Článek
Když se novinářka z Indií spravovaného Kašmíru Quratulain Rehbarová 1. ledna probudila, čekalo ji velmi nemilé překvapení. Své jméno našla na seznamu žen, které aplikace Balli Bai nabízela k prodeji v online aukci. Bez svolení dokonce použili její fotografii, píše server Al-Džazíra.
Rehbarová v tom nebyla sama. V aplikaci, která mezitím byla smazána, se objevily fotografie více než 100 muslimských žen. Jednalo se přitom většinou o ženy veřejně známé. Na seznamu figurovala jména indických novinářek, političek, aktivistek. Byla mezi nimi i oceňovaná bollywoodská herečka, manželka soudce Vrchního soudu v Dillí nebo pakistánská nositelka Nobelovy ceny Malála Júsufzajová.
Aplikace byla umístěna na webové platformě GitHub. Její název Bulli Bai v sobě kombinoval vulgární pojmenování pro mužské přirození, který se používá na jihu Indie a slovo běžně používané v severní Indii, které v překladu znamená „služebná“, uvedl pro CNN Mohammed Zubair, spoluzakladatel indické fact-checkingové webové stránky Alt News.
Platforma GitHub, kterou vlastní Microsoft, mezitím aplikaci smazala. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by měla nějaké praktické využití. Cílem totiž nebylo doopravdy prodávat muslimské ženy, ale ponížit je a pokořit sdílením jejich osobních snímků, píše BBC.
Mnoho žen, jejichž jména se v aplikaci Bulli Bai objevila, na Twitteru během víkendu uvedly, že vidět své fotografie v online aukci pro ně bylo velmi „děsivým“ a „traumatickým“ zážitkem.
Novinářka Ismat Araová, která byla také mezi více než sto zasaženými ženami, podala o víkendu v Dillí stížnost na policii. Obvinění zahrnovala sexuální obtěžování a podporování nepřátelství na základě náboženství. Případem se zabývá také policie v Bombaji, kam podala stížnost další z žen. Mezi obviněnými jsou vývojáři aplikace Bulli Bai i uživatelé Twitteru, kteří sdíleli její obsah.
Ministr informací a technologií Ashwini Vaishnaw v sobotu uvedl, že platforma GitHub zablokovala uživatele, který na ni aplikaci nahrál. Dodal, že policie nyní spolupracuje s kybernetickými agenturami na „dalších krocích“.
Mnozí ale zůstávají k přístupu vlády skeptičtí. K podobnému „útoku“ na muslimské ženy došlo v Indii totiž už v červenci. Aplikace a webová stránka Sulli Deals tehdy vytvořila profily více než 80 muslimských žen za použití fotografií, které dříve zveřejnily na internetu. Popisovala je přitom jako „nabídky dne“.
Policie ovšem ani po téměř šesti měsících v případu Sulli Deals nikoho zatkla, poukazuje BBC. Právě nedostatečný pokrok při vyšetřování vzbuzuje nedůvěru společnosti v kauze Bulli Bai. „Je skutečně zklamáním vidět beztrestnost, s jakou tito šiřitelé nenávisti nadále útočí na muslimské ženy, aniž by se obávali jakýchkoli sankcí,“ uvedla novinářka Araová.
„Kromě zablokování platformy je důležité potrestat pachatele, kteří takové stránky vytvářejí,“ uvedla v reakci na sobotní vyjádření ministerstva Priyanka Chaturvediová, zákonodárkyně z indické strany Šiv Sena. Podle ní byla nová aplikace vytvořena proto, že tvůrci Sulli Deals dosud nebyli potrestáni.
Zpráva Amnesty International o online obtěžování v Indii z roku 2018 odhalila, že čím více je žena ve veřejném prostoru slyšet, tím větší je šance, že se stane obětí obtěžování. Ve zvýšené míře se to přitom týká žen z náboženských menšin a znevýhodněných kast.
Podle kritiků čelí v Indii v posledních letech zvýšenému tlaku ze strany online „trollů“ právě muslimské ženy. Na vině je podle nich polarizované politické klima v zemi.
„Tento cílený a plánovaný útok se snaží vzít mikrofon vzdělaným muslimkám, které vyjadřují svůj názor a vystupují proti islamofobii,“ uvedla pro BBC bývalá mluvčí Amnesty v Indii Nazia Erumová po kauze Sulli Deals.
