Článek
Tradicionalisté a konzervativci z řad amerických židů musejí být znepokojeni. V posledních letech totiž přibývá progresivistů, kteří kladou velký důraz na tikkun olam – sociální spravedlnost.
Naopak další aspekty židovských tradic pro ně už tak důležité nejsou, včetně loajality vůči Izraeli. K němu mohou být kritičtí až tak, že podkopávají jeho politickou legitimitu, píše badatel Samuel J. Abrams z think tanku American Enterprise Institute.
Abrams připomíná rok 2018, kdy začala velká vlna amerického progresivismu. Do Kongresu tehdy kandidoval politický blok přezdívaný „Squad“, který tvořily dnešní kongresmanky Alexandria Ocasio-Cortezová, Ilhan Omarová nebo Rashida Tlaibová. Zaujaly prosazováním například dostupné zdravotní péče pro všechny, zelené politiky nebo hájením práv Palestinců.
Spolu s nimi došlo k oživení časopisu Jewish Currents, založeného ve 40. letech jako orgán komunistické strany, dnes se už ale ke komunistické ideologii nehlásí. Z nárůstu židovského progresivismu těží i různé skupiny, jako je například Repair the World (Naprav svět) nebo Jewish Voice for Peace (Židovský hlas pro mír).
O vzestupu progresivistů hovoří i data z národního průzkumu amerických židů Keren Keshet. Průzkum zjistil, že asi 8 % amerických Židů se identifikuje jako progresivní, zatímco 14 % se identifikuje jako velmi liberální a dalších 25 % jako liberální. Celkem je 47 % amerických Židů v levicovém táboře (liberálové a progresivisté), 34 % je umírněných a 19 % konzervativních.
Netanjahu míří do Prahy
Přečtěte si o chystaném společném zasedání české a izraelské vlády:
Zmíněná čísla nevypadají na první pohled dramaticky, osm procent je stále málo, trend je ale jednoznačný. Z průzkumu vyplývá, že progresivní podíl židovské americké populace roste s klesajícím věkem - každých 20 let dolů znamená zhruba dvojnásobný podíl progresivistů.
Trend potvrzuje i Irena Kalhousová, ředitelka pražského Herzlova centra izraelských studií: „Podle různých průzkumů v posledních deseti letech se ukazuje, že podpora Izraele mezi mladšími americkými židy opravdu klesá. Spíše se identifikují s tématy, která lze označit za progresivní, kde je velký důraz kladen na lidská práva a rovnost. Odcizuje je to od Izraele, jak izraelsko-palestinský konflikt, tak i domácí situace v Izraeli jim není ničím sympatická,“ vysvětluje.
Za spojence má evangelikály, liberální židy ne
Kalhousová vidí v sílícím trendu i vliv nynějšího izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho extremistické vlády: „Netanjahu začíná americkou židovskou komunitu dělit a velmi často se otevřeně staví za republikánské kandidáty proti těm demokratickým. Za své velké spojence považuje evangelikály, u nich hledá podporu, raději než aby se snažil najít něco společného s americkou židovskou liberální komunitou.“
Výše zmíněný badatel Abrams zmiňuje i fakt, že pod pojmem progresivismus si často lidé představují různé věci. On sám je rozděluje na dva hlavní tábory: prvním jsou tzv. ekonomičtí pokrokáři představovaní senátorkou Elizabeth Warrenovou. Zaměřují se na odstranění ekonomických rozdílů mezi bohatými a chudými, rozšiřování programů sociální péče, zdanění nejbohatších a regulaci firemních aktivit. V Evropě bychom je nespíš označili za klasické sociální demokraty.
Druhou skupinou jsou lidé, kterým jde především o kulturní otázky, důraz kladou na diverzitu, spravedlnost a inkluzi.
Na rozdíl od liberálů vyjadřují progresivisté mnohem větší obavy z klimatických změn a rasismu, méně je naopak trápí kriminalita. Z politiků logicky fandí více Ocasio-Cortezové než další demokratce Nancy Pelosiové, někdejší šéfce Sněmovny reprezentantů zastávající v mnoha otázkách pragmatický postoj.
Boj o šéfa památníku holokaustu
Přečtěte si, proč chce izraelská vláda vyměnit šéfa Jad Vašem Danniho Dajana. Nelíbí se jí, že nemá nad institucí kontrolu:
Na to, že jich je stále relativně málo, jsou židovští progresivisté velmi slyšet, protože jsou politicky angažovanější než jejich protějšky. Podle Abramse jsou i ideologicky zatvrzelejší a méně tolerantní než liberálové, dokonce je u nich pravděpodobnější podpora cenzury.
Progresivní židé se sice snaží spojovat své politické postoje s vírou a židovskými tradicemi, i tak jsou ale nejvíce protináboženskou skupinou.
Náboženské instituce lidem škodí
Na otázku, zda náboženské organizace spíše prospívají nebo škodí americké společnosti, celých 73 % progresivních židů odpovídá, že více škodí. Opačný názor v průzkumu vyjádřilo jen 18 procent dotázaných. Podobně negativní názor mají na náboženské instituce i židovští liberálové, u nich je ale poměr jen 50:28.
Progresivisté také méně než ostatní židé chodí do synagogy a žení se nebo vdávají v rámci komunity. Identifikace s židovstvím probíhá na poněkud jiné rovině - hodně progresivistů ve srovnání s jinými židy poslouchá židovskou hudbu, čte židovskou literaturu a zabývá se duchovnem.
Velký rozdíl pak spočívá v postoji k Izraeli. S tvrzením, že „USA příliš podporují Izrael“ souhlasí 42 % progresivistů oproti 10 % až 11 % u ostatních politických skupin.
„Být vysoce kritický, ne-li zjevně nepřátelský vůči Izraeli, není pro židovské progresivisty jen jedním z postojů: Je to určující rys jejich politické identity,“ píše ve svém textu Abrams.
Ředitelka Herzlova centra Kalhousová potvrzuje, že podobný trend lze pozorovat i v Evropě: „Velké evropské židovské komunity - ne ve Velké Británii - jsou opatrnější a mají pocit, že jim nepřísluší otevřeně kritizovat Izrael. Ale i tak vidíme, že mladší generace už kritická je, a má čím dál větší problém s politikou státu Izrael,“ dodává.
Oprava: v původní verzi článku jsme omylem uvedli, že organizace Jewish Voice for Peace je aktivní i v Česku. Není to pravda, v Česku působí skupina Židovský hlas solidarity. Za chybu se omlouváme.
