Analytik odhaduje, jak Rusko odpoví: Třeba dá teroristům špinavou bombu

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ukrajina v úterý podle informací ukrajinských novinářů i prohlášení Moskvy udeřila v Rusku americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Rakety dopadly na muniční sklad u města Karačev, tedy asi 100 kilometrů od ukrajinských hranic.

Pokud je to skutečně tak, znamená to, že se Kyjev chopil příležitosti a využil rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena útočit americkými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území. Ukrajina o to žádala dlouhé měsíce, ale Spojené státy se zdráhaly kvůli obavám z eskalace konfliktu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po útoku u Karačeva už skutečně mluvil o „eskalaci ze strany Západu“, „nové fázi války“ a upozornil, že Moskva „podle toho bude reagovat“.

Bývalý český diplomat a expert na Rusko Vladimír Votápek se domnívá, že Rusko nesáhne k možnosti jaderného útoku. „Přes všechnu šílenou rétoriku, lži, které kolem sebe šíří, předstírání, že jim je všechno jedno a jde jim jenom o to, aby vyhráli na Ukrajině, mám za to, že ruské vedení, oligarchie, co vládne v Kremlu a kolem něj, si zachovává jistou část zdravého rozumu,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jaké by mohlo mít Bidenovo rozhodnutí uvolnit restrikce na použití amerických raket dlouhého doletu na ruském území vliv na průběh války?

Není to žádná stříbrná kulka, která by změnila rozložení sil jednoznačně ve prospěch Ukrajiny, ale je to významná změna.

Pokud bude raket dost a budou je moct používat po celém území, nejen třeba v Brjanské oblasti, o čemž hovoří část spekulací, Rusové budou muset významnou část své infrastruktury odsunout mimo dosah raket, 300, možná 500 kilometrů daleko od frontové linie.

To by pro ně byla velká logistická komplikace. Rusové jsou zvyklí svoje muniční sklady, velitelství a tak dál umisťovat poměrně blízko k hranici tak, aby poslední etapa rozvozu munice, kterou musí zvládat auty, byla co nejkratší.

Čím dál od fronty budou muset Rusové odsunout velitelská stanoviště, shromaždiště vojska i techniky a především muniční sklady, tím lépe pro Ukrajinu. Zprávy o úspěšných zásazích takových cílů budou nepochybně také zvyšovat morálku ukrajinských obránců i civilistů.

Je tedy určitě dobře, že se to konečně povolilo. Dovolím si ovšem poznamenat, že k tomu došlo neomluvitelně pozdě.

Doufám, že je to jen první krok k tomu, aby Ukrajinci dostali rakety s delším doletem, například ty americké, které mají dolet okolo 2000 kilometrů. To už by skutečně mohlo změnit situaci na frontě. Putin by musel počítat s tím, že tak jako on beztrestně zasahuje Oděsu, Lvov a další města a infrastrukturu hluboko za bojovou linií, mohli by Ukrajinci zaútočit raketami přímo na Kreml.

Kyjev skutečně apeloval na západní spojence, aby restrikce uvolnili, už delší dobu. Může zpoždění reakce ze strany Západu ovlivnit dopad tohoto kroku?

Zpoždění rozhodnutí se dá vyčíslit v mrtvých a zmrzačených lidech, zničené vojenské technice, čemuž by Ukrajinci mohli zabránit, pokud by měli tu možnost už dříve.

Hlavní problém ale vidím v tom, že to bylo oznámeno Rusům ve sdělovacích prostředcích. Pokud k této situaci dojde a spojenci dovolí Ukrajině používat tyto zbraně, nemělo to být takhle vytroubeno do celého světa. V okamžiku, kdy to Rusové vědí, začnou se podle toho chovat a přemisťovat a skrývat své muniční sklady.

To je klasická situace. Před několika měsíci Ukrajinci zjistili, že se na letišti v dosahu těchto raket shromáždila významná část ruského letectva, které Putin používá k bombardování ukrajinských měst. Ukrajinci tehdy urgentně žádali o možnost jej zasáhnout, ale nedostali ho. Navíc se to opět dostalo do novin a Rusové zareagovali předvídatelným způsobem - okamžitě to uskupení rozptýlili.

Pokud by na letadla Ukrajinci mohli zaútočit, vyřadili by je z provozu. Letadlo je poměrně křehká záležitost a stačí zásah střepinou nebo wolframovou kuličkou a už se nedá použít, dokud se znovu neopraví. To je konkrétní případ toho, že otálení s povolením využít zbraně skutečně zkomplikovalo ukrajinským obráncům pozici.

