Článek
Ráno 24. února přijely na území Ukrajiny tanky i z Běloruska, existují z toho už i videozáznamy. Jaké jsou na tento fakt v Bělorusku reakce?
Ano, oznámila to ukrajinská strana a Lukašenko to nepopřel. Později řekl, že se o tom dozvěděl z médií, což vlastně ukazuje, že Lukašenko běloruské území nekontroluje a ruští generálové si tam mohou dělat, co chtějí. Dá se ale říct, že se to dalo čekat. Putin vtáhl Lukašenka do své hry, jejímž cílem je donutit Západ přijmout jeho ultimátum.
Ruské jednotky vstoupily na území Běloruska v rámci společného vojenského cvičení nazvaného Svazová rozhodnost 2022. Lukašenko je teď loutkou v rukou Putina. Do této pozice se dostal v roce 2020, kdy se jeho závislost na Rusku zvětšila. Válka je v Bělorusku nepopulární, podle posledního únorového průzkumu veřejného mínění organizace Chatham House považuje většina Bělorusů tuto válku za katastrofu. A jsou rozhodně proti tomu, aby při ní umírali Bělorusové.
Na druhou stranu je pravda, že se v zemi nekonaly žádné demonstrace ani protiválečné protesty. Tomu se ale nelze divit, protože protesty jsou v Bělorusku dlouhodobě brutálně potlačovány a v zemi je více než tisíc politických vězňů. Pásová výroba procesů se nezastavila, cena za projev nesouhlasu je hodně vysoká.
Lukašenkova podpora agrese vůči Ukrajině samozřejmě snižuje jeho důvěryhodnost mezi Bělorusy. Snaží se toho využít i opozice, Svjatlana Cichanouská včera řekla, že ona představuje alternativní centrum moci.
Lukašenko oznámil, že když bude třeba, zapojí se běloruští vojáci do války na straně Ruska. Může se opravdu spolehnout na loajalitu svých generálů?
Lukašenko chápe, že válka není populární. Kromě toho dlouho sám prohlašoval, že běloruští vojáci nebudou umírat v žádných zahraničních válečných konfliktech. Do konce roku 2014 se dokázal od ruské agrese na Krymu distancovat, čímž si zlepšil vztahy se Západem. V Minsku se konala jednání, Lukašenko věnoval květiny Merkelové, to byla jeho vzorná hodina. Dnes se ale ukazuje, že jeho zahraniční politika se degradovala a on musí striktně sledovat ruskou linii. Snaží se tomu vyhnout, ale ať chce, nebo ne, musí Putina poslouchat, i když to není v zájmu samotného Běloruska.
24. února měl Lukašenko jednání se svými generály, kde říkal, že se Rusové bez Běloruska obejdou. Dokonce použil upřímnou větu, že se tam „nechce ušpinit tím ho*nem“. Z toho je vidět, že do války vstoupit nechce, ale otázka je, co na to Putin. Zda mu stačí loajalita a poskytnutí území k útoku. Pokud ale bude Putin chtít umazat krví i Lukašenka, běloruští vojáci tam půjdou.
Vojáci samozřejmě nechtějí umírat na Ukrajině, když ale dostanou rozkaz, půjdou tam. Příkladem je ostatně nedávná vojenská operace v Kazachstánu. Vyšší důstojnický sbor běloruské armády je hodně proruský. Ministr obrany Chrenin se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že Putin a Lukašenko jsou naši prezidenti.
Když skončilo rusko-běloruské společné vojenské cvičení, zůstalo v Bělorusku na 30 tisíc ruských vojáků. V některých případech ani nešlo o etnické Rusy, ale muslimské Čečence. Může to nějak vyvolat odpor obyvatel?
Bělorusové jsou myslím tolerantní národ a nějaká nenávist kvůli tomu, že jde o muslimy, se nedá očekávat. Lukašenka se dotýká a nelíbí se mu, když ho na Západě vnímají jako loutku Putina. Proto zdůrazňuje, jak rozhodují spolu, a říká, že to byl on, kdo nabídl setrvání ruských vojáků. Prý nám hrozí nebezpečí ze západu, to jsou ale jen slova a snaha si udržet tvář.
Obyvatelstvo se proti vojákům nepostaví kvůli strachu, sociologické průzkumy také ukazují, že značná část Bělorusů se k Rusku staví přátelsky a budou v nich vidět spíš chudé vojáky než nepřátele.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell řekl, že by na Bělorusko měly být uvaleny stejné sankce jako na Rusko, pokud se zapojí do války. Je na to Lukašenkův režim připravený? Přece jen jde o mnohem chudší zemi, než je Rusko…
Situace způsobují Lukašenkovi jisté potíže, i když se to snaží zakrývat. Sankce běloruské hospodářství poškozují už teď, Lukašenko ale doufá, že mu to Putin nějakým způsobem kompenzuje. Moskva ale v poslední době už není tak štědrá. Dříve dostávalo Bělorusko levný plyn a ropu jen za svoji protizápadní rétoriku, teď je to jiné, dostává méně a musí splnit podmínky. To je nebezpečné, protože Lukašenko, aby se udržel u moci, po částech odevzdává běloruskou suverenitu Rusku.
