Článek
Ázerbájdžánská armáda spustila operaci proti „teroristům“ v Náhorním Karabachu, vzbouřeném, převážně Armény obývaném regionu. Oblast je podle mezinárodního práva součástí Ázerbájdžánu, ale země se o ni desítky let pře s Arménií. Ve válce v roce 2020 Baku část regionu dostalo pod svou kontrolu.
Podle nejnovějších zpráv prolomila vojska Ázerbájdžánu obrannou linii arménských sil na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: Zajistit úplnou svrchovanost Ázerbájdžánu nad svým územím, uvedl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Podle ministerstva obrany v Baku ázerbájdžánská armáda při operaci již dobyla více než 60 arménských pozic.
Arménští separatisté uvedli, že boje pokračují po celé frontové linii a ázerbájdžánské síly využívají palbu děl a raketometů, ale také drony a bojové letouny. Náhorní Karabach podle serveru BBC News vyzval mezinárodní společenství k neprodlenému zásahu, aby útočník „ukončil svou agresi“.
Podle karabašského ombudsmana Geghama Stepanjana si ázerbájdžánská vojenská operace prozatím vyžádala nejméně 25 mrtvých, včetně dvou civilistů. Dalších 138 lidí včetně civilistů utrpělo zranění.
O stejném počtu mrtvých informoval BBC také bývalý arménský ombudsman Arman Totojan, který nyní vede vlastní středisko na obranu práv a spravedlnosti. Mezi zabitými jsou podle něj dvě děti.
Ázerbájdžánské podmínky pro zahájení mírových rozhovorů podle Totojana znamenají, že Arméni „přijdou o všechno”: Mají rozpustit všechny své orgány a instituce. To by podle něj byla „katastrofa sama o sobě“. Navíc se obává začátku „obrovských represí“.
Dění v Náhorním Karabachu vyvolalo reakci také v hlavním městě Arménie. Na centrálním náměstí v Jerevanu se sešli demonstranti požadující demisi premiéra Nikoly Pašinjana. Účastníci demonstrace skandují hesla jako „Nikol je zrádce!“ a „Hanba!“. Podle ruských agentur vypukly rovněž potyčky mezi demonstranty a policií.
Podle zpravodaje další ruské agentury RIA Novosti se demonstranti střetávají s policisty na centrálním náměstí, snaží se prorazit policejní kordon a vzít sídlo vlády útokem.
Co se děje?
V metropoli regionu Stěpanakertu se podle BBC ozývají výbuchy, střelba i sirény. „Hlavní město Stěpanakert a další města a vesnice jsou pod intenzivní palbou,“ oznámilo zastoupení karabašské separatistické vlády v Arménii.
„Ázerbájdžán zahájil masivní dělostřelecký útok proti Náhornímu Karabachu, zaměřuje se ve velkém na města a civilisty,“ prohlásil jeden z politických předáků Arménů v regionu Ruben Vardanyan. Do února zasedal v tamní separatistické vládě.
„Je to válka, střílejí. Naše jednotky odpovídají, nemůžeme jenom nečinně sedět,“ citovala agentura Armenpress poradce karabašského regionálního prezidenta Davita Babayana. Separatistické úřady už hlásí dvě civilní oběti, včetně dítěte, ale informaci momentálně nelze ověřit.
Arménská prohlášení tak zpochybňují to, jak celou situaci rámuje Ázerbájdžán. Tamní ministerstvo obrany tvrdí, že používá „vysoce přesné zbraně na frontové linii“, píše server Deutsche Welle (DW). Prý jde o operaci „lokálního významu“, jejímž cílem je zastavit „rozsáhlé provokace“ ze strany Arménů a vyhnat arménské jednotky.
Náhorní Karabach
Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.
V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.
V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.
Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.
Baku podle agentury Reuters tvrdí, že se zaměřuje pouze na legitimní vojenské cíle a neohrožuje civilní infrastrukturu. Mluví o snaze „obnovit ústavní pořádek Ázerbájdžánské republiky“. O své operaci prý informovalo ruské mírové síly, které mají dohlížet na dodržování příměří z roku 2020.
Podle Ázerbájdžánu jsou průchozí humanitární koridory, jimiž můžou lidé opustit nebezpečné oblasti. Baku vyzvalo civilisty, aby se nepřibližovali k vojenským objektům.
Jaké jsou bezprostřední důvody spuštění operace?
Režim ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva dal pokyn k zahájení operace po dvou incidentech, při kterých podle Baku nášlapné miny zabily šest ázerbájdžánských občanů. Baku to podle Reuters svedlo na „ilegální arménské ozbrojené skupiny“.
Arménie odmítá, že by v Karabachu působily její vojenské jednotky. Viní Baku z provokací a podezírá ho ze snah o etnickou čistku karabašských Arménů.
Jak upozorňuje agentura Reuters, eskalace situace nastala jen den poté, co do Náhorního Karabachu dorazily dodávky potravin a léků hned po dvou humanitárních koridorech. Dodávky do regionu dlouhodobě váznou a spousta lidí v Karabachu kvůli tomu hladoví (psali jsme zde).
