Radil se s astroložkou, používal krycí jména. U soudu stanul mocný muž Ukrajiny

Bývalý šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak se během několika měsíců přesunul z nejvyšších pater moci až za mříže, a to kvůli obvinění z praní peněz v rozsáhlé korupční kauze. Soud ho po několikadenním jednání ve čtvrtek na dva měsíce poslal do vazby a zároveň stanovil kauci ve výši 140 milionů hřiven (asi 65 milionů korun).

„Na takovou kauci nemám peníze. Můj právník teď bude jednat s přáteli a známými. Obvinění odmítám, nemám co skrývat a podám odvolání,“ uvedl Jermak po slyšení, při němž jej podle dostupných informací nepřišel podpořit nikdo z prezidentského okruhu ani jeho dřívějších blízkých kontaktů.

Jermakův konec nepřišel zčistajasna. Předcházelo mu několik měsíců vyšetřování, policejní razie v jeho domě a postupné rozkrývání rozsáhlého finančního podvodu, do kterého byl podle obžaloby zapojen.

Jde o rozsáhlý úplatkářský systém kolem kolem státních zakázek. Podle vyšetřovatelů firmy napojené na státní energetický podnik Enerhoatom platily provize výměnou za to, že mohly dál zakázky získávat.

Tyto peníze se pak složitě „ukrývaly“ přes různé stavební projekty, mimo jiné i přes výstavbu luxusního rezidenčního areálu u Kyjeva ve vesnici Kozyn. Podle obvinění měly tyto peníze směřovat i na výstavbu domu určeného pro Jermaka.

„Je dobře, že ho zavřeli. Vysílá to signál lidem na Ukrajině, kteří touží po spravedlnosti, že ani okruh prezidenta není nedotknutelný. Celkové vyšetřování posílí odolnost Ukrajiny a její schopnost udržet se v dlouhé válce, kde záleží na každé hřivně,“ komentuje pro Seznam Zprávy případ protikorupční aktivistka Olena Halušková.

Novinář Adam Sybera z ukrajinského deníku The Kyiv Independent k tomu dodává, že kauza má širší přesah i směrem k Evropě. Ukrajinu podle něj nelze redukovat jen na problém korupce, zatímco v EU se podobné kauzy dlouhodobě tolerují.

„Po zkušenostech s Viktorem Orbánem, trestně stíhaným premiérem Andrejem Babišem nebo nekonečnými korupčními kauzami okolo Roberta Fica působí tato kritika Ukrajiny poněkud pokrytecky,“ poznamenal Sybera pro Seznam Zprávy.

O tom, že Jermak by mohl skončit ve vazbě, se na Ukrajině spekulovalo přinejmenším od rozsáhlých protestů v létě loňského roku. Jermak - tehdy ještě pravá ruka prezidenta Volodymyra Zelenského s ohromným vlivem - byl spojován s tlakem na protikorupční instituce, se snahou omezit jejich nezávislost a posílit nad nimi vliv prezidentské kanceláře.

I v diplomatických kruzích se šířily zvěsti, že cílem těchto kroků mohlo být získání vlivu nad vyšetřováním, jež se mělo týkat i Jermaka. „Bál se o sebe,“ sdělil Seznam Zprávám anonymní zdroj z Kyjeva blízce obeznámený s fungováním kanceláře.

Jermak to u soudu popřel. „Je to lež,“ řekl.

O několik měsíců později Jermak odešel z funkce, a to po listopadovém zásahu vyšetřovatelů v jeho domě, který byl první výraznou eskalací případu.

Podle pozorovatelů oslovených redakcí Jermak skončil spíše z rozhodnutí prezidenta, byť jeho kancelář to navenek prezentovala jako rezignaci. „Dospěl k závěru, že si to už jednoduše nemůže dovolit,“ uvedla tehdy Halušková.

Jermak tvrdí, že je ve vazbě kvůli tomu, že protikorupční orgány podléhají „veřejnému tlaku“, aby proti němu vznesly obvinění. Podle serveru The New Voice of Ukraine hledá různé způsoby, jak uhradit kauci, včetně možných příspěvků z právnických kruhů, od soukromých kontaktů i dalších neoficiálních kanálů.

Investigativní novinář Mychajlo Tkač tvrdí, že podle jeho informací Jermak aktivně hledal někoho, kdo za něj složí kauci už ve středu. Tyto informace však zatím nebyly nezávisle potvrzeny.

U soudu zaznělo několik nových detailů z Jermakova korupčního případu.

Prokurátorka Valentyna Hrebeniuková uvedla, že v excelové tabulce nalezené v telefonu jednoho architekta byly uvedeny schůzky související se stavebním projektem. V chatovacích skupinách měl být Jermak zmiňován pod krycími jmény jako „R2“ nebo „A.B.“, což podle vyšetřovatelů znamená „Andrij Borisovyč“, tedy Jermakovo jméno a patronymum.

