Svědectví z Karabachu: Lidé pláčou v ulicích, bojí se etnických čistek

Něco málo přes 24 hodin. Tak dlouho trvala poslední válka o Náhorní Karabach, která má kořeny v dlouholetých sporech mezi Arménii a Ázerbájdžánem. V oblasti, kterou z většiny obývají etničtí Arméni, ale nepanuje ani po vyhlášení příměří klid.

Ázerbájdžán v úterý oznámil spuštění rozsáhlé vojenské operace s cílem odzbrojit karabašské síly a dostat je ke kapitulaci. To úřady sporné enklávy ve středu odsouhlasily a dnes na schůzce s ázerbájdžánskými představiteli budou pokračovat jednání o osudu Náhorního Karabachu.

Obyvatelé, kteří strávili devět měsíců pod blokádou, bez dostatku potravin a dalších základních potřeb, se nyní snaží z oblasti dostat. Řada z nich ale zatím pátrá i po svých blízkých, se kterými od pondělí ztratili kontakt. Podle zpráv z místa se i ve čtvrtek ráno opět ozývala v oblasti střelba.

Arménské úřady oznámily, že bylo zabito nejméně 32 lidí, včetně sedmi civilistů, a dalších 200 osob bylo zraněno. Podle arménského separatistického představitele pro lidská práva však bylo zabito nejméně 200 lidí a více než 400 jich bylo zraněno, napsala BBC.

Jak vypadal večer v Náhorním Karabachu a co tamní obyvatelé nyní očekávají, přiblížil ve středu večer pro Seznam Zprávy Gev Iskajyan, výkonný ředitel Arménského národního výboru Arcach, který dlouhodobě prosazuje práva Arménů žijících v Náhorním Karabachu.

Kde se právě nacházíte? Jak to vypadá na ulicích?

Momentálně se nacházím ve Stěpanakertu, tedy hlavním městě Náhorního Karabachu. Scény, které vidím na ulicích, jsou plné zoufalství. Rodiny zůstávají po ostřelování bez domova. Lidé hledají své blízké. Ti, kteří kolem mě prochází, mají často v očích kvůli situaci slzy.

Jaký byl první okamžik, kdy jste si uvědomil, že boje vyeskalovaly?

Že začal rozsáhlý útok, jsem si uvědomil, jakmile jsem sám viděl ostřelování v celém městě. Kolem mě pak začaly ženy i děti utíkat do krytů.

Někteří odborníci říkají, že se taková situace dala předvídat, souhlasíte s tím?

Vždycky jsme věděli, že k tomu bohužel může dojít. Zejména během blokády, kdy se nás Ázerbájdžán snažil donutit k ústupkům a po 280 dnech pokusů se uchýlil k násilí, byla přítomnost takové eskalace neustálá.

Ve středu bylo vyhlášeno příměří. Jak to ale vypadá na místě?

Příměří bylo sice vyhlášeno, ale mnoho otázek zůstává nejistých. Mnoho lidí se bojí žít pod ázerbájdžánskou brutalitou.

A ostřelování stále pokračuje se stejnou intenzitou?

Výrazně se zmírnilo.

Na sítích kolují záběry lidí, kteří se snaží Karabach opustit. Co můžeme očekávat, že se s touto oblastí stane?  Jakých scénářů se nejvíce obáváte?

Jedná se o závěrečnou fázi ázerbájdžánské kampaně etnických čistek. Vytvoření nepřijatelných podmínek k životu, zasetí strachu, úplné podmanění obyvatelstva. Blokáda už způsobila, že životní podmínky jsou nesnesitelné, bez přístupu do zbytku světa a s nedostatkem potravin, léků a dalších nezbytných zásob. Když se k tomu přidají nedávné útoky, nejde o nic jiného než o masivní humanitární krizi.

Myslíte si, že dojde k exodu z Karabachu? Je to vůbec v současné době možné?

Nevíme, hodně bude záležet na jednáních, která proběhnou, a zda evakuaci civilistů umožní, nebo ne.