Článek
Britská stanice BBC přinesla důležitou výpověď. Podařilo se jí „rozumluvit“ amerického diplomata Johna Sullivana, který krátce před začátkem války na Ukrajině působil jako velvyslanec v Rusku a snažil se Kremlu rozmluvit invazi do sousední země. Promluvil nejen o tom, ale také o svém pohledu vývoj konfliktu a možná řešení.
Sullivan v rozhovoru s redaktorkou Barbarou Plett Usher prohlásil, že ani před začátkem války neměl ruský prezident Vladimir Putin zájem o vyjednávání. A nemá ho ani teď. Usednout k jednomu stolu s Ukrajinci a doopravdy vyjednávat o konci války by Putina podle něj přimělo jen skálopevné přesvědčení, že už z války nemůže vyjít jako vítěz.
„Musí být přesvědčen, že už nemůže vyhrát. Zdvojnásobí úsilí, dokud nebude zcela přesvědčen, že nemůže vyhrát. Nejsem si jistý, jak výrazné musí být neúspěchy na bojišti, aby k tomuto bodu dospěl, ale dnes k němu nemá ani zdaleka blízko,“ soudí Sullivan.
Ruský prezident Putin má podle něj „vizi toho, čeho chce dosáhnout, a jen tak se jí nevzdá“. I nadále bude usilovat o to, aby opět sjednotil ruské obyvatelstvo, které bylo rozděleno spolu s rozpadem Sovětského svazu, jak dříve naznačil, připomněl Sullivan BBC.
I přes četné neúspěchy na frontě zůstávají podle Sullivana ruské úmysly s Ukrajinou stále stejné. Kreml nadále usiluje o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ Ukrajiny, jak ohlásil na začátku invaze. Podle Sullivana si pod tím Kreml představuje „odstranění vlády v Kyjevě a podmanění ukrajinského lidu“.
Rozhovor s britským analytikem
„Rozhodující událost ve válce se nestane na bojišti,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy britský analytik Sean Monaghan z think-tanku CSIS.
„Nemůže mít v Kyjevě demokraticky zvolenou vládu, zejména tu, kterou vede prezident Zelenskyj,“ vysvětluje Sullivan. „Nikdy nebude spokojen, dokud tato vláda existuje, protože ji považuje za hrozbu pro Rusko a pro svou vizi tohoto většího ruského celku, který se snaží vytvořit,“ dodává.
„Ani Ukrajina se ale jen tak nevzdá,“ tvrdí Sullivan, podle kterého je znepřátelení si národa o 44 milionech obyvatel jednou z klíčových strategických chyb, kterých se Putin dopustil.
„Ukrajinci neodpustí a nezapomenou. I kdyby prezident Zelenskyj chtěl ukončit válku, chtěl udělat územní ústupky, v podstatě se chtěl vzdát, ukrajinský lid mu to nedovolí,“ domnívá se Sullivan.
Ruský prezident Putin v úterý po dvou letech hovořil před Státní dumou (sledovali jsme zde). V projevu zopakoval svá tradiční tvrzení o tom, že válku na Ukrajině vyprovokoval Západ tím, že nedbal na ruské bezpečnostní požadavky.
„Požadovali bezpečnostní záruky pro Rusko, ale nechtěli konstruktivně hovořit o bezpečnosti Ukrajiny,“ popisuje Sullivan, který se vyjednávání s Ruskem před začátkem invaze přímo účastnil. „Nikdy se od svých argumentů neposunuli dál… byla to šaráda,“ shrnuje.
Portrét
Vladimir Putin uvrhl svoji zemi do nejostřejší konfrontace se Západem od konce studené války.
Americký prezident Joe Biden den před Putinovým projevem nečekaně navštívil ukrajinské hlavní město Kyjev. Krátce před výročím zahájení ruské invaze dal napadené zemi najevo, že západní podpora nepolevuje a bude trvat i nadále.
