EU zřejmě chystá ústupek Rusku. Kaliningrad by mohl mít výjimku ze sankcí

Ruská vláda dnes schválila návrh zákona, jehož cílem má být podpora vedení vojenských operací v zahraničí, zejména té na Ukrajině. Výkonná moc by získala zvláštní pravomoci v hospodářské oblasti, mohla by mimo jiné prodloužit pracovní dobu či přinutit firmy ke spolupráci se státem.

„Za okolností, kdy ruské ozbrojené síly (…) provádějí protiteroristické a jiné operace mimo území Ruské federace, především speciální vojenskou operaci na území Doněcké lidové republiky, Luhanské lidové republiky a Ukrajiny, vzniká krátkodobá zvýšená potřeba oprav zbraní a vojenské techniky a zajištění logistických prostředků,“ citovala agentura TASS z důvodové zprávy k novely zákona o obraně. Bude ji nyní projednávat Státní duma – dolní komora ruského parlamentu.

Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý, řekl ve čtvrtek na závěr summitu NATO generální tajemník organizace Jens Stoltenberg.

Představitelé Ukrajiny zkoumají možnosti restrukturalizace ukrajinského dluhu, protože hrozí, že se možnosti financování válkou zničené země vyčerpají. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na tři informované zdroje. V jednání je však několik scénářů a rozhodnutí se očekává až koncem léta. Ukrajina má čas nejméně do 1. září, kdy podle agentury Bloomberg bude muset splatit 1,4 miliardy USD (33,1 miliardy Kč).

Podle citovaných zdrojů rady a analýzy ohledně finanční a dluhové situace Ukrajině nabízí Mezinárodní měnový fond (MMF). Jednou ze zvažovaných možností je tzv. consent solicitation (žádost o souhlas), tedy žádost emitenta dluhu o souhlas držitelů dluhopisů se změnou podmínek vydaných cenných papírů. Další možností je využití ruských zmrazených aktiv jako zástavy, právní realizovatelnost takového nápadu je ale nejistá.

Ruská velvyslankyně v Sofii Elena Mitrofanovová pohrozila uzavřením ambasády, pokud Bulharsko bude trvat na vyhoštění 70 ruských diplomatů a zaměstnanců zastupitelského úřadu ze země. Uvedlo to bulharské ministerstvo zahraničí po jednání s diplomatkou. Bulharský premiér Kiril Petkov dal najevo, že na rozhodnutí o vyhoštění diplomatů nic měnit nebude, a po velvyslankyni chce, aby svá slova odvolala. Na změnu postoje dalo Rusko Bulharsku čas do pátečního poledne, uvedla agentura Reuters.

Ruská velvyslankyně vyzvala bulharské ministerstvo zahraničí, aby vyhoštění skupiny odvolalo. Pokud se tak nestane, Mitrofanovová požádá Moskvu, aby zvážila uzavření ruského velvyslanectví v Sofii. Mitrofanovová již dříve označila úterní rozhodnutí Bulharska za „bezprecedentní nepřátelský krok“.

Rusko si předvolalo britskou velvyslankyni, aby jí vyjádřilo svůj silný protest proti urážlivým výrokům ze strany Londýna. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Kritizovaná vyjádření se podle Moskvy týkala mimo jiné údajných ruských hrozeb použitím jaderných zbraní.

Ruské ministerstvo uvedlo, že tlumočilo silný protest velvyslankyni Deborah Bronnertové kvůli „neomaleným výrokům britského vedení vůči Rusku, jeho lídrům a oficiálním představitelům úřadů i vůči ruskému lidu“.

Bonnertové bylo předáno memorandum konstatující, že „urážlivá rétorika představitelů úřadů Spojeného království je nepřijatelná“, uvedlo dále ministerstvo. „Ve slušné společnosti je zvykem se za taková vyjádření omluvit,“ zdůraznila ruská diplomacie.

Malý kus země v Černém moři jménem Hadí ostrov se stal pro Ukrajince symbolickým místem odporu vůči Moskvě. Ruské invazní jednotky ho po ukrajinských útocích nyní opustily.

