Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruská armáda pokračuje v drtivých úderech proti ukrajinským civilistům. Jaká je teď šance na uzavření mírového plánu, který ruský vůdce Vladimir Putin očividně ignoruje? A jak se k jednání Ruska postaví Donald Trump?
Seznam Zprávy o úderu na Sumy a současné politické dynamice hovořily s bezpečnostním expertem Michalem Smetanou z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Lidé se v Sumách sešli na oslavu Květnové neděle před kostelem a najednou tam dopadnou rakety. Jaká je vaše bezprostřední reakce?
Nerad bych vyzněl jako cynik, protože se samozřejmě jedná o strašlivou lidskou tragédii a jeden z nejzávažnějších ruských útoků na civilní cíle za dlouhou dobu. Nicméně bohužel to po více než třech letech této války není poprvé, co vidíme ruský útok na civilní infrastrukturu, na běžné lidi, kteří se v určitou chvíli někde jen tak sešli.
V poslední době se zdá, že Rusové útočí se zvýšenou intenzitou na obytné oblasti. Připomenu nedávný úder na město Kryvyj Rih. OSN minulý týden uvedla, že se tento typ útoků v březnu v porovnáním s loňským rokem za stejné období zvýšil o 70 procent. Co tím Rusko sleduje?
Těžko říci, zda Rusko v tuhle chvíli testuje limity trpělivosti americké administrativy, či se snaží ještě dosáhnout určitých cílů před tím, než dojde k nějaké formě příměří. Zatím to jsou spíše spekulace. Ruská armáda často útočí na kritickou infrastrukturu, která je důležitá pro dlouhodobý hospodářský rozvoj Ukrajiny, pro fungování jejího průmyslu a budování a udržování vojenských schopností.
Ale tady se bavíme o útocích na čistě civilní cíle, které tento „racionál“ nemají, a je proto velmi těžké dát ohledně této ruské strategie nějakou zcela přesvědčivou odpověď.
Každopádně jedním z možných cílů je demoralizovat ukrajinské obyvatelstvo, vytvářet nátlak na veřejné mínění na Ukrajině a dotlačit tak Kyjev k zásadnějším ústupkům za předpokladu, že Ukrajinci jsou válkou unavení, vyděšení a nebudou chtít již v konfliktu pokračovat. To ještě samozřejmě neznamená, že tato ruská strategie v tomto směru efektivně funguje.
Jak teď mohou reagovat Spojené státy? Donald Trump nedávno řekl, že je na Putina za tuhle pokračující agresi „rozhněvaný“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio k tomu dodal, že se Rusko bude muset rozhodnout, zda na mírový plán přistoupí nebo nepřistoupí. Jaké páky teď USA mohou proti Putinovi, který evidentně o příměří nemá zájem, použít?
Tato otázka má dva aspekty. Jedna věc je, jaké páky mají Spojené státy k dispozici, a druhá, jestli budou ochotny je použít, nebo s jakou pravděpodobností je použijí. Spojené státy mohou na Rusko zatlačit s pomocí různých ekonomických nástrojů. V tomto ohledu se sice opakovaně objevily verbální hrozby ze strany amerického prezidenta, ale zatím se nikdy nenaplnily v konkrétní akci.
Amerika může také zvýšit vojenskou a finanční podporu Ukrajiny. Tady se jedná o takový zrcadlový obraz tohoto problému. Bidenova administrativa byla schopna po několik let pravidelně schvalovat balíčky vojenské pomoci Ukrajině, Donald Trump v tom nepokračuje a je tam minimálně teoretický prostor se k této strategii vrátit.
Není ale vůbec jasné, zdali to Spojené státy skutečně udělají. Osobně jsem v tomto ohledu velmi skeptický. Trumpova administrativa je zatím velmi zdrženlivá na Rusko tlačit, jakkoliv neváhá nátlak použít proti Ukrajině. Donald Trump například na krátkou dobu pozastavil veškerou vojenskou a zpravodajskou pomoc této napadené zemi. Takže tady sledujeme určitou asymetrii v přístupu k oběma aktérům.
Což ale samozřejmě neznamená, že to nutně bude trvat věčně. USA už daly ostatně najevo, že by do 20. dubna mělo být dosaženo nějaké dohody o příměří a je možné, že v určité fázi dojde administrativě Donalda Trumpa trpělivost a svůj postoj směrem k Rusku alespoň částečně přehodnotí.
Bezpečnostní expert Michal Smetana.
Myslíte, že v uvažování Donalda Trumpa hraje roli i ta „dohoda nedohoda“ ohledně nerostných zdrojů Ukrajiny? Prezident Volodymyr Zelenskyj říká, že si Trump v nejnovější verzi této smlouvy nerostů nárokuje až příliš a že by to Ukrajinu mohlo do budoucna vlastně bezpečnostně ohrozit…
Z toho, co víme o té poslední verzi smlouvy, tak skutečně je to založeno spíš na koloniálním uvažování než na nějaké férové dohodě mezi dvěma dosavadními strategickými partnery. Takže v tomto ohledu jsou pochybnosti ukrajinského prezidenta zcela namístě.
Ale ano, je to jeden z aspektů, který může v rozhodování administrativy Donalda Trumpa hrát podstatnou roli. Je známo, že prezident Trump je hodně zaměřený na dosahování krátkodobých zisků, na dohody, které může v relativně krátké době předložit jako důkaz svých vyjednávacích schopností. Je to úzce spojené s jeho image v domácí i mezinárodní politice.
Takže si dokážu představit silnou motivaci této administrativy tuto dohodu o nerostech uzavřít. Potenciálně tak může být relativně důležitou součástí celkové skládačky toho, jak se USA budou v následujících týdnech a měsících k Ukrajině a Rusku stavět.