Jak se Rusové mohou proti útokům západními zbraněmi bránit? Vy jste zmínil, že mohou například odsunout svou techniku na vzdálenější místa. Co dalšího?

První reakcí může být, že odsunou potenciální cíle mimo dosah raket. Je to ale komplikace, jelikož mají dolet 300 až 500 kilometrů. Mohou se také snažit nasadit proti nim vlastní protileteckou, protiraketovou techniku, jelikož jsou výrobci (protivzdušného) systému S300 a S400. A mohou doufat, že pomocí nich citlivá místa ochrání před útoky.

Ale upřímně řečeno, ukazuje se, že systémy S300 a S400 neobstojí v souboji s vyspělými zbrojními systémy. Rusové se na to tedy nemohou spoléhat. I z toho důvodu, že nemají dostatek těchto prostředků. Ukrajinci je systematicky ničí, například na Krymu, kam na člunu vyslali výsadek, který zlikvidoval protiraketovou stanici a úspěšně se stáhl. Ničí je i speciálně určenými raketami.

A pak je tady další taková typicky ruská nebo putinovská možnost, a to je říci, že pokud na ně budou těmito raketami střílet, jde o eskalaci válečného konfliktu, a odpovědět ještě více zločinným útokem.

Žádná eskalace to přitom není. Rusové už dávno zasahují ukrajinská města v hlubokém týlu, jakýkoliv čtvereční kilometr na Ukrajině je pro ně legitimním cílem. Ukrajinci se pouze chystají chovat podobným způsobem a dorovnat sázky.

Putin dříve hovořil o možném použití jaderných zbraní. Jaké odvety by se podle vás Ukrajina mohla dočkat?

Pokud se bude Kreml chovat podle toho, že jde o přímé zapojení západních armád do konfliktu, může napadnout vojenské cíle například na území Německa. Já jsem ale přesvědčen, že to je krok, kterého se rozhodně neodváží.

V okamžiku, kdy by skutečně napadli dejme tomu (německou) základnu Ramstein, překročili by veškeré meze i z pohledu kancléře Scholze a dalších velmi váhavých a prokrastinujících západních politiků. A mohli by se dočkat silného leteckého a raketového úderu proti svým vlastním cílům.

Podobně je to i s tou úplně nejšílenější a nejzločinnější variantou - použitím jaderných zbraní. Rusové si ve své doktríně schválili, že mohou použít jadernou zbraň, aniž by proti nim byla použita, což je obvyklá podmínka pro nasazení jaderných zbraní, která má zabránit rozpoutání jaderné války.

Celá řada velmocí se hlásí k tomu, že jaderné zbraně nepoužijí, pokud nebudou sami napadeni. Rusové to teď mění a vydírají Západ hrozbou jejich použití, především proti Ukrajině.

Jaká je podle vás pravděpodobnost, že se Rusko skutečně uchýlí k použití jaderných zbraní?

Byl by to naprosto zoufalý a zločinný krok, to nejhorší, co Rusové mohou udělat. Názory na to, jestli to můžeme vyloučit, nebo ne, se ale rozcházejí.

Já si myslím, že to ruské vedení neudělá. Přes všechnu šílenou rétoriku, lži, které kolem sebe šíří, předstírání, že jim je všechno jedno a jde jim jenom o to, aby vyhráli na Ukrajině, mám za to, že ruské vedení, oligarchie, co vládne v Kremlu a kolem něj, si zachovává jistou část zdravého rozumu.

Oni samozřejmě vědí, že by šlo o naprostý konec Putina osobně, jelikož by byl zabit a zároveň s ním by zemřelo velké množství ostatních členů ruské elity a byla by zničena jejich armáda, která se nachází na ukrajinském území nebo v jeho blízkosti.

Spojenci řekli jasně, že jejich odpověď na nasazení taktických jaderných zbraní na Ukrajině nebude jaderná, ale konvenční, nicméně masivní. Doufám, že Rusové dávali velký pozor na to, jakým způsobem se Západ sjednotil kolem Izraele, když odrážel útok z Íránu, kdy bylo nasazeno obrovské množství raket a protileteckých prostředků, ale především bojových letadel, která ničila rakety a drony přilétající z Íránu.

Pokud by takové množství letadel bylo nasazeno proti ruské armádě, utrpěla by obrovské ztráty a byla zničena během několika hodin.

