„Ať mě Rusové zabijí, nemám čím krmit dobytek.“ Strasti ukrajinských farmářů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jsou ochotní riskovat život, aby si zachránili živobytí. Zemědělci v Sumské oblasti na severu Ukrajiny denně navštěvují svoje pozemky a to i přes zákaz hospodaření u hranic s Ruskem, jak v reportáži popsal ukrajinský server The Kyiv Independent.

O Sumské oblasti se mluví jako o regionu, kde by Rusko mohlo zahájit novou ofenzivu podobně, jako to udělalo v květnu ve vedlejší Charkovské oblasti. Místní úřady proto farmářům zakázaly obdělávat půdu kvůli obavám o jejich bezpečnost, ale souvisí to i s nutností vybudovat u hranic opevnění na ochranu před agresorem.

Farmář Oleksandr Moroz se kvůli tomu musí vyrovnat hned s několika překážkami. Část z tisíce hektarů půdy, kterou vlastní, leží ve dvacetikilometrové zóně od hranic, a staví se na nich opevnění.

„Nejsem proti opevnění (na mých pozemcích). Pokud tady nevznikne, bude Buča po celé zemi,“ připomněl pro server Kyiv Independent masakr ve městě nedaleko Kyjeva, který se odehrál v počátcích invaze.

Někteří další zemědělci takové pochopení nemají. „Proč nemůžeme pracovat na polích, kde jsme již vysadili pšenici, žito nebo sóju?“ ptá se Mykola Kaliničenko. Zemědělci sice mají slíbené od státu kompenzace, ale peníze přicházejí pomalu.

Vesnice Myropilija v Sumské oblasti a její okolí, odkud zmínění farmáři pocházejí, jsou na zemědělství závislé. Od začátku války ale místní rolníci podle údajů citovaných serverem The Kyiv Independent přišli asi o třetinu příjmů.

Ztráta půdy postihla po ruské invazi takřka celou Ukrajinu. Projekt NASA Harvest, který monitoruje zemědělské satelitní snímky, odhaduje, že ukrajinští zemědělci v roce 2023 museli opustit asi 7,5 % celkového množství orné půdy v zemi.

Hlavním důvodem je zaminování zemědělských oblastí. Ukrajina v třetím roce války předstihla Afghánistán a Sýrii a stala se nejzaminovanější zemí na světě. Zhruba 25 000 kilometrů čtverečních zemědělské půdy je potenciálně poseto minami a jinými nebezpečnými troskami z konfliktu.

Stojí to i lidské životy: během války zemřelo už 170 farmářů, což představuje téměř 20 procent civilních úmrtí způsobených nášlapnými minami nebo nevybuchlou municí, řekl časopisu The Economist plukovník Jevhen Zubarevskyj, vedoucí statistiky na ředitelství pro boj s minami ukrajinského ministerstva obrany.

Úplný rozsah postižených zemědělských ploch je ještě třeba určit. Mnoho farmářů v hraničních oblastech už další sezónu zasévat nebude, ať už kvůli nebezpečí, které představuje zaminovaná půda, nebo kvůli kontaminaci. Jsou ale tací, kteří jsou odhodlaní pokračovat i přes vysoká rizika.

Chovatel dobytka Vasyl Vlasenko nevidí důvod odchýlit se od své obvyklé práce. Jeho ranč je jedním z mála, který se úpadku zemědělství v Sumské oblasti vzepřel. Stoicky obdělává půdu sám a stará se o 120 kusů dobytka poblíž opuštěné pohraniční vesnice. „Ať mě (Rusové) zabijí, protože nemám čím krmit dobytek,“ řekl listu Kyiv Independent.

Kromě ztráty zemědělské půdy život farmářům dál komplikují i problémy s exportem, který je zásadní nejen pro ukrajinskou ekonomiku, ale i pro zásobování světových trhů.

„Zemědělci v těchto regionech potřebují pomoc jak s exportní logistikou, tak s distribucí importu, včetně osiva, hnojiv a zařízení na čištění vody, které je stále obtížnější získat, protože Rusko se zaměřuje na dopravní infrastrukturu,“ upozornila nedávno pro list The Washington Times Leisha McParlandová z Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj.

Přesto se Ukrajině v posledních měsících daří vyvážet čím dál více zemědělských produktů, v únoru dokonce dosáhla válečného maxima. Nelze však říct, že by ukrajinská produkce dosahovala stejných nebo lepších výsledků, než roky před válkou, upozorňuje americký think tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia.

Nejnovější odhad ukrajinského exportu obilí a olejných semen v hospodářském roce 2023/24 činí celkem 63,77 milionů tun – přes dva miliony tun méně než v předchozích dvou letech, které byly oba ovlivněny ruskou invazí. A i když měsíční vývoz dosáhl v únoru válečného rekordu, ještě nepřevýšil objem těsně před invazí.