Článek
Navzdory téměř tři roky probíhající válce působí dny v Moskvě zdánlivě normálně. Západní obchody nahradily jejich ruské verze, kulturní akce a bary dál žijí svým životem.
Od chvíle, kdy zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu, se ruský prezident Vladimir Putin snažil vykreslit konflikt jako vzdálenou vojenskou operaci, která nemá žádný vliv na hlavní město a jeho obyvatele.
Záblesky invaze nicméně stále častěji dopadají i na metropoli. Blízkost války naposledy připomněl atentát na šéfa vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil Igora Kirillova.
Za explozí, která na kraji Moskvy stála život generála i jeho asistenta, měla podle médií stát ukrajinská rozvědka. Incident byl doposud prvním útokem na nejvyššího vojenského představitele, což rozproudilo obavy o životy dalších.
Kirillovova smrt je prokremelskými loajálními považována za ránu, ale také za důkaz, že Ukrajina dokáže zaútočit na vysoce postavené představitele přímo v srdci režimu.
I když se Kyjev k odpovědnosti za útoky na ruském území oficiálně hlásí jen zřídka, má se za to, že od začátku války provedl řadu cílených atentátů.
Atentát na Igora Kirillova
Igor Kirillov se stal nechvalně známým i kvůli svým častým výpadům vůči Ukrajině i Západu. Šéf vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ozbrojených sil zemřel po explozi, za níž podle médií stojí ukrajinská rozvědka.
„Jedna věc je číst o tom ve zprávách, to je pocit vzdálenosti, ale když se to stane vedle vás, je to úplně jiné a děsivé,“ popsala pro stanici BBC Liza, která bydlí pouze jednu budovu od místa výbuchu.
„Až doteď jsem měla pocit, že se válka odehrává daleko. Teď je někdo mrtvý, tady cítíte následky. Moje úzkost se prudce zvýšila. Každý zvuk, který slyšíte, vás znervózňuje – přemýšlíte, jestli je to dron, nebo jen něco na staveništi,“ řekla Moskvanka.
Kreml ve středu obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku. „Nyní je zřejmé, kdo tento teroristický útok nařídil. Opět se potvrdilo, že kyjevský režim se nevyhýbá teroristickým metodám,“ pravil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov více než 24 hodin po útoku.
Očekává se, že ruský prezident by se mohl o atentátu zmínit ve čtvrtek během každoroční tiskové konference, kde odpovídá na dotazy veřejnosti i zahraničních novinářů. Podobné incidenty, které přinášejí stín války i stovky kilometrů od fronty, se ovšem režim snaží většinou uhladit sliby o odvetě.
Záběry z útoku v Moskvě. Video: x.com/maria_avdv, telegram/bazabazon
Podobně jako při dalších narušeních bezpečnosti, i nyní nicméně vyvstávají otázky, jak je režim ve skutečnosti schopný ochrany.
„Jak dobrá je jeho bezpečnost, když nedokáže ochránit někoho tak vysokého v ozbrojených silách? Co je tam ještě špatného? Jak jinak se začíná projevovat napětí?“ řekla stanici ABC News bezpečnostní expertka Jenny Mathersová z Aberystwyth University. „Myslím, že by to mělo vzbudit otázky ve vnějším světě, ale také by to mělo v Kremlu vyvolat nějaké hledání duší.“
Připomínky války
Pocit normálního života narušily Moskvanům v minulosti například ukrajinské drony, které poprvé loni na konci května pronikly protivzdušnou obranou.
Od té doby se podobné incidenty opakovaly a v září pak zasáhly obytnou budovu na předměstí ruské metropole, zranily osm lidí a zabily jednu ženu.
„Válka mě nikdy nezajímala. Ano, vím, že se to děje. Mám kamaráda, který se odtamtud vrátil, zraněný a otřesený. Některé věci popsal, ale mě politika nezajímá. A pak vám tato politika letí přímo nad hlavou. Tebe to nezajímá, ale pak se to začne zajímat o tebe,“ řekl listu Financial Times po dronovém útoku Alexej.
Významným otřesem pro pocit stability pak byl i březnový teroristický útok v koncertní hale Crocus, při němž zemřelo 143 lidí. Ačkoliv se k incidentu přihlásil Islámský stát-Chorásán (ISIS-K) a jeho zapojení nasvědčovaly i veřejně dostupné důkazy, kremelský režim připsal vinu Ukrajině a spojil tragickou událost s Kyjevem, aby obhájil další odvetné údery na ukrajinském území.
Moskva terčem dronových útoků
Na Moskvu se v noci na středu podle ruského ministerstva obrany pokoušely zaútočit tři drony. Dva protiletecká obrana zničila mimo hlavní město, třetí se zřítil na rozestavěnou výškovou budovu v obchodní čtvrti Moskva-City. Na místě nejsou hlášeny žádné oběti.
Přesto se většina Rusů uchýlila během tří let trvajícího konfliktu k nejméně škodlivé cestě – apatii. Protesty, které provázely začátek války, naprosto vymizely a jakýkoliv nesouhlas s režimem čelí tvrdým trestům. Aktivnější část opozičních hlasů ze země uprchla krátce po začátku války, další vlna lidí pak zemi opustila po vyhlášení mobilizace před dvěma roky.
„Pro Rusy se lhostejnost zakořeněná v letech podmíněného přesvědčení, že na nich nic nezávisí, již dávno stala obranným mechanismem. I když jsou v Moskvě viditelné stopy války, jako jsou plakáty vyzývající lidi, aby se připojili k armádě, jsou vnímány jen jako další část krajiny,“ vysvětlil politolog Andrej Kolesnikov, který působí v think tanku Carnegie Endowment For International Peace.
„Stát zachovává dvojí přístup – chce jak emocionální mobilizaci na podporu války, tak psychologickou demobilizaci, aby lidé získali dojem, že normální život je stále možný. Zatím tato strategie funguje,“ dodal Kolesnikov.
Zatímco ve větších městech, včetně Moskvy a Petrohradu, jsou stopy pozorovatelné jen stěží, válka od prvního dne zvrátila každodenní rutinu v oblastech sousedících s Ukrajinou.
V Bělgorodu, který leží necelých 40 kilometrů od ukrajinských hranic, si lidé zvykli na pravidelné raketové a dronové útoky. Jiné vnímání války je také v nejchudších regionech, například v Dagestánu nebo Baškirsku, odkud míří na frontu největší koncentrace mužů, a to zejména z finančních důvodů.