Kreml se ještě nerozhodl, zda se prezident Vladimir Putin na podzim osobně zúčastní summitu největších světových ekonomik G20 v Indonésii. Rozhodnutí bude přijato v „nezbytnou chvíli“, jak řekl dnes v rozhovoru s novináři mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Peskov potvrdil, že Moskva dostala pozvánku na summit. Západní představitelé mezitím zvažují, jak by k vrcholné schůzce měli přistoupit, pokud na ní bude Putin. Mnohé západní země v čele se Spojenými státy usilovaly o to, aby Indonésie, která letos skupině G20 předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila po jeho útoku proti Ukrajině. Například britský premiér Boris Johnson ale kolegy vyzval, aby schůzku nebojkotovali.

Vedou se intenzivní jednání o tom, jak by se Česká republika mohla zapojit do výcviku vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Na tiskové konferenci na pražském Vítkově to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.

„Měly by to být různé typy výcviku, v tuto chvíli se spolu s ukrajinskou stranou domlouváme na nějakých podmínkách,“ řekla. Jednání se podle ní povedou i s dalšími spojenci v NATO o tom, jaký typ výcviku v jaké zemi by přicházel v úvahu. „Probíhají první jednání a máme první ještě ne zcela konkrétní obrysy spolupráce,“ dodala.

Moskva je podle Vladimira Putina otevřená dialogu o strategické stabilitě a nešíření zbraní hromadného ničení. Ruský prezident to prohlásil na mezinárodním právnickém fóru v Petrohradu a text jeho videovystoupení dnes zveřejnil Kreml. Podle Putinova úřadu se ovšem nyní rozhovory s Washingtonem o této otázce nechystají. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes prohlásil, že mezi Rusko a Západ se spouští nová železná opona.

„Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní,“ řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však později potvrdil, že od začátku ruského vojenského zásahu na Ukrajině, tedy od konce února, se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem.

USA oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (19 miliard korun). Řekl to dnes v Madridu na závěr summitu NATO prezident Joe Biden a slíbil, že podpora Ukrajiny potrvá, dokud to bude nutné. Třídenní summit označil za historický. Aliance se podle něj transformovala a rychle přizpůsobila na měnící se bezpečnostní situaci na světě.

Bidenova administrativa při vrcholné schůzce oznámila plán trvalého posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Vrcholná schůzka dále přinesla dohodu mezi Tureckem, Finskem a Švédskem, která oběma severským státům umožní vstoupit do NATO.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak tvrzení Ruska o gestu dobré vůle odmítl. „Aby Moskva projevila svou dobrou vůli, musíme ji pravidelně bít,“ napsal v příspěvku, který doprovodil fotografií internetového překladače z ukrajinštiny do ruštiny. Zatímco v ukrajinské verzi stojí v angličtině „zničeni ukrajinskou armádou“, v ruské se píše „stáhli se jako gesto dobré vůle“.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na twitteru fotografii, na které jsou vidět oblaka dýmu stoupající z ostrova. „Naše ozbrojené síly předvedly skvělou práci,“ uvedl. „Očekáváme v blízké budoucnosti krok dobré vůle v Chersonu,“ okomentoval prohlášení Moskvy o ústupu z Hadího ostrova gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim na sociální síti Telegram. Cherson je po Mariupolu největším ukrajinským městem, které ruská armáda dobyla od začátku své invaze.

Představitelé Evropské unie směřují ke kompromisní dohodě s Litvou s cílem zmírnit spor s Moskvou, tvrdí agentura Reuters. Podle ní má na kompromisním řešení zájem mimo jiné Německo, které má v Litvě nasazené vojáky a je také silně závislé na dodávkách ruského plynu.

„Musíme čelit realitě. Putin má silnější páky než my. Je v našem zájmu najít kompromisní řešení,“ uvedl zdroj agentury Reuters.

„Švédsko a Finsko mají plné právo stát se členy Severoatlantické aliance, přístupové protokoly obě severské země podepíší v úterý,“ řekl dnes na závěr summitu NATO její generální tajemník Jens Stoltenberg. Přístupové protokoly poté musí ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO.

Rusko dnes oznámilo, že od počátku invaze na Ukrajině zajalo nebo se mu vzdalo celkem přes 6 tisíc ukrajinských vojáků. Mluvčí ruského ministerstva obrany to podle agentury TASS řekl novinářům, když komentoval středeční informace o tom, že si Rusko s Ukrajinou vyměnily 144 zajatců. To byla podle agentury Unian dosud největší výměna od začátku ruské vojenské agrese v sousední zemi.

