„Já neuteču.“ Jenže Asada čeká stejný osud jako Putinova chráněnce z Ukrajiny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bašár Asad zmizel ze své země takřka nepozorovaně. Zatímco povstalci obsazovali jedno město za druhým a odhalovali důkazy o činech režimu, syrský diktátor odcestoval pod taktovkou ruských tajných služeb do Moskvy.

Volba Ruska dávala smysl. Asad měl mapu světa kvůli brutálním praktikám svého režimu razantně osekanou, a tak hlavní možná útočiště představovaly Moskva a Teherán.

Propojení s Vladimirem Putinem je dlouhodobé. O deset let dříve to byly právě ruské síly, které Asadovi pomohly k udržení moci v občanské válce. Pozorovatelé také naznačují, že volbou Moskvy se 59letý Asad rozhodl pro známé místo, které odpovídalo jeho okázalým zvykům a životu v Sýrii.

Zároveň si vybral útočiště s relativní geopolitickou stabilitou, což je právě kritérium, které by Írán v rámci rostoucího napětí na Blízkém východě nesplňoval.

Přestože Kreml potvrdil, že poskytl syrskému diktátorovi útočiště a jeho evakuace měla být Putinovým osobním rozhodnutím, nedá se říct, že by šlo o přátelské gesto. Rusko se k Asadově přítomnosti oficiálně nevyjadřuje a po prezentaci vřelých vztahů mezi oběma lídry je teď jen málo stop.

Ostatně když Asad padl, ruská média i hlavní propagandisté zdůrazňovali, že si za svou porážku může sám.

Vedle toho se Rusko snaží o navázání vztahů s povstalci, vůči nimž se dříve vymezovalo a označovalo je v Asadově názvosloví za „teroristy“. Moskva má na syrském území stále své základny i diplomatické ambice, jimž by mohl azyl pro povstalci nenáviděného muže překážet.

Pád diktátora navíc pro Moskvu znamenal pokles relevance na mezinárodní scéně: Navzdory slibům neochvějné podpory se Rusku nakonec nepodařilo zabránit kolapsu režimu, což jasně poukázalo na jeho velmi omezené zdroje.

Uštědření rány na prestiži je navíc věc, na niž Putin nikdy nereagoval se shovívavostí, nad dalším životem Asada v Rusku tak zůstává viset řada otazníků.

Prioritou syrského diktátora zůstává, aby ho jeho nová domovská země nebyla ochotná vydat.

U Moskvy, která se sama po zahájení války na Ukrajině ocitla v mezinárodní izolaci a na jejíhož lídra cílí zatykač od Mezinárodního trestního soudu, je rozhodně méně pravděpodobné, že bude čelit tlaku nebo pobídkám k vydání Asada těm, kteří ho chtějí stíhat.

„Podle Asadova názoru mohou Rusko a Vladimir Putin lépe chránit jeho rodinu před vydáním nebo jinými pokusy mezinárodního společenství postavit ho před soud,“ popsal pro deník The Guardian David Lesch, expert na Sýrii z Trinity University v Texasu, který se s Asadem několikrát setkal.

Asad a jeho rodina pravděpodobně nebudou žít v Moskvě veřejným a extravagantním způsobem života, Kreml na tom nemá přílišný zájem. Podpora a hoštění diktátora, který padl a potkal ho osud, jehož se Putin obává nejvíce, je připomínkou ruského neúspěchu v regionu.

„Domnívám se, že se Bašár bude držet velmi při zemi, možná až do konce života. Vůbec si nedokážu představit, že by se v Sýrii nebo kdekoli jinde vrátil na politickou scénu,“ podotkl Lesch. Spíše se podle něj dá očekávat, že Asadova rodina bude pod přísným dohledem ruských bezpečnostních důstojníků ukrytá v odlehlém sídle.

Poté, co za sebou diktátor zanechal v Sýrii velkolepé sídlo s desítkami luxusních sportovních vozů i drahých doplňků, je tématem také to, z čeho bude nyní žít.

Média odhadují, že disponuje až dvěma miliardami dolarů, které mají být ukryté na offshorových účtech po celém světě a ve firmách. Celá Asadova rodina navíc vlastní v Moskvě nejméně 20 luxusních bytů v hodnotě přesahující 30 milionů dolarů.

Důvodem, proč také dávalo rodině větší smysl dát přednost Moskvě před Teheránem, je i léčba Asadovy ženy Asmy, které byla v květnu diagnostikována leukémie.

Jak žil Bašár Asad:

Odpověď na otázku, jak bude Bašár Asad pravděpodobně žít s azylem v Rusku, nabízí osudy dalších politických uprchlíků. Moskva se stala útočištěm pro pestrou skupinu lidí, od moldavského oligarchy Ilana Șora po amerického whistleblowera Edwarda Snowdena.

Asadův scénář podle deníku The Guardian nejvíce připomíná osud bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který utekl ze země v roce 2014. 

Od té doby žije jako chráněnec v rezidenci za miliony dolarů na elitním moskevském předměstí. I jeho luxusní ukrajinská sídla - vyzdobená uměním a dalším extravagantním majetkem, které opozice po jeho pádu objevila - se posléze stala symbolem jeho vlády.

Je ironií, že se Asad nechal v roce 2014 slyšet, že on sám nikdy ze své země neuteče jako tehdy sesazený Janukovyč.

Putinův režim nyní ale kromě poskytování azylu musí vyřešit svou pozici v regionu. Kolaps režimu a potenciální ztráta ruských vojenských základen v Sýrii totiž představují významné výzvy pro schopnost Moskvy provádět operace a udržet si vliv jak na Blízkém východě, tak v Africe, jak upozornila Olga Lautmanová z Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA).

Letecká základna Hmímím byla doposud důležitým uzlem, který Rusku umožňoval dodávat personál, zásoby i vybavení do afrických zemí, jako je například Středoafrická republika a Mali. Ztráta základen by tak vážně narušila rotaci žoldáků, zásobovací operace a širší vliv v celé subsaharské Africe.