Jaké odvetné kroky by mohlo Rusko přijmout ve vztahu k Západu? Mohlo by dojít například k posílení hybridních operací nebo sabotážních útoků?

Ještě jednou, Rusové už dávno zasahují ukrajinské území, nejde tedy o eskalační krok, ale pouze o dorovnání sázek.

Ale můžou si říct: když vy dodáváte rakety Ukrajincům a oni s nimi zasahují naše území, můžeme my třeba Húthíům (jemenským povstalcům napojeným na Írán, pozn. red.) dodat protilodní rakety, se kterými budou ohrožovat vojenská plavidla hlídkující v Rudém moři. Nebo dát teroristickým hnutím vyspělou technologii či špinavou jadernou bombu a nechat je, aby to použili proti území Spojených států nebo západní Evropy.

Takové riziko se vyloučit nedá. Od toho ale máme zvláštní služby. Izrael například s podobnými hrozbami žije v podstatě celou dobu své existence. Kdykoliv se dozví o tom, že jsou někde přemisťovány rakety, že Írán nebo kdokoliv jiný dodal Hizballáhu rakety, které chce rozmístit a posléze vystřelit na Izrael, zdvihnou se dvě tři izraelské stíhačky a to místo vybombardují. A je v zásadě jedno, kde je. Izrael si osobuje právo zbraně ničit v případě, že by mohly být použity proti němu.

Turecký prezident slíbil představit plán zmrazení války na Ukrajině na současných pozicích (psali jsme zde). Jaké jsou podle vás šance na úspěch tohoto plánu?

Záleží na tom, jak vyčerpané obě strany jsou, jak vidí možnost úspěšného pokračování ve válce, zda se bojí, že v dalším průběhu by se jejich vyčerpání prohloubilo a jejich armáda ztratila schopnost účinně bojovat.

Takové nebezpečí je větší na ukrajinské straně právě proto, že jim nedostatečně pomáháme. Prezident Zelenskyj musí brát do úvahy, kolik zásob dělostřeleckých granátů, zbrojních systémů, děl a raket má k dispozici a zda mu v dohledné době dodáme další desítky (stíhaček) F-16, nebo jestli zůstanou u původních 16, z nichž jedno letadlo už je odepsané. To není mnoho.

Generální štáby na obou stranách musí provést velmi pečlivou kalkulaci. Nemyslím si, že jsou na tom Rusové tak dobře, proto existuje šance, že s tím bude Kreml souhlasit. A pokud by potom Kyjev stál před variantou, zda pokračovat ve válce bez významné západní pomoci - protože Spojené státy a další země by nepochybně odmítnutí mírového plánu využily jako záminku pro omezení své pomoci –, nakonec by s tím mohl souhlasit.

Otázkou ovšem je, co bude potom. Zastavit konflikt je možné, jde ale o to, aby se za půl roku nebo za dva roky neobnovil. Putin si může v mezidobí doplnit zbrojní techniku, vycvičit vojáky a pokusit se docílit původních válečných cílů – zlikvidovat Ukrajinu, nebo ji přeměnit v poslušný satelit podobně jako Bělorusko. Zatím se mu to nepovedlo, ale může se stát, že kvůli vyčerpání ruské armády a ekonomiky přistoupí na příměří.

A co Ukrajina? Byl by pro ni takový scénář přijatelný?

Cílem Ukrajiny je osvobodit celé své území. Nicméně to, že uhájili svoji svrchovanost, Kyjev a všechna velká města, zpětně osvobodili Cherson a podobně, je možné brát jako velký úspěch a částečné vítězství. A mohli by souhlasit se zastavením palby.

Pak se bude hrát o to, kdo dostane větší pomoc nebo čí armáda se bude rychleji vzpamatovávat. Bude záležet na tom, zda evropské státy budou ochotné umístit podél frontové linie svoje jednotky tak, aby případný ruský útok už nebyl vedený pouze proti Ukrajině, ale kolektivnímu Západu. Ať už na místě budou české, německé, nebo polské jednotky, předpokládám, že bychom se dohodli tak, že útok na kohokoliv z nás je útokem proti všem.

Pokud by se nám podařilo jednotky rozmístit v dostatečné síle, mohlo by být zastavení bojů stabilní a přinést mír v oblasti. Potom bude otázka, jak budeme pomáhat Ukrajině v rekonstrukci její ekonomiky, ve zlepšování života jejích obyvatel. A jak bude Ukrajina schopná naši pomoc využít.