Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bašár Asad zmizel ze své země takřka nepozorovaně. Zatímco povstalci obsazovali jedno město za druhým a odhalovali důkazy o činech režimu, syrský diktátor odcestoval pod taktovkou ruských tajných služeb do Moskvy.
Volba Ruska dávala smysl. Asad měl mapu světa kvůli brutálním praktikám svého režimu razantně osekanou, a tak hlavní možná útočiště představovaly Moskva a Teherán.
Propojení s Vladimirem Putinem je dlouhodobé. O deset let dříve to byly právě ruské síly, které Asadovi pomohly k udržení moci v občanské válce. Pozorovatelé také naznačují, že volbou Moskvy se 59letý Asad rozhodl pro známé místo, které odpovídalo jeho okázalým zvykům a životu v Sýrii.
Zároveň si vybral útočiště s relativní geopolitickou stabilitou, což je právě kritérium, které by Írán v rámci rostoucího napětí na Blízkém východě nesplňoval.
Přestože Kreml potvrdil, že poskytl syrskému diktátorovi útočiště a jeho evakuace měla být Putinovým osobním rozhodnutím, nedá se říct, že by šlo o přátelské gesto. Rusko se k Asadově přítomnosti oficiálně nevyjadřuje a po prezentaci vřelých vztahů mezi oběma lídry je teď jen málo stop.
Ostatně když Asad padl, ruská média i hlavní propagandisté zdůrazňovali, že si za svou porážku může sám.
Co znamená pád Asada pro Rusko
Turbulentní vývoj v Sýrii zasadil políček velmocenským ambicím Ruska, tvrdí odborník na Blízký východ. Spekuluje se i o tom, zda pád Asadova režimu neovlivní průběh války na Ukrajině.
Vedle toho se Rusko snaží o navázání vztahů s povstalci, vůči nimž se dříve vymezovalo a označovalo je v Asadově názvosloví za „teroristy“. Moskva má na syrském území stále své základny i diplomatické ambice, jimž by mohl azyl pro povstalci nenáviděného muže překážet.
Pád diktátora navíc pro Moskvu znamenal pokles relevance na mezinárodní scéně: Navzdory slibům neochvějné podpory se Rusku nakonec nepodařilo zabránit kolapsu režimu, což jasně poukázalo na jeho velmi omezené zdroje.
Uštědření rány na prestiži je navíc věc, na niž Putin nikdy nereagoval se shovívavostí, nad dalším životem Asada v Rusku tak zůstává viset řada otazníků.
Život v ústraní a obavy o vydání
Prioritou syrského diktátora zůstává, aby ho jeho nová domovská země nebyla ochotná vydat.
U Moskvy, která se sama po zahájení války na Ukrajině ocitla v mezinárodní izolaci a na jejíhož lídra cílí zatykač od Mezinárodního trestního soudu, je rozhodně méně pravděpodobné, že bude čelit tlaku nebo pobídkám k vydání Asada těm, kteří ho chtějí stíhat.
„Podle Asadova názoru mohou Rusko a Vladimir Putin lépe chránit jeho rodinu před vydáním nebo jinými pokusy mezinárodního společenství postavit ho před soud,“ popsal pro deník The Guardian David Lesch, expert na Sýrii z Trinity University v Texasu, který se s Asadem několikrát setkal.
Russian President Vladimir Putin received Syrian leader Bashar al-Assad in Moscow for the first time since 2015, and criticized foreign forces that are in Syria without a U.N. mandate https://t.co/5p7cNZGHUk pic.twitter.com/oLfAw0F6cl
— Reuters (@Reuters) September 14, 2021
Asad a jeho rodina pravděpodobně nebudou žít v Moskvě veřejným a extravagantním způsobem života, Kreml na tom nemá přílišný zájem. Podpora a hoštění diktátora, který padl a potkal ho osud, jehož se Putin obává nejvíce, je připomínkou ruského neúspěchu v regionu.
„Domnívám se, že se Bašár bude držet velmi při zemi, možná až do konce života. Vůbec si nedokážu představit, že by se v Sýrii nebo kdekoli jinde vrátil na politickou scénu,“ podotkl Lesch. Spíše se podle něj dá očekávat, že Asadova rodina bude pod přísným dohledem ruských bezpečnostních důstojníků ukrytá v odlehlém sídle.
Mluví se o miliardovém majetku
Poté, co za sebou diktátor zanechal v Sýrii velkolepé sídlo s desítkami luxusních sportovních vozů i drahých doplňků, je tématem také to, z čeho bude nyní žít.
Média odhadují, že disponuje až dvěma miliardami dolarů, které mají být ukryté na offshorových účtech po celém světě a ve firmách. Celá Asadova rodina navíc vlastní v Moskvě nejméně 20 luxusních bytů v hodnotě přesahující 30 milionů dolarů.
Důvodem, proč také dávalo rodině větší smysl dát přednost Moskvě před Teheránem, je i léčba Asadovy ženy Asmy, které byla v květnu diagnostikována leukémie.
Jak žil Bašár Asad:

Prezidentský palác v Damašku a nedaleké garáže na satelitním snímku pořízeném 23. listopadu 2024 a zveřejněném 8. prosince. V garážích byla nalezena sbírka čítající přes čtyřicet luxusních automobilů, jako například vozy Ferrari F50, Lamborghini Diablo, Rolls-Royce nebo Bentley. Červené Ferrari F50 se běžně prodává za více než 70 milionů korun.