„Celkový počet zajatých ukrajinských vojáků nebo těch, kteří se vzdali, je více než šest tisíc,“ uvedl mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. Agentura AFP poznamenala, že tuto informaci nebylo možné ihned nezávisle ověřit, Kyjev se k ruskému prohlášení zatím nevyjádřil.

Rusko musí podle Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku zabránit popravě dvou Britů odsouzených v samozvané proruské Doněcké lidové republice (DNR) k trestu smrti. O svém předběžném opatření soud dnes informoval na Twitteru. Shauna Pinnera a Aidena Aslina zajaly ruské síly při bojích na straně Ukrajiny, kde od roku 2018 žijí.

Soud vyzval ruskou vládu, aby „trest uložený stěžovatelům nebyl vykonán“. Moskva má „zajistit vhodné podmínky jejich zadržování; a poskytnout jim veškerou nezbytnou lékařskou pomoc a léky“. Rusko má soudu do dvou týdnů předložit informace o tom, jaké kroky a opatření přijaly jeho orgány k zajištění dodržování práv obou odsouzených.

Pinner s Aslinem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem padli před časem do zajetí proruských sil a 9. června je soud v separatistické DNR na východě Ukrajiny odsoudil k trestu smrti. Britské úřady uvedly, že odsouzení působili na Ukrajině jako příslušníci ukrajinské armády, a proto se na ně vztahují Ženevské úmluvy. Ty mimo jiné zakazují, aby byli zajatí vojáci souzeni za obvyklé vojenské činy. Proruští separatisté tvrdí, že Britové bojovali na Ukrajině jako žoldnéři a úmluvy se na ně nevztahují.

Švédsko dodá Ukrajině další protitankové zbraně a kulomety. Podle agentury Reuters to dnes oznámil švédský ministr obrany Peter Hultqvist.

Dodávka zbraní, která rovněž zahrnuje odminovací zařízení, má hodnotu kolem 500 milionů švédských korun (1,16 miliardy Kč). „Jedná se o materiální podporu, o kterou Ukrajina konkrétně požádala,“ prohlásil Hultqvist.

Švédská televize SVT uvedla, že je to již pátá dodávka zbraní, které Švédsko posílá na Ukrajinu od začátku ruské invaze 24. února.

Ruské invazní jednotky pravděpodobně opustily Hadí ostrov v Černém moři, informuje server RBK-Ukrajina s odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil. To uvedlo, že ruská strana urychleně evakuovala motorovými čluny zbytky své posádky na ostrově po noční operaci ukrajinské armády, která na něj podnikla raketové a dělostřelecké údery.

Na ostrově v současné době hoří a ozývají se tam výbuchy, tvrdí ukrajinská armáda.

Přeprava zboží přes Litvu do ruské Kaliningradské oblasti by se mohla do několika dnů vrátit k normálu. Tvrdí to dva anonymní zdroje agentury Reuters blízké vyjednávání EU o kompromisní dohodě, která má zmírnit spor mezi Litvou a Ruskem.

Kaliningradská oblast je ruskou exklávou, je vklíněná mezi Polsko a Litvu, a velká část zboží se tam dopravuje právě přes Litvu. Vilnius ale v polovině června zakázal do regionu tranzit zboží, jež podléhá sankcím Evropské unie, jako jsou ocel a další kovy. Od 10. července se má zákaz rozšířit na cement nebo alkohol.

EU proto podle zdrojů zvažuje, že pro Kaliningradskou oblast by platila výjimka ze sankcí. To by mělo zabránit další eskalaci sporů s Ruskem, které by se mohlo pokusit silou vytvořit koridor, jímž by propojilo území regionu s Běloruskem, které zůstává věrným spojencem Moskvy.

Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze mimo jiné píše, že ruské síly dosáhly nepatrných úspěchů východně od Bachmutu a mohou se připravovat na přímou ofenzivu na toto město.

„Ruské síly pokračují v ofenzivních operacích severně od Charkova, což naznačuje, že má Kreml územní ambice i mimo Donbas. To bude nadále vyčerpávat lidskou sílu a vybavení, potenciálně na úkor útočné síly na kritičtějších osách postupu,“ domnívá se ISW.