Článek
Od chvíle, kdy se mohutný požár prohnal suchou trávou a zachvátil západní okraj havajského ostrova Maui, uplynulo už pět dní. „Stále nacházíme členy našich rodin a přátele. Ostatky prošly ohněm, který roztavil i kov. Takže sbíráme pozůstatky a ony se rozpadají,“ popsal na tiskové konferenci zjevně pohnutý policejní náčelník okresu Maui John Pelletier v sobotu.
„Prozatím, dokud nepřijdou výsledky testů DNA, je identifikace nemožná. Každý z nich je John a Jane Doe (tedy neznámí, pozn. red.),“dodal. Zatím je potvrzených téměř 100 obětí živlu, čímž se požáry v Lahaině co do počtu obětí staly nejtragičtější ve Spojených státech za více než sto let.
Počet obětí poroste
Dosud však pátrací týmy prohledaly pouhá tři procenta ohořelých trosek, což vyvolává obavy, že počet obětí bude nadále prudce stoupat. „Nikdo z nás ještě pořádně neví, jak drtivé budou dopady,“ varoval náčelník Pelletier.
Desítky přeživších se s BBC podělily o své příběhy o útěku. Pomáhají tak poskládat ucelenější obraz tragédie, kdy město zachvátily požáry šířící se rychlostí kilometrů za minutu.
Zdá se, že jejich výpovědi spojuje jedna věc: obyvatelé tvrdí, že před útěkem o život nedostali žádné oficiální varování. To vyvolává otázky o účinnosti záchranných opatření a zda mohlo přežít více lidí.
Oheň a vítr vyřadily proud
Minulé úterý ráno se obyvatelé Lahainy probudili a zjistili, že jim vypadl proud. Telefony se nenabíjely, budíky mlčely a klimatizace se vypínaly.
Dvaačtyřicetiletý obyvatel Les Munn se ten den vzbudil ve čtyři ráno, aby stihl důležitý telefonát. V polovině hovoru se ale spojení přerušilo. Podle Munna však samotný výpadek nebyl nijak zvlášť znepokojující. „Myslel jsem si, že to bude další výpadek proudu,“ říká s tím, že pobřeží často sužují silné větry.
Munn, stejně jako většina ostatních, předpokládal, že tento výpadek souvisí s nedalekým hurikánem Dora. Úřady varovaly, že by mohl na Maui přinést nárazy větru o rychlosti až 105 km/h.
V 9:55 úředníci prohlásili, že požár křovin v Lahaině je „stoprocentně lokalizován“. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl znovu rozhořet. Počasí se nicméně zhoršovalo, připomíná Lynn Robisonová, která žila v centru historického města.
V osm hodin ráno poprvé ucítila kouř a jeho zápach se stupňoval po celý den. V té chvíli však obavy nebyly, protože Havaj je na bouře zvyklá.
Kolem třetí hodiny odpoledne se situace začala obracet. Les Munn vyšel ven vynést odpadky. Povídal si se svými sousedy o „divném větru“, jehož poryvy sílily tak rychle a byly tak hlasité, že se sousedé sotva vzájemně slyšeli.
„Všichni začali panikařit“
Spekulovali, že prach a popel ve vzduchu je způsoben stavbou, a vrátili se do svých bytů v bytovém domě. Najednou se v budově rozezněly hlásiče kouře. Obyvatelé vyběhli ze svých bytů. V tu dobu už venku začaly žhavé uhlíky zapalovat okolní křoví. „Všichni začali panikařit,“ popsal Munn pro BBC.
Muž vběhl zpátky do bytu a snažil se vzít si peněženku, jenže žár a kouř ho donutily utéct. Všechno okolí zčernalo a Munn se začal dusit kouřem. Utíkal k jediné věci, kterou viděl, tedy k modrým světlům policejního auta a ihned skočil na jeho zadní sedadlo.
Munn uvádí, že neslyšel sirény, které by ho upozorňovaly na požár, ani nedostal oficiální oznámení o evakuaci. Z více než dvou desítek evakuovaných obyvatel Lahainy, kteří hovořili s BBC, upozornění nedostal nikdo.
Přitom na Maui, druhém největším ostrově havajského souostroví, je 80 venkovních sirén, které se testují každý měsíc. Určené jsou k varování obyvatel před tsunami a jinými přírodními katastrofami.
