Armády Indie a Číny se střetly na sporné hranici

Nejasně definovaná hranice Indie a Číny, dlouhá více než tři tisíce kilometrů, se stala místem krvavých střetů již několikrát. Přítomnost řek, jezer a sněhu pak znamená, že s přirozenou proměnou těchto útvarů se linie vedoucí z hornaté oblasti Ladákh na severozápadě Indie až do Sikkimu na severu může posouvat.

Vojáci dvou jaderných velmocí se tak na mnoha místech setkávají tváří v tvář, upozornila britská BBC.

Indická armáda v pondělí večer informovala, že k posledním střetům došlo minulý pátek v indickém státě Arunáčalpradéš, ležícím ve východním cípu země. Do střetu se zapojily obě strany, přičemž několik vojáků utrpělo lehká zranění, informovala agentura Reuters.

Peking v úterý uvedl, že situace na hranici už je stabilní. „Obě strany se z oblasti okamžitě stáhly,“ informovala již o den dříve indická armáda. Dodala, že velitelé obou stran se ihned poté sešli, aby „obnovili mír a klid“. Agentura AFP podotkla, že šlo o nejvážnější střet od smrtelné potyčky v roce 2020.

Indický ministr zahraničí Subrahmanjam Džajšankar už minulý týden v parlamentu uvedl, že jeho země dala Číně „diplomaticky velmi jasně najevo“, že „nebude tolerovat pokusy o jednostrannou změnu“ linie aktuální kontroly, napsala stanice CNN.

Linie aktuální kontroly je de facto hranice mezi Indií a Čínskou lidovou republikou v místech, kde se obě velmoci nedohodly na vytyčení hranic. Ani na jejím přesném umístění se – zejména v západní části Ladákhu – Peking a Dillí neshodnou.

Páteční potyčka je první za poslední téměř dva roky. Naposledy v lednu 2021 si střet na hranici mezi Čínou a indickým státem Sikkim, který se nachází mezi Bhútánem a Nepálem, vyžádal zranění vojáků na obou stranách. Indie i Čína se mezitím snažily o zmírnění napětí.

V oblasti linie aktuální kontroly nesmí ani jedna strana zahájit palbu nebo zahajovat operace se zbraněmi či výbušninami. Počítá s tím zákaz platný již od roku 1966. 

Přesto si předchozí střet mezi vojáky v roce 2020 v údolí Galwan vyžádal desítky mrtvých. Muži mezi sebou bojovali holýma rukama, používali i různé tyče nebo nástroje, které připomínaly starověké zbraně, jako například hole s hřebíky.

Indie uvedla, že si incident vyžádal nejméně 20 zabitých vojáků a 76 zraněných. Čína se ke zprávám, že rovněž utrpěla oběti na životech, nevyjádřila. Střet se nicméně stal první smrtelnou konfrontací mezi oběma stranami v oblasti za posledních 45 let. Čína z potyčky tehdy obvinila Indii.

Podle mluvčího čínského ministra zahraničí Čao Li-ťiena Indie dvakrát překročila hranici s cílem „provokovat a útočit na Číňany, což mělo za následek fyzickou konfrontaci na hranicích mezi oběma stranami“.

Na sporné linii mezi jadernými velmocemi zemřely od začátku 40. let, kdy začaly země vést územní spory, více než dva tisíce lidí.

Letos v září se obě země dohodly, že ze sporné oblasti podél odlehlé západní himálajské hranice stáhnou svá vojska. Prohlášení přišlo před regionálním summitem v Uzbekistánu, kterého se zúčastnili indický premiér Naréndra Módí i čínský vůdce Si Ťin-pching, upozornila CNN.

Aktivity v regionu ovšem nadále ostře a obezřetně sledují vlády velmocí. Čína například kritizuje zapojení amerických jednotek do společného cvičení armád v severoindickém Uttarákhandu.

V posledních letech, kdy se vztahy mezi Čínou a Spojenými státy zhoršily, nahlíží Peking stále více kriticky na sbližování Indie a USA, popsala CNN.

Indie pak s obavami sleduje stavbu mostu přes jezero Pangong Tso v Himálaji, který by mohl pomoci čínskému zbrojení. Módí a Si se naposledy setkali minulý měsíc na summitu skupiny G20 na Bali, kde si oba potřásli rukama, ale k bilaterálnímu jednání nedošlo.