Analýza čísel z USA ukazuje skutečnou sílu omikronu

Spojené státy stejně jako mnoho jiných zemí po celém světě na začátku nového roku zaznamenávají rekordní čísla nově nakažených covidem-19. Viníkem je rychle se šířící varianta omikron.

Tentokrát ale nárůst – opět jako ve většině ostatních zemí – nenásledují přísnější protipandemická opatření. Vlády po celém světě sází na to, že proočkovanost spolu s mírnějším průběhem nemoci u nakažených omikronem pomůžou vlnu nové varianty zvládnout bez větších ztrát na životech.

Častou změnou v koronavirových pravidlech je v poslední době naopak uvolňování v oblasti izolací a karantén. Hodně zemí se je rozhodlo zkrátit. Víc než přímých důsledků samotných infekcí omikronu v podobě těžce nemocných a mrtvých, se totiž obávají velkého množství lidí neschopných práce v klíčových sektorech, kterým nic vážného není a s nejvyšší pravděpodobností už ani virus nemohou dál šířit.

Zatím se zdá, že nová strategie se v podstatě všude daří. Ani v USA, které poslední dny hlásí přes půl milionu nově nakažených, nezaznamenaly znatelný nárůst v počtu úmrtí.

Přesto jsou ale první zemí, kde se nadějný výhled na bezbolestnost vlny omikronu kalí. V poslední době tam dramaticky začalo přibývat lidí nakažených covidem v nemocnicích.

Podle úterních čísel je v amerických nemocnicích s covidem-19 už přes 113 tisíc lidí. To je víc než při vrcholu poslední vlny způsobené variantou delta, která loni v září do nemocnic podle CNN poslala nejvíce necelých 104 tisíc lidí najednou.

„Problém je v tom, že když máte tolik případů, tak i když je podíl hospitalizovaných u omikronu menší než u delty, je tady stále nebezpečí, že dojde k nárůstu hospitalizací a zatížení zdravotnického systému,“ řekl tuto neděli protiepidemický poradce Bílého domu Anthony Fauci to, co už nějakou dobu opakují i epidemiologové z jiných koutů světa. A s odstupem dvou dní to stále víc vypadá, že přesně toto Spojené státy postihne.

O tom, jestli bude omikronová vlna v USA nakonec i hodně smrtící, rozhodne celá řada faktorů. Z toho, co je dobře vidět už nyní, lze zmínit dva hlavní aspekty, z nichž jeden je negativní, a druhý dává naopak naději, že to dopadne dobře.

Znepokojivým faktem je to, že úmrtí jak známo přicházejí až nějakou dobu po hospitalizacích a ty s nejvyšší pravděpodobností ještě nedosáhly svého vrcholu.

Poslední aktualizace z úterka uvádí, že v amerických nemocnicích za 24 hodin přibylo přes osm a půl tisíce lidí s covidem-19, což je podle BNO News dosud nejvyšší mezidenní nárůst v zemi za celou pandemii.

Je pravda, že toto číslo úplně neodpovídá realitě, protože ho o něco navýšila zpětná hlášení odložená z prodlouženého víkendu. Že se tempo přibývání lidí v amerických nemocnicích srovnalo s rekordními čísly z dosud nejsmrtelnější vlny z loňského ledna, ale ukazuje i křivka průměrující čísla z celých týdnů.

Obavy, že čísla dál porostou, prohlubuje i to, že Spojené státy rychle ztrácí přehled o tom, kolik nakažených v zemi ve skutečnosti je. Pozitivita testů tam začala strmě stoupat v posledním prosincovém týdnu a už 2. ledna přesáhla 20 %, což je nepřímým ukazatelem toho, že se netestuje dostatečně a mnoho případů nákazy se míjí. Momentálně je pozitivita srovnatelná s nejvyššími hodnotami z jara 2020, kdy ještě testy nebyly tolik k dispozici.

Zatím nic tak nenasvědčuje tomu, že by byla vlna omikronu v USA na vrcholu, či dokonce za ním. Před pár dny navíc začal školní rok a děti vyrazily do škol.

Nadějné zprávy ale přináší lékaři přímo z terénu. Například známý lékař Craig Spencer působící v New Yorku na svém oficiálním profilu na Twitteru popsal zkušenost z jednotky intenzivní péče pro covid pacienty, že lidí s covidem je v jeho nemocnici sice hodně, ale nebývají v tak těžkém stavu, jako si to pamatuje z dřívějších časů.

Podobné svědectví podal nedávno i Mucio Kit Delgado, lékař z Filadelfie. Na pohotovosti, kde pracuje, byste podle něj těžko našli někoho, kdo dostal posilovací dávku. Lidí s dvěma dávkami potkává v nemocnici s covidem naopak mnoho. Nejčastěji jsou ale jejich hlavními problémy dehydratace nebo horečka. „Pokud jde o lidi nad 55 nebo někoho s dalšími zdravotními problémy, často musí zůstat přes noc kvůli hydratační a podpůrné péči. Většinou jdou ale po jednom nebo dvou dnech domů,“ napsal lékař.

Neočkovaní jsou podle lékaře „tou skupinou, která onemocní, musí být hospitalizovaná a potřebuje kyslík“. Filadelfie má ale vysokou proočkovanost, obzvlášť mezi staršími lidmi, takže podle Delgada v nemocnici momentálně „nevidí tolik těžkých případů, na kolik byli zvyklí z dřívějška“.

Podobné zprávy hlásí i Velká Británie, kde na menší počet těžkých případů v nemocnicích upozorňují i vládní představitelé, kteří tím zdůvodňují správnost svého rozhodnutí nepřitvrzovat opatření.

V Británii ale na rozdíl od USA ani celkové počty hospitalizovaných i přes velké počty nových nákaz nerostou zdaleka tak výrazně jako při minulých vlnách a dvojnásob to platí o situaci na jednotkách intenzivní péče, jak nedávno shrnul datový novinář deníku Financial Times John Burn-Murdoch. Sám Murdoch nicméně podotýká, že Británie je v porovnání s USA víc proočkovaná a posilovací dávku už tam má zhruba polovina populace.

Nejnovějším výzkumem analyzujícím změny, které přinesl omikron, je společná studie Kodaňské univerzity s dánským statistickým úřadem a sérologickým institutem (SSI).

Autoři na základě dat zhruba 12 tisíc dánských domácností odhadli, že mezi očkovanými Dány je omikron 2,7krát až 3,7krát nakažlivější než delta. Jeho schopnost šířit se mezi očkovanými proto označili za hlavní důvod jeho rychlého šíření po celém světě.

Riziko hospitalizace je podle Dánů u omikronu nižší o 50 % v porovnání s deltou. Dřívější odhad od britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) uváděl rozmezí 50 až 70 %, ještě dřívější jihoafrická studie 80 %.

Třetím zásadním zjištěním dánské studie je to, že lidé očkovaní posilovací dávkou mají menší pravděpodobnost přenosu omikronu na jiné, pokud se nakazí, přičemž efektivitu proti těžkému průběhu po třetí dávce už prokázalo několik studií v prosinci.

Technická ředitelka SSI Tyra Groveová Krauseová (stejně jako výše zmiňovaní odborníci v USA a Británii) upozornila i na nízký počet hospitalizovaných, kteří potřebovali intenzivní péči. Zároveň ale dodala, že omikron je kvůli své rychlostí šíření „schopen zatížit zdravotnictví“.