to teď opět mnohem silnější. Tematicky se zaměřují na přátelství USA s Ruskem, na podkopání smyslu investic do naší obrany a naopak jejich snižování a také protlačování umělého pacifismu,“ líčí The Hawk.

Rusko se pak v kontextu americko-ruských jednání o Ukrajině vykresluje jako „přítel“ a země, která přináší „mír“. „Tohle se tlačí všemi možnými kanály, úroveň těchto dezinformací je v posledních pár měsících na hysterické úrovni,“ dodává.

V relativně odolné a ponaučené a mobilizované litevské společnosti to prý velký úspěch nemá. „Avšak tyhle dezinformace jsou hlasitější než dřív,“ dodává muž, který se podílí na obraně internetového a informačního prostoru.