Článek
Austrálie stále vypouští více skleníkových plynů ze spalování uhlí v přepočtu na obyvatele než ostatní země G20, a to navzdory výraznému nárůstu solární a větrné energie, píše deník The Guardian. Podle analýzy organizace Ember sice Austrálie a Jižní Korea od roku 2015 snížily emise z výroby elektřiny z uhlí na osobu o 26 % a o 10 %, ale i nadále vypouštějí více CO2 než ostatní velké ekonomiky.
Čína, která je v absolutních číslech největším ročním producentem emisí na světě, se umístila na třetím místě. Její emise na obyvatele z uhelné energetiky vzrostly během sedmi let o 30 % v důsledku růstu spotřeby elektřiny, který překonal růst výroby elektřiny s nulovými emisemi. Od roku 2015 instalovala 670 gigawattů obnovitelných zdrojů energie, což odpovídá přibližně třetině světové solární a větrné energie.
Analýza společnosti Ember, která byla zveřejněna před chystaným summitem představitelů zemí G20 v Indii, uvádí, že Austrálie spotřebovává dvakrát více elektřiny než Čína v přepočtu na obyvatele a 48 % z ní pochází z uhelných elektráren. Loni byly australské emise z uhlí na obyvatele více než čtyřikrát vyšší než celosvětový průměr.
Dave Jones, vedoucí globálního výzkumu společnosti Ember, uvedl, že Čína a Indie, jakožto země, v nichž žije přibližně třetina světové populace, jsou často obviňovány jako největší světoví znečišťovatelé uhlím. Nicméně podle zprávy, která započítává počet obyvatel, je na tom Austrálie a Jižní Korea mnohem hůře.
„Jako vyspělé ekonomiky by měly dostatečně ambiciózně a sebevědomě rozšiřovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, aby mohly do roku 2030 postupně přestat používat uhlí,“ uvedl Jones.
Zpráva uvádí, že Austrálie prodává své obrovské zásoby uhlí do zahraničí, což znamená, že je také „prostředníkem pro ostatní země, které se stávají znečišťovateli“. Austrálie je po Indonésii druhým největším vývozcem uhlí na světě.
Na domácím trhu získává hlavní australská elektrická síť přibližně 35 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Australská vláda problém zcela neignoruje. Potvrdila podporu velkých projektů skladování a přenosu elektřiny i navzdory vysokým podpoře solární a větrné energie podíl uhelných elektráren na produkci klesl na současných 48 % z 64 % v roce 2015.
Celosvětově pocházelo v loňském roce přibližně 36 % výroby elektřiny ze spalování uhlí. To vyprodukovalo 8,4 miliardy tun CO2. Analýza Ember uvádí, že globální kapacita obnovitelných zdrojů energie se musí do roku 2030 ztrojnásobit, aby bylo možné udržet výši oteplení globálního klimatu na zhruba 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou, což je klíčový cíl mezinárodních dohod o klimatické krizi.
Podle zprávy je cíl reálný, ale bude vyžadovat důkladnou politiku, bezpečné dodavatelské řetězce, účinnou integraci solární a větrné energie do energetických sítí a větší využití zejména v rozvíjejících se ekonomikách.
Skupina G20 je zodpovědná za přibližně 80 % celosvětových emisí. Ministři energetiky zemí G20 se na předběžném červencovém zasedání nedokázali dohodnout na postupném snižování spotřeby fosilních paliv. Saúdská Arábie, Rusko, Čína, Jihoafrická republika a Indonésie měly být proti takovému rozsahu rozšíření čisté energie do roku 2030.
Analýza organizace Ember zjistila, že 12 z 20 hlavních ekonomik zaznamenalo od roku 2015 pokles emisí na obyvatele. Největší pokles zaznamenala Velká Británie, a to o 93 %. V celé skupině G20 však emise na osobu z uhelných elektráren vzrostly o 9 %. Průměr skupiny G20 činí 1,6 tuny CO2 na osobu ročně. Celosvětový průměr činí 1,1 tuny.
Nejméně 75 zemí, včetně Austrálie, se zavázalo, že buď postupně přestanou využívat uhlí, nebo nebudou stavět nové uhelné elektrárny bez technologie zachycování uhlíku. Sedm zemí G20 - Brazílie, Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika a Spojené státy - však strategii postupného snižování spotřeby uhlí nezveřejnilo.
