Animace ukazuje, jak se kouř z Kanady šíří až do Evropy

Kanada zápasí s rozsáhlými lesními požáry, které letos udeřily mnohem dříve, než je obvyklé. „Zažíváme nyní novou realitu,“ citovala stanice BBC Jonathana Wilkinsona, kanadského ministra přírodních zdrojů. Jeho vláda musela kvůli zuřícím lesním požárům evakuovat více než 120 tisíc lidí a kouř z hořících lesů se dostal až do tak vzdálených míst, jako je Grónsko nebo Island.

Ve čtvrtek se pak kouř valil i do Norska, oznámili vědci z Norského institutu pro výzkum klimatu a životního prostředí. „Možná budeme schopni vidět nějaký opar nebo cítit kouř,“ řekl Nikolaos Evangeliou, vedoucí výzkumník institutu. „Nicméně nevěříme, že počet částic ve vzduchu zde v Norsku bude dostatečně velký, aby byl škodlivý pro naše zdraví.“

V Kanadě oproti tomu panují obavy z nadcházejícího léta. „Naše modely ukazují, že během letošního léta může nastat obzvláště krutá sezona lesních požárů,“ řekl premiér Justin Trudeau. Současnou dobu označil za „děsivou“ pro oblasti napříč Kanadou, od provincie Alberty přes Québec až po oblasti na břehu Atlantiku nebo na severu.

Zhruba polovina z více než čtyř set nyní zuřících požárů je mimo kontrolu, přiznal Bill Blair, kanadský ministr pro mimořádné situace. V této sezóně zatím 2214 požárů pohltilo v Kanadě více než tři miliony hektarů. Desetiletý průměr za stejné časové období byl 1624 požárů.

Jako první propukly požáry v kanadské provincii Alberta, během pár dní se pak rozšířily po celé zemi. K sedmému červnu bojovali hasiči s více než čtyřmi stovkami aktivních požárů. Většinu z nich založili žháři, další vznikly po úderech blesků nebo kvůli špatné lesní správě či uschlým stromům.

Každý požár proto nelze svést na globální změny klimatu, vědci ale tvrdí, že měnící se klima způsobuje častá horka a sucha. Právě ta ke vzniku a šíření požárů přispívají. „Jsme svědky toho, že se spálí větší oblasti, i více závažnějších požárů,“ řekl BBC Robert Scheller, profesor lesnictví ze státní univerzity v Severní Karolíně.

Například v Halifaxu na západě Kanady se teploty vyšplhaly na 33 stupňů Celsia, což je o deset stupňů více, než je v této roční době obvyklé. V částech Kanady, k nimž patří i provincie Alberta a Saskatchewan, panují už od roku 2020 sucha. V létě pak vláda očekává rozšíření požárů do provincií Ontario a Québec.

Kanadské požáry ovlivňují život i ve vzdáleném New Yorku. Pohled na tamní slavné mrakodrapy se v posledních dnech rozplývá v husté žluté mlze. Kouř přicházející z hořících lesů způsobil, že školáci nemohou chodit cvičit ven a úřady vyzývají miliony lidí, aby se pokud možno držely doma.

Metropole východního pobřeží Spojených států byla ve středu odpoledne městem s vůbec nejhorším vzduchem na světě – index kvality vzduchu dosáhl hodnoty 342 a zdvojnásobil tak čísla jiných, tradičně znečištěných velkých měst, jako jsou Dubaj (164) nebo Nové Dillí (164).

Index kvality vzduchu, který měří i částice vzniklé při požárech, se ve městě Betlehem ve státě Pensylvánie vyšplhal až na číslo 410. Už hodnotu vyšší než 100 přitom odborníci označují za ‚nezdravou”, a pokud je vyšší než 300, je už dýchání takto znečištěného vzduchu pro lidi „riskantní“. I proto rozdávaly úřady Newyorčanům roušky, podobně jako v dobách koronavirové pandemie.

Špatná kvalita ovzduší v New Yorku pravděpodobně přetrvá i o víkendu, přičemž se očekává, že rozvíjející se bouřkový systém přesune kouř na západ přes Velká jezera a hlouběji na jih.

Do té doby se musejí Američané smířit s omezeními, ale připravit se i na vyšší míru infarktů a mozkových mrtvic, na zvýšení návštěv pohotovostí kvůli astmatu a jiným respiračním onemocněním. Se znečištěným vzduchem se pojí i podráždění očí, svědění kůže a další problémy.

Šestašedesátiletý Tyrone Sylvester, který v roušce hraje šachy na manhattanském náměstí Union Square, agentuře Reuters tvrdí, že nikdy neviděl tak špatnou kvalitu ovzduší ve městě. „Když takhle vypadá slunce,“ řekl a ukázal na bronzovou kouli sotva viditelnou přes zakouřenou oblohu, „víme, že něco není v pořádku. Tak vypadá globální oteplování.“