Úředníci potvrdili, že se sirény včas nerozezněly. Věc teď vyšetřuje havajský generální prokurátor.
Někteří obyvatelé sdělili jiným médiím, že v úterý brzy ráno obdrželi varování na své mobilní telefony, ale výpadek proudu na západě ostrova Maui mohl omezit dosah.
Někteří lidé, jak úředníci, tak obyvatelé, uvádí, že požár se možná jednoduše šířil příliš rychle na to, aby na něj bylo možné reagovat.
„Požár se šířil extrémně rychle. Hasiče je třeba za jejich zásah pochválit,“ uvedla v sobotu Lori Moore-Merrellová z americké požární správy. Guvernér také poznamenal, že většina složek se v úterý soustředila na boj s jinými požáry na ostrově.
Hydranty bez vody
Další problém nastal, když hasiči zjistili, že jejich hydranty byly téměř vyschlé, píše list The New York Times. „V hydrantech prostě nebyla žádná voda,“ říká Keahi Ho, jeden z hasičů, kteří měli službu v Lahaině. Kolaps městského vodního systému popsalo více svědků.
Vodní systém v Lahaině se spoléhá jak na povrchovou vodu z potoka, tak na podzemní vodu čerpanou ze studní. Kvůli přetrvávajícímu suchu v kombinaci s nárůstem obyvatel už vedly úřady k úvahám o zvýšení zásob vody. Kvůli zvýšení kapacity se nedávno vyvrtala i nová studna.
Čerpání vody ale v den velkého požáru zkomplikovaly výpadky proudu. Záložní generátory sice pracovaly, jak měly, ovšem žár v hořících domech narušil potrubí, voda začala vytékat a tím pádem se snížil tlak v systému. Požární hydranty proto byly bez vody.
Přeživší obyvatelé Lahainy také líčí, jak se prosluněné letovisko s plážemi v mžiku proměnilo v místo totální zkázy. Hustý černý dým se snášel k vodě, navíc byl tak hustý a tmavý, že lidé neviděli dál než pár metrů před sebe. Ve vzduchu viděli jen poletující jasně červené uhlíky, které spalovaly kůži a všechno okolo.
„Přes ten dým nebylo vidět, lidé do sebe naráželi a snažili se vyjet z města,“ popisuje muž bez domova Richard Tenison. Oheň úplně zničil víc než dva tisíce budov. Domy, obchody a kostely, které lemovaly ulice Lahainy, se proměnily v popel a v roztavený kov.
Tenison se díval, jak jeho příteli shořel velký dům. „Trvalo to pouhých deset minut. Dvoupatrový dům, osm ložnic… puf. Celé město požár srovnal se zemí,“ líčí. Když utíkal do bezpečí do městského obchodu s potravinami, po cestě viděl tři mrtvá těla.
Do oceánu se svou rodinou utekla Tee Dangová. Turistku z Kansasu před požárem v běhu varoval majitel ubytování, ve kterém s manželem a dětmi spali. Rodina v autě uvázla v tmavém dýmu v koloně, a když kolem začala hořet auta, rodiče popadli děti a utekli do oceánu. Tam čekali čtyři hodiny.
Rodinu zachránil hasič, který z přístavu Lahaina vytáhl asi 20 lidí. Řekl jim, aby utíkali k městskému sportovnímu areálu. Rodina Dangové, pokrytá popáleninami a řeznými ranami, tehdy dostala první oficiální příkaz k odjezdu.
Z přeživších, kteří hovořili s BBC, mnozí uvádí totéž. Tedy že jediné oficiální oznámení od úřadů přišlo až poté, co už se lidé museli dát před živlem na útěk.
Proč varování nepřišlo dřív, nechápe ani obyvatel Lahainy Steve Strode. Soused zmíněného Lese Munna bydlel ve městě deset let a každý měsíc slýchal testování sirén, před požárem ho ale alarm včas nevaroval.
Po tragickém infernu se dál pohřešují stovky lidí. Počty obětí se pravděpodobně budou zvyšovat s tím, jak pokračuje prohledávání vyhořelých domů. Identifikaci mrtvých ale bude kvůli intenzitě žáru složitá a zdlouhavá. O svých sousedech se tudíž lidé tragické zprávy dozvídají hlavně pomocí šeptandy, uzavírá BBC.
