Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi
Strach, panika a nedůvěra ve schopnost úřadů ochránit své obyvatele. Úterní útok dronů na továrny v ruském Tatarstánu zaskočil místní, kteří měli za to, že jsou od války v bezpečné vzdálenosti.
Bezpilotní letouny zasáhly v úterý rafinerii ve městě Nižněkamsk a průmyslový objekt ve speciální ekonomické zóně u města Jelaguba, kde se údajně montují íránské bezpilotní letouny Šáhid. Podle bezpečnostního zdroje serveru Ukrajinska pravda za operací stálo ukrajinské vojenské zpravodajství. Kyjev se dosud k záležitosti oficiálně nevyjádřil.
„Veřejnost v Tatarstánu je vyděšená a v šoku z toho, že… válka přišla až k nim, 1300 kilometrů za frontovou linii,“ uvedl pro server The Moscow Times tatarský politický expert Ruslan Ajsin.
K útoku došlo dosud nejhlouběji ve vnitrozemí od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022. Jednalo se také o první útok, jehož cílem se stala republika obývaná většinově jiným etnikem než ruským.
Tatarstánský prezident Rustam Minnichanov obyvatele vyzval, aby „zachovali klid a nepropadali panice, kterou záměrně šíří ti, kteří zločin spáchali“.
Z příspěvků na sociálních sítích i výpovědí místních je ovšem zřejmé, že se to úplně nepodařilo.
Analýza
Ukrajinské bezpilotní kamikadze drony s dlouhým doletem pronikají nad ruské území stále častěji a hlouběji. Jejich hlavním cílem se v letošním roce staly ropné rafinerie. Ovšem jiné součásti ropného průmyslu nikoliv. Proč?
„Je těžké zachovat klid, když vozíte svoje děti do školy, která leží kilometr od největších průmyslových areálů,“ napsala pod Minnichanův příspěvek na platformě VKontakte Alina Andrejeva.
Během útoku na Jelabugu, který zasáhl tamní ubytovnu, bylo zraněno nejméně 13 lidí, včetně dvou nezletilých. Ve všech případech se jednalo o studenty tamní polytechnické vysoké školy.
Bílý dům loni v červnu zveřejnil satelitní snímek, který ukazoval stavbu továrny na výrobu íránských bezpilotních letounů Šáhid, a to právě v Jelabuze.
Podle serveru Ukrajinska pravda se měli na montáži podílet i studenti tamní polytechnické školy. Z vyšetřování serveru Protocol a youtubového kanálu Razvorot vyplývá, že mnozí z nich práci vykonávali pod hrozbou vyloučení a za velmi drsných podmínek.
Věděli prý navíc, že pokud by byli skutečně vyloučeni, jejich rodiče by museli škole vyplatit „odškodné“ ve výši několika tisíc dolarů.
Minnichanov už v úterý oznámil, že nedošlo k vážným škodám a technologický proces nebyl narušen. Mezi místní ovšem útok zasel strach.
„Bydlím dvě až tři hodiny cesty od Jelabugy, nedaleko toho se nachází továrna. Balím si tašku pro případ nouze,“ řekla serveru The Moscow Times žena, která chtěla zůstat v anonymitě, aby se nedostala do hledáčku místních bezpečnostních složek.
„Ze začátku jsem byla v šoku, to ale rychle odeznělo, protože tyto události (válku) sledujeme už dva roky. Víme, že se takové tragédie mohou přihodit,“ dodala.
Podle politického experta Ajsina je nepravděpodobné, že by se hněv obyvatel Tatarstánu ve velkém obrátil proti Ukrajině. „Pravděpodobnější je, že se obrátí proti místním úřadům, které nejsou schopny zajistit bezpečnost,“ myslí si.
Tomu nasvědčují i některé příspěvky, které se objevily na sociálních sítích. „Pokud by se stalo (něco horšího), nemohli bychom se ani dostat ven z Nižněkamsku. Vypadá to, že neexistují žádná opatření na ochranu lidí,“ postěžovala si na VKontakte uživatelka s přezdívkou Julija Spravedlivaja.
Další z uživatelů se ptal, proč úřady v Tatarstánu nezpřísnily bezpečnostní opatření v regionu, když o hrozbě útoku dlouhodobě věděly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro The Washington Post prohlásil, že cílení na ruskou energetickou infrastrukturu je legitimní vojenskou strategií. Údery slouží jako odveta za ruské útoky na kritickou infrastrukturu a jsou v souladu s vojenskými cíli Ukrajiny, řekl Zelenskyj.
