„Celá města zapáchají smrtí.“ Myanmarská junta bombarduje i po zemětřesení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Myanmarská junta vyhlásila ve středu třítýdenní klid zbraní, aby umožnila dodávky humanitární pomoci do oblastí postižených zemětřesením. Stalo se tak den poté, kdy její vojáci zahájili palbu na čínský konvoj vezoucí pomoc pro oběti pátečního zemětřesení, které dosáhlo 7,7 stupňů.

Podle informací Seznam Zpráv přímo z místa šlo ale jen o politický manévr junty před jednáními v Bangkoku. Bombardování pokračovalo i ve středu a ve čtvrtek. Podle údajů z 1. dubna až dosud zahynulo 3643 lidí a více než 4500 dalších utrpělo zranění. Pohřešovaných je přes 700, všechna tato čísla se ale každým dnem mění.

O potížích s distribucí pomoci mluvily Seznam Zprávy s Win Minem z myanmarské Jednotky pro koordinaci reakce na mimořádné události. „Stále sbíráme a vyhodnocujeme informace od našich týmů v terénu. Ty čelí dvěma hlavním problémům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ první z nich je ten, že myanmarská armáda dovoluje přístup humanitární pomoci jen do míst, která sama kontroluje. Další jsou pak restrikce, které armáda uvaluje na humanitární pomoc.“

Min, který koordinuje pomoc ze severothajského města Chiang Mai, připomíná, že myanmarská armáda už odepřela vstup do oblasti záchranářům z Tchaj-wanu, stejně jako novinářům ze zahraničních médií. „Snažíme se spolupracovat s lokálními organizacemi, abychom byli rychlí, jak je jen možné. Ale i místní organizace mají problémy kvůli restrikcím ze strany armády,“ říká.

Velkým problémem je v zemi bezpečnostní situace, která je podle Win Mina „nepředvídatelná“. „Když jste například v Mandalaji nebo dalších velkých městech, můžete být zatčený a donucený narukovat do armády. Pokud jste ve venkovských oblastech, může tam dojít k bombardování,“ připomíná.

Příměří mezi vládou a povstaleckými skupinami má trvat do 22. dubna, nevydrželo ale ani jediný den. Ostatně vrchní velitel ozbrojených sil upřesnil, že armáda podnikne „nezbytná protiopatření“ v případě, kdy by se povstalci pokusili zmobilizovat síly a zabrat nová území. Vládní junta ovládá podle posledních údajů jen asi pětinu Myanmaru. Humanitární organizace už předtím žádaly vojenské vedení země o přerušení vojenských operací, ale vláda je až dosud odmítala a bombardovala vesnice v Horní Barmě.

Občanská válka se projevuje i akutním nedostatkem lékařské péče: „Více než 20 nemocnic bylo uzavřeno, protože junta se zaměřila na lékaře zapojené do občanské neposlušnosti (ti, kteří odmítli pracovat v nemocnicích řízených juntou). Pronásledovali je, obtěžovali a vykrádali soukromé kliniky, které zaměstnávaly tyto lékaře. Teď, bez lékařů a bez nemocnic, zranění leží na ulicích pod spalujícím sluncem,“ řekl SZ Igor Blaževič, jenž v zemi čtyři roky žil a dodnes vede online kurzy pro tamní aktivisty.

I Blaževič potvrzuje slova o nucených odvodech do armády a dalších restrikcích ze strany junty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ta například blokuje internet a trestá lidi za používání VPN. „Junta rozdala prostředky svým spřízněným osobám a falešným ‚občanským‘ organizacím pod záminkou národního rozvoje. Obyčejní lidé z toho nic nemají,“ upozorňuje.

Problém pro záchranné práce vytvářejí i noční zákazy vycházení a blokování cest: „Celá města zapáchají smrtí. Rodiny si ani nemohou vyzvednout těla svých blízkých,“ říká Blaževič.

Na myanmarské uprchlíky žijící v táborech podél thajských hranic, stejně jako na vnitřně vysídlené lidi, pak dopadá zrušení programu USAID, s nímž přišla administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Peníze nyní chybí na různé asistenční programy, na podporu občanské společnosti i svobodného tisku. „Finanční podpora USAID má obrovský dopad. Nyní jsme v kontaktu s americkým ministerstvem zahraničí a doufejme, že bude schopno některé z těch programů zachovat,“ říká Win Min.

Aktualizovali jsme o porušování příměří ze strany vládní junty.