Článek
Argentina je země, která se opakovaně zmítá v ekonomické krizi. Dá se dokonce říct, že je nechvalně proslulá vyhlašováním státních bankrotů. Javier Milei před půl rokem většinu tamních voličů přesvědčil, že má řešení, a stal se prezidentem. Slíbil radikální ořezání státních výdajů a deregulaci ekonomiky, mluvil o terapii šokem.
Od té doby jeho neotřelou politiku sledují ekonomové i voliči, u jejichž části vyvolávají prezidentovy kroky znepokojení.
V pondělí Milei přijíždí do Prahy na konferenci pořádanou ekonomickým deníkem E15 a pražskou Anglo-American University. Odpoledne od organizátorů na Žofíně převezme cenu.
Portrét
Milei se narodil 22. října 1970 a od roku 2021 je členem Poslanecké sněmovny Argentiny. Bývá označován také jako „vášnivý ekonom“, bývalý instruktor tantrického sexu nebo televizní osobnost. Je vnímán jako zástupce krajní pravice nebo – ještě o něco specifičtěji – jako zástupce krajního pravicového libertarianismu.
„Demokraticky zvolený argentinský prezident Javier Milei udělal pro propagaci idejí a hodnot klasického liberalismu založených na individuální svobodě, soukromém vlastnictví, víře v nenahraditelnosti konkurence, respektu k panství práva a omezených pravomocích vlády více než kdokoli jiný v 21. století,“ uvedl k ocenění argentinského lídra rektor Anglo-American University Jiří Schwarz.
Milei na konferenci vystoupí s přednáškou s titulem „Jak na neefektivní vládu“.
„Díky němu se po čtvrtstoletí klesajícího zájmu o ideje a koncepce klasického liberalismu pozvedla mohutná vlna zájmu o díla autorů klasického liberalismu. Neméně významná je pro nás jeho sounáležitost s mírovou politikou Západu, tedy podporou Ukrajiny proti ruské okupaci a agresi a upevněním vztahů Argentiny s NATO formou globálního partnerství,“ říká k jeho ocenění dále Schwarz.
Setkání na Hradě
Večer se Milei setká na Pražském hradě i s českým prezidentem Petrem Pavlem.
„Prezident Petr Pavel si od jednání slibuje posílení partnerství v zásadních geopolitických otázkách, jako je například ruská agrese na Ukrajině, či další rozvoj ekonomických vztahů,“ přiblížil, co od setkání čekat, tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vojtěch Šeliga.
Milei je jedním z mála lídrů v Latinské Americe, který otevřeně podporuje Ukrajinu. Zúčastnil se například i nedávného Globálního mírového summitu ve Švýcarsku (o jednání jsme psali zde).
Snímky z protestů proti reformám prosazovaným argentinským prezidentem.
„My Argentinci jsme si dobře vědomi hodnoty míru a demokratického soužití, které jsou hlavními zásadami života a společnosti. Jménem argentinského lidu chci vyjádřit naši plnou podporu ukrajinskému lidu a našemu příteli prezidentu Zelenskému,“ citovala ČTK Mileiova slova.
Milei také vyjadřuje podporu Izraeli v jeho válce s teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jeho postoj k otázce Ukrajiny i dění na Blízkém východě je tak blízký tomu českému.
Podle české prezidentské kanceláře bude předmětem jednání také politická situace v Argentině a nově nastavené reformy, globální bezpečnost a bilaterální vztahy, včetně těch obchodních.
Pro kontext – pro Česko je Argentina čtvrtým nejvýznamnějším exportním trhem v Latinské Americe. V zemi také žije jedna z největších krajanských komunit na světě, jež čítá desítky tisíc osob, které mají české kořeny, a dokonce i český pas.
Byl v Německu i Španělsku
Milei míří do Prahy po krátké návštěvě Německa. I tam získal za své kroky ocenění. V sobotu si v Hamburku převzal Mezinárodní cenu Nadace Friedricha Augusta von Hayeka za „osvobození obyvatelstva z okovů“ a obnovení „naděje“, jak uvádí agentura AP. Tu mimo jiné převzal v roce 2009 také bývalý český prezident Václav Klaus.
V neděli se pak Milei setkal v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem. Lídři diskutovali o radikálních změnách v argentinské ekonomice, nerostných surovinách, trvalé podpoře Ukrajiny a Izraele nebo obchodní dohodě mezi Evropskou unií a zeměmi latinskoamerického obchodního bloku Mercosur.
Scholzův mluvčí Steffen Hebestreit v pátek uvedl, že šlo o „velmi krátkou pracovní návštěvu, výslovně na přání argentinského prezidenta“ a že Milei „jasně odmítl“ uspořádat tiskovou konferenci.
Setkání s novináři, ale bez možnosti položit otázky napřímo bylo naplánované po vystoupení prezidenta Mileie na konferenci E15 v Praze. Nakonec bylo úplně zrušeno „z důvodu omezeného času prezidenta“. Prostor pro otázky novinářů nebude ani po setkání prezidentů Pavla a Mileie v pondělí večer na Hradě.
S odkazem na víkendovou návštěvu Mileie v Německu AP dále uvádí, že se před slavnostním předáváním cen i před setkáním se Scholzem konaly proti návštěvě argentinského lídra protesty.
Ekonomika po půl roce
Argentinský prezident Javier Milei slaví půl roku ve funkci. Měsíční rozpočet v lednu díky jeho taktice poprvé za 12 let přebýval. Veřejný sektor z Mileiovy politiky zjevně sílí. Chudoba ovšem roste a nespokojenost v zemi také.
Kromě Berlína a Prahy navštívil Milei v rámci evropské tour také Madrid. Argentinský prezident se tam nesetkal s vysokými vládními představiteli, místo toho jednal s Isabel Díaz Ayusovou, předsedkyní Madridského autonomního společenství a kritičkou centrální vlády v čele se středolevicovým lídrem Pedrem Sánchezem.
Argentinská ekonomika
Javier Milei, který se podle zakladatele českého Liberálního institutu Schwarze stal po vítězných volbách globální celebritou takřka „přes noc“, nastoupil do funkce loni 10. prosince. V rámci předvolební kampaně sliboval především vzpružení chátrající ekonomiky.
Už po deseti dnech u moci navrhl změny a zrušení asi 300 pravidel, která argentinskou ekonomiku podle něj omezovala.
Krátce po nástupu například devalvoval argentinskou měnu peso o 50 procent, omezil státní dotace na pohonné hmoty a snížil počet ministerstev na polovinu. To vše mělo omezit státní výdaje a pomoci dostat zemi z obrovského zadlužení.
Rychlým snížením veřejných výdajů přešla Argentina z fiskálního deficitu, tedy rozdílu mezi vládními výdaji a příjmy, ve výši dvou bilionů pesos (v přepočtu asi 50 miliard korun) v prosinci loňského roku do přebytku téměř 265 miliard pesos v dubnu.
Jeho úsporná opatření ale vyvolala v Argentině vlnu masových protestů. Jejich účastníci tvrdí, že škrty mimo jiné ještě více ohrožují chudé obyvatele nebo fungování veřejných univerzit.
Před svým zvolením Milei platil také za zastánce na poměry Jižní Ameriky krajních názorů, které obhajoval až s charakteristickou vehementností. Patřily mezi ně například podpora držení zbraní nebo odpor k legalizaci potratů, které v minulosti označil za „vraždu“.