Článek
Vlny veder sužují mnoho zemí včetně Spojených států. Rekordní teploty zde dopadají nejvíce na chudé Američany, kteří nejen, že nemají patřičnou izolaci svých domů, ale mnohdy nemají ani na klimatizaci.
Osmašedesátiletý muž si pokrývá okna matracovou pěnou, aby se chránil před horkem. Spí ve sklepě. Ví, že vysoké teploty mohou způsobit úpal nebo i smrt. Navíc kvůli svému zdravotnímu stavu je rizikovější skupina. Ovšem vzhledem k tomu, že je závislý na finanční pomoci od státu, pořízení klimatizace nepřipadá v úvahu. Příběhy jeho a jemu podobných zdokumentovala agentura AP.
„Trvalo by mi to asi 12 let, než si na něco takového našetřím. Pokud se mi bude těžce dýchat, půjdu na pohotovost,“ říká senior.
Ačkoliv byla klimatizace dříve považována za luxus, ve Spojených státech se z ní stává otázka přežití. Poslední týdny padají rekordní teploty a přicházejí teplejší a delší vlny veder. A některé státy už mají desítky obětí extrémního počasí.
„Abych to vysvětlila docela jednoduše. Teplo zabíjí. Jakmile začne vlna veder, zvýší se do 24 hodin i úmrtnost,“ říká pro AP Kristie Ebiová, profesorka Washingtonské univerzity, která se zabývá výzkumem tepla a zdraví.
Podle analýzy 115 amerických metropolí, kterou provedla Bostonská univerzita, jsou vedrem nejvíce ohrožení právě nejchudší lidé s jinou barvou pleti. Statistiky říkají, že je u nich mnohem větší pravděpodobnost, že budou čelit úmornému horku bez klimatizace.
Ačkoli byly na dotování nákladů na energie a instalaci chladicích systémů vyčleněny miliardy ze státního rozpočtu, podle odborníků často podporují jen zlomek nejzranitelnějších rodin. Některá opatření stále vyžadují neúměrně vysoké počáteční náklady. Instalace centralizovaného systému tepelného čerpadla pro vytápění a chlazení může snadno stát i 25 tisíc dolarů (přes půl milionu korun).
Prezident Joe Biden ve čtvrtek oznámil kroky na ochranu proti extrémním vedrům a vyzdvihl rozšíření programu, který má pomáhat rodinám s nízkými příjmy s účty za elektřinu.
„Přestože je tento program velmi důležitý, ve skutečnosti jej dostane pouze 16 procent obyvatel, kteří mají nárok na dotaci,“ zdůrazňuje Michelle Graffová z Clevelandské státní univerzity, kde se zabývá studiem této dotace. Téměř polovina států federální peníze na letní chlazení nenabízí. „Lidé se proto snaží s touto situací vyrovnat, například později zapínají klimatizaci,“ dodala Graffová.
S rostoucími teplotami rostou i náklady na chlazení. Pocítí to například v amerických čtvrtích s nízkými příjmy, jako je denverské předměstí Globeville, kde lidé žijí podél asfaltových a betonových ploch, které drží teplo dlouhé hodiny po západu slunce. Podle ekologické organizace American Forests mohou být teploty na povrchu zhruba o osm stupňů vyšší než v bohatších čtvrtích Denveru, které ochlazuje vegetace v okolí.
Tento rozdíl se projevuje v celé zemi. Výzkumníci z univerzity v San Diegu analyzovali 1056 okresů a ve více než 70 % z nich byly nejchudší oblasti a oblasti s vyšším počtem afroamerického, hispánského a asijského obyvatelstva výrazně teplejší.
Podle studie Brookings Institution nemá přibližně jedna z 10 amerických domácností klimatizaci. V Detroitu nemají klimatizaci méně než 4 % bělošských domácností, u černošských domácností je to 15 %.
