Anatomie jednání o Grinerové. Rezolutní Rusové nedovolili Bidenovi víc

V posledních několika týdnech čelil americký prezident Joe Biden nelehkému rozhodnutí: přivést domů z ruského vězní pouze basketbalistku Brittney Grinerovou, nebo riskovat neúspěch vyjednávání s Moskvou a dále se pokoušet o získání dalšího amerického občana v ruské vazbě Paula Whelana. Toho v prosinci 2018 Rusko zadrželo kvůli podezření ze špionáže.

Podle vysoce postaveného úředníka Bidenovy administrativy to bylo pro prezidenta „velmi bolestivé rozhodování“.

Vyjednavači Kremlu totiž dali jasně najevo, že výměnou chtějí získat Viktora Buta, nechvalně známého obchodníka se zbraněmi, který je v americké vazbě od roku 2010. Ten byl mimo jiné obviněn ze spiknutí za účelem zabití amerických občanů a přezdívá se mu „obchodník se smrtí“.

Výměnou za něj Bidenova administrativa požadovala propuštění Grinerové i Whelana, bývalého příslušníka námořní pěchoty. Toho Rusové od roku 2018 vězní na základě neprokázaných obvinění ze špionáže.

Tlak Washingtonu na výměnu dva ku jedné byl logický. Američtí vyjednavači se totiž odmítali vzdát muže, který umožnil použití dětských vojáků, mučení, amputace a pomáhal Tálibánu v Afghánistánu, za „pouhou“ basketbalistku. Vyměnit Buta vedle Grinerové i za Whelana by podle nich bylo spravedlivější, píše server Politico.

Rusko ale americký návrh odmítlo s tím, že Moskva zváží propuštění Grinerové a Whelana pouze v případě, že Buta doprovodí bývalý plukovník KGB Vadim Krasikov. Ten byl loni odsouzený německým soudem na doživotí za zabití gruzínského občana (o tomto případu jsme psali například zde).

Do debat o propuštění amerických vězňů se zapojily i Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE). Muhammad bin Zájid Sultán Nahján, prezident SAE, hovořil s ruským prezidentem o výměně rukojmích během setkání v říjnu. Radil, aby Moskva nezadržovala zahraniční vězně.

Navzdory dalším americkým pokusům získat oba vězně bylo ale zřejmé, že ruská strana neustoupí. V rozhovorech mezi velmocemi měli ruští představitelé naprosto jasno ve svých požadavcích: propustí Grinerovou – a pouze Grinerovou – výměnou za Viktora Buta.

Podle americké administrativy bylo vzhledem k mimořádnému významu této záležitosti jisté, že tyto podmínky stanovil sám ruský prezident Vladimir Putin.

S blížící se zimou v trestanecké kolonii, kde byla Grinerová vězněna, čelil Biden o to silnějšímu tlaku, aby přistoupil na podmínky Moskvy. „Rozhodování stálo takhle: buď dostat Brittney Grinerovou domů hned teď, nebo nedostat nikoho,“ řekl jeden vysoký úředník pro server CNN.

Podle americké strany tak nebylo na vybranou. Washington se rozhodl po 12 letech pustit Buta z vězení, na svobodu se tak dostal o sedm let dříve, než měl. Propuštění ho podle původního plánu čekalo v srpnu 2029.

Kritika se na Bidenovu vládu začala valit hned krátce po oznámení zprávy o propuštění Grinerové.

Návratem Brittney Grinerové do Spojených států skončila noční můra, která začala jejím únorovým zadržením na moskevském letišti za držení náplní s hašišovým olejem.

V srpnu byla odsouzena k devíti letům vězení a krátce před propuštěním ji poslali do trestanecké kolonie téměř 500 kilometrů od ruské metropole. Její úspěšná sportovní kariéra pomohla její případ výrazně medializovat a ​​vyvolala obrovský tlak na Bidenovu administrativu.

„Jsem hrdý na to, že dnes jsme zase sjednotili další rodinu. Tak vítej doma, Brittney,“ řekl Biden ve čtvrtek, když oznamoval její návrat.

Zatímco Biden dosáhl svého diplomatického vítězství, znovu zklamal rodinu Whelanů. Poprvé byla rozhořčená už v dubnu, kdy USA zajistily propuštění bývalého mariňáka Trevora Reeda z Ruska.

Whelan pro CNN řekl, že je šťastný, že byla Grinerová propuštěna. Je ale „velmi zklamaný“, že se neudělalo více, aby propustili i jeho, zvlášť když už to budou čtyři roky od jeho zatčení.

Whelanova rodina tlačila na Bidenovu administrativu, aby zajistila jeho rychlé osvobození. „Nechci, aby byl znovu opuštěný. Naléhala jsem na vládu USA, aby to Ruské federaci nedovolila,“ řekla v září pro Politico Elizabeth Whelanová, Paulova sestra.

„Vzhledem k povaze podvodných obvinění ze špionáže, která Rusko vzneslo proti Paulovi, Rusové k jeho situaci přistupovali odlišně od Brittney. Odmítli každý z našich návrhů na jeho propuštění,“ uvedl vysoký představitel americké administrativy.

„Musí být jasné, že Paul Whelan měl být součástí této dohody; je to mariňák, který bojoval za naši zemi, a je to hrdina,“ řekl senátor z Idaha Jim Risch, nejvýše postavený republikán ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu. „Bidenova administrativa na něj nemůže zapomenout, ani když byla Grinerová propuštěna.“ Ke kritice se připojili i další politici.

Americké ministerstvo zahraničí vyslalo ve středu úředníka, který měl osobně informovat rodinu Whelanů o tom, co přijde. Elizabeth Whelanová řekla, že ji to „nepřekvapilo“.

Pracovník ministerstva jí sdělil, že v tuto chvíli skutečně neexistuje možnost přivést Paula domů. Prezident Biden ale ujišťuje, že vláda nevzdává snahy o jeho propuštění.

Vysocí američtí představitelé se spojili také se samotným Paulem Whelanem a vysvětlili mu situaci ohledně výměny vězňů. Elizabeth uvedla, že toto gesto oceňuje, protože o Reedově propuštění se její bratr v dubnu dozvěděl z ruských médií, nikoli od jeho vlastní vlády.

David Whelan, Paulův bratr, popsal zprávu v prohlášení jako „zklamání pro nás a katastrofu pro Paula“. Zároveň ale uznal, že „Bidenova administrativa udělala správné rozhodnutí, když přivezla paní Grinerovou domů a uzavřela dohodu, která byla možná, a nečekala na takovou, která nepřijde“.

Naději pro Whelana v pátek přiživil i ruský prezident Vladimir Putin. Na otázku, jestli jsou možné další výměny vězňů, odpověděl, že „možné je vše“, píše agentura AP. I dohoda o Butovi podle něj vyžadovala kompromisy.