Co na to Rusko?
Rusko, které roky hraje roli garanta bezpečnosti jak pro Arménii, tak pro Ázerbájdžán, vyzvalo obě strany k respektování příměří. Mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová tvrdí, že Ázerbájdžán Rusko o spuštění operace informoval jen několik minut předem. Ruské mírové jednotky podle ní pokračují v práci.
Moskva je tam poslala po krvavých střetech v roce 2020, aby zaručovaly volný pohyb osob i potravin, zejména pak v Lačinském koridoru. To je území propojující Arménii a Náhorní Karabach klíčové pro zásobování. Ázerbájdžán ale cestu v posledních měsících blokoval.
Bezpečnostní záruky slíbené Moskvou se ale rozplynuly se začátkem války na Ukrajině, kdy Rusko začalo utlumovat své aktivity v postsovětských státech kvůli nedostatku kapacit.
Z Náhorního Karabachu
Blokáda Lačinského koridoru prakticky znemožnila pravidelné zásobování Náhorního Karabachu.
„Od začátku války na Ukrajině pozorujeme dva hlavní trendy. Zájem Ruska o region klesá a jeho priority se mění. Vojensky, diplomaticky a politicky už nemá takové páky jako dříve,“ řekl nedávno pro server Politico Tigran Grigorjan, vedoucí think tanku Regionální centrum pro demokracii a bezpečnost v Jerevanu.
I sama Arménie se kvůli zklamání z ruské neochoty nebo neschopnosti vyřešit problém Náhorního Karabachu začala od Moskvy pomalu odklánět. Nedávno uspořádala menší vojenské cvičení se Spojenými státy (psali jsme zde), předtím se odmítla zúčastnit manévrů v rámci Ruskem vedené Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Arménie také ohlásila záměr přistoupit k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), který kvůli podezření z páchání válečných zločinů na Ukrajině vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Jerevan to ale zdůvodnil snahou zajistit, aby se údajné zločiny páchané Ázerbájdžánem v Náhorním Karabachu dostaly pod jurisdikci tribunálu.
Nadále ale platí, že Jerevan jiného mocného spojence nemá. „Jakkoli je tato (ruská) mise problematická, je stále jediná. Evropané ani Západ tam nejsou ochotni poslat žádné vojáky,“ podotkl v červnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy Narek Sukiasyan, arménský expert na situaci v Karabachu.
Má Arménie kapacity bránit Karabach?
Konflikt v roce 2020 arménskou armádu výrazně oslabil. Už tehdy Ázerbájdžán prokázal, že je výrazně silnější a jeho postup v podstatě zastavil až diplomatický zásah Ruska.
„Arménská armáda dostala v té válce obrovskou ránu. Stále prochází reformou a rekonstrukcí, jde o velmi pomalý proces. Arménie se také potýká s problémem přezbrojení, nákupu zbraní. Arménie sice peníze na jejich nákup má, ale neexistují země, které by byly ochotné je prodat,“ zhodnotil před časem situaci Sukiasyan.
Oproti tomu Ázerbájdžán se může spoléhat na výraznou podporu Turecka.
V čem konflikt o Náhorní Karabach spočívá?
- Spor o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a Arménií se táhne už od konce 80. let 20. století. Tehdy etničtí Arméni, tvořící většinu populace v tomto regionu, začali požadovat jeho připojení k sovětské Arménii namísto Ázerbájdžánu.
- Po rozpadu Sovětského svazu vypukla občanská válka, která si na počátku 90. let vyžádala přibližně 30 tisíc obětí na životech. Náhorní Karabach vyhlásil nezávislost na Ázerbájdžánu, a Arménie tak nad tímto regionem získala kontrolu. Nicméně většina mezinárodního společenství tuto nezávislost neuznává.
- Desetiletí diplomatických rozhovorů a snah o ukončení nekonečného sporu úspěšná nebyla. V roce 2020 se konflikt znovu vyhrotil, přinesl tragickou válku a celkovou ztrátu téměř 7000 životů na obou stranách.
- Během šestitýdenní války Ázerbájdžán znovu získal kontrolu nad částí území Náhorního Karabachu. Válku pomohlo ukončit Rusko, které tam vyslalo přibližně 2000 mírových vojáků. Dohoda však v regionu nezajistila trvalý mír a dodnes dochází k dalším a dalším střetům.
Jak reaguje svět?
Předseda Evropské rady Charles Michel zprávu o násilí v Karabachu označil za „devastující“. „Vojenské akce Ázerbájdžánů musí okamžitě skončit a otevřít cestu k otevřenému dialogu mezi Baku a karabašskými Armény,“ napsal na sociální síti X, dříve Twitteru.
Francie podle agentury AFP usiluje o urychlené svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se chystá telefonicky spojit se všemi stranami, aby se pokusil ukončit „nehorázný“ konflikt.
Turecko vyjádřilo Ázerbájdžánu podporu. Ministr obrany Yaşar Güler prohlásil, že jeho země „stojí dnes, jako vždy po boku Ázerbájdžánu“, uvádí turecká agentura Anadolu.
