Austrálie může čekat zlobu Číny. Chystá se přijmout americké bombardéry

Australská vláda rozhodla o modernizaci letecké základny Tindal v Severním teritoriu financované Spojené státy. Objevit by se tam mělo až šest vojensky velmi významných letounů B-52, zjistila australská stanice ABC.

Analytici oslovení ABC považují tento krok za varování Číně v době, kdy rostou obavy, že by mohla napadnout de facto nezávislý Tchaj-wan, jenž ale v Pekingu považují za svou vzbouřeneckou provincii.

„Mít bombardéry, které by mohly doletět a potenciálně zaútočit na pevninskou Čínu, může být velmi důležité pro vyslání signálu Číně, že jakákoli její akce kvůli Tchaj-wanu by mohla mít rozsáhlejší důsledky,“ uvedla Becca Wasserová z Centra pro novou americkou bezpečnost, organizace sídlící ve Washingtonu.

Oficiálně se ovšem Austrálie snaží situaci uklidnit. Ministr pro obranný personál Matt Keogh uvedl, že Austrálie sice musí zůstat „ostražitá“ v době regionálního napětí, ale nemyslí si, že by plány na přesun letounů B-52 měly jakkoliv poškodit vztahy mezi Canberrou a Pekingem.

„Myslím, že opravdu důležité je, že čím více jsme schopni budovat vzájemnou koordinaci s Američany, tím silnější je toto velmi silné spojenectví,“ zhodnotil Keogh.

Australští představitelé uvedli, že projekt je v současné době ve fázi návrhu a zlehčovali význam stavby s tím, že americké bombardéry navštěvují Austrálii od počátku 80. let a od roku 2005 se tam účastní výcviku, popisuje The Guardian.

Uvedli rovněž, že by přistávací dráha základny Tindal mohla pojmout i jiné typy letadel. Australská vláda podle deníku věří, že projekt zvýší hlavně schopnost Austrálie cvičit s mezinárodními partnery a hostit jejich obranný arzenál.

Obavy ze schopností letounů ovšem nejsou neoprávněné. Stroje B-52, navržené a vyrobené společností Boeing, jsou podle ní nejbojeschopnějším bombardérem ve výzbroji USA, a to i přesto, že i jeho nejmladší modely byly vyrobeny již na začátku 60. let.

Jde o těžký bombardér s dlouhým doletem, který může provádět průzkum oceánů i protilodní operace. Vyniká ale hlavně tím, že „je schopný nést jadernou nebo přesně naváděnou konvenční munici“, jak uvádí profil na stránkách americké vlády. B-52 dokáže nést asi 50 konvenčních bomb o hmotnosti 400 kilogramů nebo desítky kusů přesné munice, ať už laserem naváděných bomb, či řízených střel.

Kvůli rostoucím obavám z postupu Číny vůči Tchaj-wanu se severní Austrálie stala pro USA klíčovým obranným centrem, píše ABC. Spojené státy se tak zavázaly vynaložit miliardu dolarů na modernizaci vojenských zařízení v regionu.

Americká velvyslankyně v Austrálii Caroline Kennedyová se v pondělí vyhnula přímému komentáři k plánům ohledně letounů, ale uvedla, že USA jsou odhodlány podporovat „mír a stabilitu v celém regionu“ prostřednictvím diplomacie, dialogu i odstrašení.

V rozhovoru pro ABC News Breakfast Kennedyová uvedla, že indopacifický region čelí „rostoucímu napětí“ a Spojené státy budou spolupracovat se svými partnery a spojenci, aby tento region byl bezpečný.

Nové podrobnosti o projektu pravděpodobně vyvolají reakci čínské vlády, předpokládá The Guardian. Čínská státní média již dříve citovala domácí analytiky, podle nichž by se Austrálie mohla „v podstatě stát zámořskou bombardovací základnou USA“.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí kritizoval i uzavření bezpečnostního paktu AUKUS mezi Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií. Pakt uzavřený v roce 2021 počítal také s tím, že Austrálie získá technologie pro stavbu jaderných ponorek, první z nich by měly být připraveny koncem roku 2030.

Čína tehdy uvedla, že pakt „vážně poškozuje regionální mír“ a „zintenzivní závody ve zbrojení“.

Ačkoliv se nynější vláda premiéra Anthonyho Albanese snaží „stabilizovat“ vztahy s Čínou změnou „tónu“ a několik ministrů se nyní sešlo se svými protějšky, základní obranná pozice Canberry zůstává stejná jako za předchozí vlády, která vyjednala Aukus.

Začátkem října podepsal Albanese se svým japonským protějškem Fumio Kišidou novou bezpečnostní dohodu, která má za cíl odrazovat od „agrese a chování, které podkopává mezinárodní pravidla a normy“.

Pakt zavazuje Austrálii a Japonsko ke vzájemným konzultacím ohledně reakce na regionální krize a očekává se, že připraví půdu pro větší sdílení zpravodajských informací a strategických hodnocení záměrů Číny.

Albanese i Kišida vyzvali k míru a stabilitě v Tchajwanské úžině a vyjádřili obavy z aktivit Číny v Jihočínském a Východočínském moři. Čínský prezident Si Ťin-pching tento měsíc na 20. sjezdu komunistické strany prohlásil, že nikdy nevyloučí použití síly k dosažení „znovusjednocení“ s Tchaj-wanem.