Těsně po nedělním převratu sice do prezidentského paláce v Damašku proudili zvědavci, z nichž někteří si i odnesli lup. V místnostech například chybí televizory. (Muž telefonem natáčí v prezidentském paláci, 10. prosince v Damašku v Sýrii.)

Teď už ale rebelové, kteří svrhli Asadův režim, jeho sídla pečlivě chrání, jak se přesvědčil reportér amerického deníku The New York Times Ben Hubbard. Přiznává, že ho tam pozvali vlastně jen proto, aby dali najevo, že palác kontrolují. (Prezidentský palác, 10. prosince v Damašku.)

V palácových chodbách zůstávají červené koberce, z ornamentálních stropů stále visí mohutné lustry a v místnostech zůstává cenný dřevěný nábytek i modernistické sochy. (Ornamentální strop, prezidentský palác, 10. prosince v Damašku.)

Nová ostraha monumentálního paláce přespává v hale a během toho se podivuje, kolik asi taková nádhera musela stát. (Interiér prezidentského paláce v Damašku, 9. prosince.)

„Teď je poničený, ale chceme ho opravit,“ řekl americkému reportérovi bojovník se zakrytou tváří, který se představil jako abú Ovajs. „Je to krása, ale všechno to bylo pro Bašára,“ zhodnotil palác. (Prezidentský palác, 10. prosince v Damašku.)

I když část majetku Asadovy rodiny podle Hubbarda zjevně chybí, samotný palác je v podstatě nedotčený. (Letecký snímek ukazuje syrský prezidentský palác na hoře Kasjún v Damašku, 8. prosince.)

Vevnitř navíc i přes rabování zůstaly i některé cennosti, například luxusní sada talířů.(Dekorativní nábytek v prezidentském paláci, 10. prosince v Damašku.)

Nebo obsah místnosti, kde se skladují dary od zahraničních návštěv (na snímku).

Samotný abú Ovajs (na snímku) podle reportéra jeví jen malý zájem o to, co se nachází v místnostech ve vyšších patrech paláce.

Bojovník ze syrského venkova až dosud nikdy neviděl velká syrská města jako Aleppo a Damašek. (Prezidentský palác, 10. prosince v Damašku.)

Prezidentský palác, 10. prosince v Damašku.

Příjezdová cesta k prezidentskému paláci v Damašku, 9. prosince.

Muž sedí na lavičce v zahradě prezidentského paláce v syrském Damašku, 9. prosince.

Syřané si teď prohlížejí i další paláce svrženého režimu. Snímek ukazuje zástup čekající na prohlídku paláce Muhadžirín, kde bývali ubytováni diplomatičtí hosté v Damašku, 9. prosince.

Tento letecký snímek ukazuje palác Tišrín v Damašku, 8. prosince.

Palác Tišrín sloužil Asadovým před vybudováním prezidentského paláce, i poté ale zůstal jedním z oficiálních sídel syrského prezidenta.

Hlavní povstalecká skupina HTS, kterou stále některé státy vedou jako teroristickou organizaci, slibuje, že nová syrská vláda bude respektovat menšiny a lidská práva. (Palác al-Muhadžirín, 9. prosinec.)

Od pádu Bašára Asada zatím nejsou hlášeny žádné případy velkého násilí. (Palác al-Muhadžirín, 9. prosinec.)
Podobný osud jako Janukovyč
Odpověď na otázku, jak bude Bašár Asad pravděpodobně žít s azylem v Rusku, nabízí osudy dalších politických uprchlíků. Moskva se stala útočištěm pro pestrou skupinu lidí, od moldavského oligarchy Ilana Șora po amerického whistleblowera Edwarda Snowdena.
Asadův scénář podle deníku The Guardian nejvíce připomíná osud bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který utekl ze země v roce 2014.
Od té doby žije jako chráněnec v rezidenci za miliony dolarů na elitním moskevském předměstí. I jeho luxusní ukrajinská sídla - vyzdobená uměním a dalším extravagantním majetkem, které opozice po jeho pádu objevila - se posléze stala symbolem jeho vlády.
Je ironií, že se Asad nechal v roce 2014 slyšet, že on sám nikdy ze své země neuteče jako tehdy sesazený Janukovyč.
Putinův režim nyní ale kromě poskytování azylu musí vyřešit svou pozici v regionu. Kolaps režimu a potenciální ztráta ruských vojenských základen v Sýrii totiž představují významné výzvy pro schopnost Moskvy provádět operace a udržet si vliv jak na Blízkém východě, tak v Africe, jak upozornila Olga Lautmanová z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA).
Letecká základna Hmímím byla doposud důležitým uzlem, který Rusku umožňoval dodávat personál, zásoby i vybavení do afrických zemí, jako je například Středoafrická republika a Mali. Ztráta základen by tak vážně narušila rotaci žoldáků, zásobovací operace a širší vliv v celé subsaharské Africe.
Pád Bašára Asada
FOTKY: Jak bydlel syrský diktátor