Poslední, kdo se nebál Rusům říct pravdu. Teď zmizel i Nariman Dželal

Obětí demonstrativních monstrprocesů je v Rusku i Nariman Dželal, jeden z lídrů krymských Tatarů žijících na okupovaném poloostrově Krym. Soudy Putinova režimu ho poslaly na 17 let za mříže.

Jeho obhájce Nikolaj Polozov ve středu večer v Praze za Dželala převzal zahraniční cenu Příběhů bezpráví. Ocenění se udělují v rámci vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.

„Nariman byl souzen kvůli svým politickým postojům, za to, že hájil zájmy svého národa a že nesouhlasil s okupací. Jeho případ má vystrašit další odpůrce anexe Krymu,“ říká Polozov, se kterým Seznam Zprávy v Praze hovořily.

Proces s Dželalem je podle Polozova plně vykonstruovaný. Kde teď reprezentant krymských Tatarů je, jeho obhájce už déle než měsíc neví. Pravděpodobně je v nevzdálenějším vězení v Krasnojarském kraji na východní Sibiři.

Nariman Dželal je jedním z vícero krymských Tatarů, kteří čelí politickým represím. Právě krymští Tataři totiž byli po začátku ruské okupace Krymu v roce 2014 tou částí společnosti, která byla k Ukrajině nejloajálnější. Stála za tím hlavně jejich historická zkušenost s rozsáhlými stalinskými deportacemi ze 40. let.

Po roce 2014 dosazená ruská správa na obsazeném poloostrově zakázala neformální zvykový krymskotatarský parlament Medžlis. Řada jeho členů pak čelila deportacím a zákazům vstupu na Krym a také trestům vězení.

V roce 2021 už na Krymu zůstával z krymskotatarských vůdců přítomný právě jen místopředseda Medžlisu Nariman Dželal.

Proč na Dželala došlo právě v roce 2021? Jeho obhájce si to vysvětluje silnou hysterickou a vzteklou reakcí Kremlu, kterou vyvolalo založení Krymské platformy. „Do té doby ho trpěli, ale tohle byla poslední kapka a rozhodlo se o jeho odstranění,“ říká Nikolaj Polozov.

Právě v den prvního summitu platformy v srpnu 2021 ve vsi Prevalnoje na Krymu došlo k výbuchu a poškození plynovodu. „Asi 10 dní poté byli uneseni bratranci Aziz a Assan Achtemovi a byli vystaveni tvrdému mučení. Mučili je elektrickým proudem, imitovali jejich popravy, kdy si zadržení museli vykopat v lese hrob a pak jim vystřelili u hlavy,“ popisuje Polozov.

Vše měli provádět příslušníci ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Den po zmizení bratranců Achtemových pak došlo na domovní prohlídku o Narimana Dželala, jehož FSB na více než 24 hodin zadržela. Měl svázané ruce a na hlavě pytel. „V případu v tu chvíli figuroval jako svědek, a ne jako obviněný,“ říká jeho advokát.

K trojici bezpečnostní složky několik dní nepustily právní zástupce. Následovalo obvinění z diverzní činnosti, držení a pašování výbušnin. „Vyšetřování bylo velmi rychlé a hotovo bylo dřív než za tři měsíce, a to včetně všech expertiz, které normálně trvají mnohem déle,“ podotýká obhájce.

Případ řešil takzvaný Nejvyšší soud takzvané Republiky Krym, kterou na ukrajinském poloostrově ustanovilo Rusko po nezákonné anexi v roce 2014. Soud také akceptoval svědectví třech takzvaných utajených svědků, což je v Rusku v politických případech běžná praxe.

„Ve světě je to běžná metoda, když jde například o agenty nasazené do zločineckých skupin nebo o chráněné svědky, jenže Putinův režim tuhle metodu využívá jen pro své cíle. FSB tak může vykonstruovat prakticky cokoli,“ popisuje Nikolaj Polozov.

V praxi to vypadá tak, že u soudu je reproduktor, ze kterého zaznívá změněný hlas, přitom není jasné a není možné ověřit, kdo hovoří a zda jde o projev v reálném čase, nebo o nahrávku. Soud také nepřipustil velkou část otázek obhajoby.

Odvolací soud v Soči pak tresty pro trojici ještě zpřísnil: dostali 17, 15 a 13 let odnětí svobody. První tři roky si mají odsouzení odpykat ve vězení, což znamená nejpřísnější formu postihu. Zbytek trestu pak odsouzení stráví v trestanecké kolonii.

„V souladu s obžalobou byla v roce 2021 na území Ukrajiny vytvořena organizovaná zločinecká skupina k páchání sabotáží na území Republiky Krym, která dobrovolně zahrnovala tři obyvatele regionu. Celkovou koordinaci akcí skupiny prováděl pracovník ústředí Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny, do jehož pracovní náplně patří organizování a provádění průzkumných a podvratných aktivit na Krymu,“ psala o případu loni v září ruská státní agentura TASS.

Obhájci podali proti rozsudku kasační stížnost, ale Nikolaj Polozov nemá iluze o tom, že by to v případě krymských Tatarů k něčemu vedlo. „V Rusku se rozhoduje v politické rovině, ne na základě zákonů nebo spravedlnosti,“ říká. Podotýká, že v poslední době nedošlo v otázce politických vězňů k žádnému pokroku a že od začátku frontální války se téma upozaďuje.

Pozornost případu věnuje i české Ministerstvo zahraničních věcí. Cenu pro Dželala ve středu večer v pražské Lucerně předal do rukou Polozova ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátů.

„Jeho ocenění je důležitým gestem nejenom vůči němu, jeho rodině a ostatním krymským politickým vězňům, kteří bojovali a bojují za svoji svobodu a lidská práva,“ uvedl ve středu Lipavský pro Seznam Zprávy.

Ministr dodal, že česká diplomacie bude dále pracovat na tom, „aby byl Krym opět místem, kde budou mít krymští Tataři stejně jako všichni ostatní plná práva a budou moci svobodně volit své zástupce“. „Bude to znamení, že válka skončila a že Rusko neohrožuje Ukrajinu a celou Evropu,“ řekl Lipavský.

Podle advokáta Nikolaje Polozova je cena i jakákoli zmínka o lidech čelících ruským represím důležitá. „Kreml samozřejmě sleduje, co se děje za hranicemi Ruska a o čem se mluví, co se akcentuje. Můžeme mít naději, že mezinárodní pozornost je garance, že se s takovými lidmi bude zacházet o něco lépe. Když je člověk zapomenut a nemluví se o něm, v logice uvažování Kremlu neexistuje. A když není člověk, není problém,“ zavírá Polozov.