Článek
Bratislavský krajský soud dnes v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud svůj verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou ve sporu nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu krajského soudu ve zdůvodnění vysvětlil, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.
Vůči verdiktu krajského soudu se již nelze odvolat, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek. Babiš spolupráci s StB opakovaně popřel.
Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu ve prospěch Babiše, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.
