Článek
Videa z dronů na sítích ukazují detailní záběry vojenských základen a jejich personál na odlehlých tchajwanských ostrovech Kinmen. Klipy doprovázené hudbou a spoustou emotikonů, mají podle expertů pravděpodobně poukázat na nepřipravenost ostrovních vojáků, píše americká CNN. Tchaj-wanská armáda potvrdila, že tato videa natáčejí civilní drony z pevninské Číny.
Jak píše CNN, na jednom záběru je vidět, jak se dva mladí muži smějí nad ovladačem a obrazovkou. Jeden z nich pak zakřičí: „Mám tank!“. Další zveřejněná videa zachycují čtyři vojáky z Tchaj-wanu, kteří si dronu nad základnou všimnou. Začnou na něj házet kameny. Bezpilotní letoun je tak blízko, že je vojákům vidět do tváře.
Klipy podle CNN odhalují schopnost čínských dronů kdykoli fotografovat zakázané vojenské objekty na Tchaj-wanu, aniž by tamní armáda zasáhla. Analytici tvrdí, že záběry dostupné na internetu, které ukazují vojenská stanoviště a personál do nejmenších detailů, mohou být pro Tchaj-wan velmi nebezpečné.
Kam až může napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem eskalovat?
Čtěte analýzu o sílícím soupeření USA a Číny:
Ačkoliv videa mají pravděpodobně za cíl poškodit tchajwanskou armádu, není přesně jasné, kdo za nálety dronů stojí. Peking tyto nálety zlehčuje, mluvčí čínského ministerstva zahraničí k tomu nedávno pro CNN řekl: „Čínské drony létající nad čínským územím - čemu se divit?“
Peking dronovou akci odmítá
Čína videa ze svého internetu neodstranila. Nezabránila ani dronům v cestě přes svůj jindy přísně kontrolovaný vzdušný prostor.
Nálety dronů také přicházejí v době zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem potom, co v srpnu ostrovní zemi navštívila předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové.
Tato cesta pobouřila čínskou vládnoucí komunistickou stranu, která považuje Tchaj-wan za součást svého území. Na americkou návštěvu zareagovala vojenským cvičením v okolí ostrova a vyslala rovněž válečná letadla přes Tchajwanskou úžinu.
Nálety civilních dronů jsou podle tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen stále sílícím čínským tlakem na ostrovní zemi. Mají zastrašit Tchaj-wan.
Mapa oblastí, kde probíhalo čínské námořní cvičení. Zdroj: BBC
Podobná taktika jako v Jihočínském moři
Novinářka Isabel Hiltonová uvedla pro CNN, že není možné zjistit, kdo takové drony pilotuje. Stroje se zdají být civilními modely, ale „může je ovládat kdokoli, včetně armády“, popisuje Hiltonová. Naznačila, že za řízením mohou stát „vládní agentury v přestrojení za lidové hnutí“.
Čína rovněž čelí obvinění, že v Jihočínském moři využívá zdánlivě civilní námořní lodě, kterými prosazuje své územní nároky ve sporných oblastech. Experti tvrdí, že tyto milice jsou financovány a kontrolovány Lidovou osvobozeneckou armádou.
V obou oblastech je pro Čínu ideálním výsledkem získat výhodu, „aniž by se do toho zapojila armáda“, popsala Hiltonová paralelu mezi případy.
Role USA v podpoře Tchaj-wanu
V období houstnoucích čínsko-amerických vztahů zasadil Washington Pekingu další políček. Bidenova administrativa se rozhodla prodat Tchaj-wanu zbraně v hodnotě 1,1 miliardy dolarů.
„Ať už se používají rybářské lodě nebo civilní drony, nevypadá to, že by šlo o oficiální politiku. Nevypadá to jako přímé vojenské obtěžování způsobem, jakým vypadá vpád válečného letadla. A tak je to popiratelná provokace.“
Tchajwanská média uvádějí, že odhalení identity některých vojáků, které natočí drony, by mohlo hodně zneklidnit ostrovní armádu.
„To vše je pro Tchaj-wance velmi demoralizující a je to udržováno na úrovni, která má za cíl nenechat Tchaj-wan odpočívat, nenechat ho zapomenout na hrozbu. (Je to) navrženo tak, aby Tchaj-wanu připomínalo, že před čínským tlakem není úniku a že nakonec Čína převezme vládu, “ říká Hiltonová.
Propagandistické vítězství
Peking by mohl nálety dronů sice zastavit, ale je pro něj výhodnější v nich pokračovat, shodují se odborníci. Paul Huang, výzkumný pracovník tchajwanské Nadace pro veřejné mínění, se domnívá, že drony provozují civilisté, kteří například ze zvědavosti nebo z nacionalismu chtějí Tchaj-wan vyprovokovat.
Pro Lidovou osvobozeneckou armádu by ale nedávalo podle něj smysl využívat takto své drony. „Peking (vnímá nálety) jako pokus vlastního obyvatelstva provokovat Tchaj-wan, dělat si legraci z jeho neschopnosti. Považují to za propagandistické vítězství,“ vysvětluje Huang.
Tchaj-wanská armáda sestřelila na začátku září první dron, během několika dní poté zveřejnila v médiích sérii fotografií, na nichž předvádí své nové prostředky proti bezpilotním letounům. Zdá se, že tím vysílá vlastní poselství: až se příště drony ukáží, budeme připraveni, píše CNN.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech opakovaně eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Čínská komunistická strana považuje Tchaj-wan za separatistickou provincii a dala jasně najevo, že je připravena použít v případě potřeby k dosažení tohoto cíle sílu. Ačkoliv hrozba válečného konfliktu na Tchaj-wanu přetrvává, vojenští analytici se shodují, že Čína na dobytí ostrova zatím nemá prostředky ani dostatečné bojové zkušenosti.
Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tím zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce ČR a Číny.