Mluvilo se také o tom, že Jermak měl pravidelně komunikovat s jednapadesátiletou Veronikou Anikijevičovou, která pracovala jako astroložka. Podle obžaloby si s ní měl vyměňovat informace o vládních schůzkách a posílat jí data narození kandidátů na různé státní funkce.

Obžaloba tvrdí, že šlo o personální nominace do vysokých funkcí ve státní správě, například na posty v prezidentské kanceláři a dalších klíčových institucích. Mezi zmíněnými jmény se objevují bývalý zástupce šéfa prezidentské kanceláře Oleh Tatarov, ministr zdravotnictví Viktor Ljaško a bývalá generální prokurátorka Iryna Venediktová.

„Znám několik Veronik. Mám hodně známých,“ dodal. „Rozhodně jsem nekomunikoval s věštci, stejně jako jsem nikdy neměl žádné voodoo panenky,“ reagoval Jermak.

Zajímavé je, že obraz Jermaka jako člověka s možným zájmem o „duchovno“ nevytvářela jen obžaloba. Druhý den jednání přinesl i nečekaný moment, když se jako jediná jeho podporovatelka objevila aktivistka Irma Kratová. Přinesla s sebou ikonu Ježíše, kterou si Jermak mlčky převzal a položil vedle sebe.

Detaily ze soudní síně také částečně potvrzují spekulace, že Jermak v zákulisí působil jako rozhodovací autorita.

V autě jeho řidiče byly zabaveny tři listy formátu A4 s textem „Bezpečnostní služba Ukrajiny: maximum program“, které podle prokuratury obsahovaly návrhy na jmenování několika osob do vysokých funkcí v SBU. Někteří z nich podle obžaloby ve službě působí dodnes, konkrétní jména ale u soudu nezazněla.

„Jermak byl dlouhé roky považován za jednoho z nejmocnějších lidí na Ukrajině. Nikým nevolený, přesto na svém vrcholu kontroloval přístup k prezidentovi, část zahraniční politiky, personální nominace i značnou část zákulisního fungování během války,“ říká Sybera. Právě proto se dlouhodobě v ukrajinské politice objevovala kritika silné koncentrace moci.

Soud rozhodl, že Jermak půjde do vazby kvůli obavám z útěku. Vlastní totiž čtyři diplomatické pasy, z nichž jeden je platný až do roku 2030. Podle prokurátorky také existovalo riziko, že by na svobodě mohl ovlivňovat svědky nebo manipulovat s důkazy.

„Zůstávám na Ukrajině a budu dál pracovat jako právník. Plánuji navštěvovat vojáky na frontě,“ hájil se Jermak. Podobná prohlášení konal už po svém odvolání, kdy tvrdil, že nastoupí do armády, kde bude potřebný. Namísto toho vedl komisi při Ukrajinské národní advokátní komoře zaměřenou na „ochranu obětí ruské agrese“.

Ukrajinci nyní vyčkávají, zda se ke kauze vyjádří prezident Zelenskyj. Ten tak dosud neučinil, a to ani v souvislosti s obviněními lidí z jeho nejbližšího okolí. „Velmi bychom si to přáli, ale nemyslím si, že to udělá,“ říká pro Seznam Zprávy ukrajinský právník Mychajlo Žernakov.

Právě mlčení prezidentské kanceláře vyvolává kritiku části politiků i občanské společnosti, podle nichž může působit dojmem, že se vedení země snaží od celé kauzy distancovat bez jasného vysvětlení. „Je znepokojující, že reakce nepřišla i přes tak velké veřejné pobouření,“ upozornil poslanec Jaroslav Jurčyšyn.

Jermak přitom není jediným vysoce postaveným představitelem, na kterého kauza kolem energetického sektoru dopadla. Obvinění v případu čelí celkem devět lidí, mezi nimi bývalý vicepremiér Oleksij Černyšov nebo exministr spravedlnosti Herman Haluščenko, který dříve vedl také ministerstvo energetiky.

Kvůli zveřejněným přepisům se z funkce dočasně stáhl i předseda dozorčí rady státní Sense Bank Mykola Hladyščenko. K rozhodnutí došlo kvůli tomu, že se banka objevuje v souvislosti s podezřelými finančními toky z energetických zakázek.

Jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, nové části uniklých přepisů obracejí pozornost také směrem k dalším lidem z okolí Zelenského, především k jednomu z nejbližších spolupracovníků prezidenta a bývalému ministrovi obrany Rustemu Umerovovi. Vůči tomu ale zatím nebylo vzneseno žádné obvinění.