Asie zažívá jadernou renesanci. Kvůli klimatu i Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Asijské státy obnovují činnost svých starších jaderných elektráren, navrhují jejich rekonstrukce nebo rovnou plánují výstavbu nových. Návrat k jaderné energetice znamená pro Asii dramatický posun v prioritách, který pramení z extrémních teplotních jevů i války na Ukrajině. Země potřebují zajistit rozsáhlé energetické zdroje kvůli budoucí prosperitě.

Japonsko znovu uvedlo do provozu jaderné elektrárny odstavené po jaderné havárii ve Fukušimě v roce 2011 způsobené zemětřesením a následnou tsunami. Premiér Fumio Kišida se zavázal, že do zimy spustí nejméně devět reaktorů s cílem pokrýt rostoucí energetické potřeby země.

Japonsko dováží asi 98 procent energetických zdrojů a v posledních letech se jen těsně vyhýbalo výpadkům elektřiny ve výjimečně chladných zimách a naopak rekordně teplých létech.

Země sázela na zkapalněný zemní plyn (LNG), kdy asi 9 procent dovozu získávala z Ruska, po jeho invazi na Ukrajinu ovšem začala řešit otázku energetické bezpečnosti.

„Přestože japonská veřejnost prožila katastrofu ve Fukušimě, již začala pociťovat vliv rostoucích cen energií a nestabilních dodávek energie,“ řekl Dan Shulman, generální ředitel Shulman Advisory, tokijské energetické poradenské firmy. „Je to poprvé od doby bezprostředně po Fukušimě, kdy skutečně došlo k formálním vládním prohlášením, že jsme na pokraji výpadku a všichni potřebují šetřit energii,“ vysvětlil Shulman katarské Al-Džazíře.

Jižní Korea obnovila výstavbu dvou reaktorů a prodloužila životnost těch již fungujících. Jaderná energetika pro ni ovšem představuje rovněž možnost obchodu, mluví tak o vývozu energie i prodeji jaderných elektráren jiným zemím.

Čína představuje asijskou velmoc v oblasti jaderné energie s plány zvýšit svůj jaderný výkon o téměř polovinu do roku 2025 a mít více jaderných elektráren než zbytek světa dohromady do poloviny století.

V současnosti má ve výstavbě nejméně 52 reaktorů, což je více než zbytek světa dohromady. Podle Světové jaderné asociace země mezi lety 2011 a 2021 zvýšila svůj jaderný výkon asi o 400 procent a postavila 39 z 68 nových jaderných bloků uvedených za tu dobu po celém světě.

Čína je také největším světovým spotřebitelem uhlí, které v minulém roce pokrylo více než polovinu její energetické potřeby. Jaderná energie by tak mohla vést i ke zlepšení ovzduší.

Indie i Pákistán představily plány na rozšíření své jaderné energetiky a zahájily výstavbu nových reaktorů. Dokonce i na Tchaj-wanu, kde jsou nálady proti jádru nejvíce zakořeněné, odpor veřejnosti zeslábl po sérii výpadků elektřiny a kvůli rostoucím obavám o energetickou bezpečnost.

Jaderná energie produkuje mnohem méně uhlíku než fosilní paliva a je spolehlivější než obnovitelné zdroje jako vítr nebo slunce. V regionu však dál vzbuzuje kontroverzní reakce, zčásti kvůli Fukušimě, ale taky proto, že je spojována s mnoha skandály o nesprávných komponentech nebo nedostatečných inspekcích.

Pro Jižní Koreu nebo Tchaj-wan navíc představuje jaderná energetika návrat k dědictví autoritářských vlád, což komplikuje její přijetí v parlamentu.

„Vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu dosahují rekordních výšin, jaderná energie se zdá být jedinou rychlou možností, jak uniknout výpadkům a energetické inflaci,“ řekl Ahn Se Hyun, ředitel Centra pro strategická studia energetické bezpečnosti na Kalifornské univerzitě.

Odhady naznačují, že jaderná energie produkuje jen asi desetinu uhlíku ve srovnání s hnědým uhlím. Někteří aktivisté bojující za ochranu životního prostředí ovšem tvrdí, že stále produkuje nepřijatelně vysoké emise ve srovnání s obnovitelnými zdroji, jako je slunce a vítr.

Budování jaderné energetiky ale naráží na dlouhé dodací lhůty pro výstavbu funkčních elektráren. Zprovoznění jaderných reaktorů pak obvykle trvá přinejmenším deset let, přičemž k získání politického souhlasu a potvrzení od regulátorů může být zapotřebí ještě delší doba.

Problém pro ekologii i politickou situaci představuje také skladování jaderného odpadu. Recyklace využitého paliva je teprve ve svých začátcích a naopak se u veřejnosti objevují obavy z bezpečnosti reaktorů.

Také další regiony se snaží snížit své emise, aby dosáhly celosvětového cíle vyplývajícího z Pařížské klimatické dohody, využitím jaderné energie. Americký prezident Joe Biden tak oznámil, že Spojené státy podpoří jaderné elektrárny, kterým rostou náklady, částkou 6 miliard dolarů (asi 144 miliard korun).

Na začátku července pak Evropský parlament dočasně zařadil jadernou energii mezi udržitelné zdroje.