České sbírky na pomoc Ukrajině
Nové sbírky neustále přibývají. Pokud chcete přispět na konkrétnější projekt, například na podporu zvířat na Ukrajině, podívejte se na jeden ze serverů, který se specializuje na pořádání sbírek. Jde například o Darujme.cz, jenž má rozcestník pomoci pro Ukrajinu.
Hlavní sbírky jsou tyto:
Účet Velvyslanectví Ukrajiny v ČR
Velvyslanectví Ukrajiny v ČR disponuje bankovním účtem, na který lze zaslat finanční obnos určený pro následný nákup obranného materiálu. Za shromážděné peníze vybírají obranný materiál, který nejvíce potřebují ozbrojené síly a domobrana Ukrajiny.
Číslo účtu: 304452700/0300
SOS Ukrajina
Organizuje Člověk v tísni.
Sbírkový účet: 0093209320/0300
Rychlý odkaz na sbírku, kde lze pohodlně a rychle online přispět, zde.
Charita pro Ukrajinu
Organizuje Charita Česká republika.
Sbírkový účet 55660022/0800, variabilní symbol 104
Dárcovské SMS na číslo 87 777: DMS CHARITASVET 30, DMS CHARITASVET 60 nebo DMS CHARITASVET 90
Více informací ohledně sbírky na stránkách Charity ČR.
Pomozte Ukrajině s Pamětí národa
Organizuje sbírka Paměť národa organizace Post Bellum.
Odkaz na online portál na sbírku, kde lze pohodlně přispět, zde.
Pomoc Ukrajině!
Nadační fond pomoci ve spolupráci s organizací ADRA spustil sbírku, která chce finanční pomoc smysluplně nabízet lidem zasaženým konfliktem.
Přispět lze na účet 4004040040/5500 s variabilním symbolem 222.
Také je možné poslat dárcovskou SMS na číslo 87 777 ve tvaru: DMS ZNESNAZE 30, DMS ZNESNAZE 60, DMS ZNESNAZE 90
Více informací a možnost přispět přímo online na těchto stránkách.
Veřejná finanční sbírka na pomoc Červeného kříže Ukrajině
Český červený kříž aktuálně zajišťuje ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zdravotnický materiál.
Finančně přispět lze na účet: 333999/2700, variabilní symbol 1502.
Více na stránkách Českého červeného kříže.
Kdybyste byl na místě Čechů nebo Západoevropanů, jakým způsobem byste Lukašenka sankcionoval? Co by jeho režim poškodilo nejvíce?
Na tuto otázku bych nerad odpovídal, protože za výzvy k sankcím jsou v Bělorusku dosti přísné trestní sazby.
Jak vypadá zpravodajství o válce na Ukrajině v běloruských médiích?
Běloruský mediální trh je velmi polarizován. Na jedné straně jsou státní média, která přinášejí docela protichůdná tvrzení Lukašenka a snaží se dokonce zatajit to, že Rusko provádí pozemní operaci, mluví jen o raketových útocích na vojenské objekty.
Státní propagandisté moc nevědí, co s tím, vidí Lukašenkovu nejistotu. Píší tak spíš o referendu o covidu 27. února, dnes Lukašenko navštívil jednu nemocnici.
Na druhé straně jsou nestátní média, ve kterých Lukašenkův režim udělal čistky nebo je zakázal, takže musejí dělat svou práci ze zahraničí. Snaží se podávat objektivní obraz. Ten, kdo chce mít v Bělorusku informace, dostane je. Stránky jsou ale blokovány, za sledování kanálů Telegramu nesete odpovědnost.
Ukrajina sice sousedí s Polskem, Slovenskem i Rumunskem, není ale přesto možné, že by někteří uprchlíci zamířili i do Běloruska, resp. přes něj procházeli?
Žádný velký proud uprchlíků z Ukrajiny do Běloruska přijít nemůže. Jednak jsou hraniční přechody uzavřeny a pak se na tom území bojuje, ruské jednotky už obsadily Černobyl. Jde navíc o bažinatou a lesnatou oblast. Hlavní proud bude myslím směřovat na západ, Polsko navíc otevřelo hraniční přechody.
Ještě nedávno ale Lukašenko rád podotýkal, že obrovské množství lidí, kteří utíkali z Ukrajiny, přišlo do Běloruska. Mluvil o 150 tisících lidí, což byla hyperbola, která měla znamenat, že Bělorusko je ostrov stability a klidu. To ale už neplatí, v Bělorusku pokračuje stále vnitřní krize, navíc ho Lukašenko zatáhl i do války.