Americké volby ovlivní fenomén Trump. Prezident Biden má důvod bát se o práci

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Začátkem listopadu čekají Spojené státy volby, během kterých občané zvolí Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu a tisíce státních zákonodárných a výkonných orgánů. Ačkoliv se jim nedostává takové pozornosti, jejich důsledky jsou důležité – obzvláště v případě, kdy za oceánem funguje jeden z nejtěsněji rozdělených Kongresů v historii.

V současnosti mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů převahu pouhých deseti křesel a v Senátu si mohou o většině nechat jen zdát. Horní komora dvoukomorového Kongresu je totiž aktuálně rozdělena půl na půl, a „modří“ se tak spoléhají na hlas jeho předsedkyně a viceprezidentky země Kamaly Harrisové.

Aby získali Sněmovnu reprezentantů, potřebují nyní republikáni získat pouze pět křesel navíc, v případě Senátu pak křeslo jediné. Vzhledem k tomu, že se v senátních volbách bojuje pouze o třetinu křesel, však jedna strana často potřebuje obhájit více postů než strana druhá. Tentokrát je to úkol pro republikány a řada soubojů je velmi těsná.

Kromě témat, která americkou společností rezonují běžně, se nad letošními volbami vznáší například i stín bývalého prezidenta, který v roce 2020 neuspěl v boji o Bílý dům. O dva roky později Donald Trump stále neupouští od svého tvrzení, že tehdejší volby byly zfalšované, a živí tak nedůvěru občanů ve férovost voleb.

„Mnoho kandidátů Republikánské strany, kteří museli nejdříve projít primárkami v rámci vlastní strany, uspělo i díky Trumpově podpoře,“ upozorňuje amerikanista Petr Kopecký, který působí na Ostravské univerzitě. Podle toho jsou blížící se volby výjimečné i tím, že americká společnost je dnes rozdělená do dvou nesmiřitelných táborů.

Před několika měsíci nejen americká média předpovídala příchod „červeného tsunami“, které se podzimními volbami prožene vítězně. Nyní už se však lidé dívají spíše na červenou louži a z referenda o tom, jak si Demokratická strana vede v čele Kongresu i Bílého domu, se podle analýzy webu CNN stala srovnávací volba mezi oběma stranami.

Jak ale upozorňuje amerikanista Jan Hornát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, američtí voliči jsou dnes tak dokonale polarizovaní podél stranických liniích a drží se ve svých „zákopech“, že zmiňované tsunami – tedy ovládnutí obou komor Kongresu výraznou většinou – už snad není ani technicky možné.

„V dlouhodobější perspektivě se vytrácí středoví/nerozhodnutí voliči, takže je stále menší a menší procento těch, které strany ještě mohou přesvědčovat,“ přiblížil pro Seznam Zprávy odborník, který tento akademický rok působí na North Carolina State University v rámci Fulbright-Masarykova stipendia.

Podle veřejných průzkumů je tak stále více takových voličů, kteří nekriticky volí „svou“ stranu v podobném duchu, jako když fanoušek fotbalového týmu podporuje své družstvo „v dobrém i ve zlém“. Již v létě i lidé v Evropě nicméně mohli za oceánem sledovat určitou změnu ve veřejné konverzaci.

Letošní volby budou na celostátní úrovni charakterizovat především dvě témata – potraty a inflace. Je ovšem důležité zmínit také to, že v takzvaných „midterms“ často rozhodují lokální témata. Každý okrsek napříč Spojenými státy má totiž jiné problémy, a tato témata tak mohou být pro tamní voliče důležitější.

„Pro Američany je tradičně klíčovým tématem ekonomika, ani v těchto volbách tomu nebude jinak. Inflace je sice poloviční ve srovnání s českou ekonomikou, ale i tak činí mnoha Američanům velké potíže,“ nastínil situaci v USA amerikanista Kopecký a za pravdu mu dávají i různé průzkumy.

Jedním z nich je i nedávný materiál z dílny CNN, který vznikl ve spolupráci s firmou SSRS. Průzkum ukázal, že ekonomika zůstává pro voliče v centru pozornosti bez ohledu na to, k jaké straně se hlásí – 90 % z dotázaných uvedlo, že je pro jejich volbu mimořádně nebo velmi důležitá. V případě inflace šlo o 84 %.

Takový výsledek je špatnou zprávou pro Demokratickou stranu, která se snaží udržet u moci navzdory ekonomickým obavám voličů. Republikáni ale problém inflace rámují tak, že úřadující demokratický prezident Joe Biden neví, co si s ní vlastně počít a svou stimulační fiskální politikou jen daný problém prohlubuje.

Zatímco právě ekonomické otázky jsou klasickým tématem voleb, intenzivněji než jindy je letos vnímána otázka práva na potrat. Americký Nejvyšší soud totiž koncem června vynesl přelomové rozhodnutí, kterým zrušil rozsudek ve věci Roe v. Wade, na jehož základě ženy v celé zemi měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství.

Zrušení verdiktu bylo označováno za historický obrat a zejména u žen vyvolalo odpor, který se neobešel bez demonstrací vyjadřujících nesouhlas. Nové nastavení sice neznamená, že interrupce jsou nyní automaticky považované za nelegální, rozhodování o nich však leží v rukou jednotlivých států.

Změna nicméně proběhla k radosti skalních konzervativců, zejména těch silně věřících, a otevřela cestu k zákazům či omezením potratů v „červených státech“. Demokraté, kteří stojí na druhé straně barikády, nyní naopak hlásají, že silný demokratický Kongres může zákazy potratů na státní úrovni zvrátit.

Nálada v zemi jim hraje do karet, jelikož se ukazuje, že rozhodnutí soudu vyburcovalo některé občany k činům. Například v průzkumu nadace Kaiser Family Foundation (KFF) uvedlo 50 % registrovaných voličů, že krok Nejvyššího soudu zvedl jejich motivaci k účasti. Jde o nárůst sedmi procentních bodů oproti výsledkům z července tohoto roku.

Jak také upozorňuje Kopecký, zdaleka ne všichni voliči Republikánské strany potraty odmítají. Ukázkou toho by mohl být i výsledek srpnového referenda v tradičně konzervativním státě Kansas, kde voliči zamítli návrh na změnu ústavy, čímž většinově republikánským zákonodárcům znemožnili omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat.

Nepřekvapivě však červnové rozhodnutí Nejvyššího soudu mobilizovalo zejména americké ženy. Podle zmiňovaného průzkumu KFF totiž přibližně tři z pěti žen ve věku 18 až 49 let, které s největší pravděpodobností příští měsíc k volbám zamíří, uvedly jako jejich motivační faktor právě zrušení rozsudku ve věci Roe v. Wade.

Všeobecné volby ve Spojených státech probíhají v polovině prezidentského mandátu a jak již bylo zmíněno výše, bývají referendem, ve kterém voliči dají najevo, jak si lidé, kteří jsou v zemi u moci, stojí. Z minulosti také víme, že prezidentova strana v daných volbách obvykle ztratí svou kontrolu nad Kongresem.

Zatímco Senát má být stále ve hře, většina nestranických analytiků uznává, že demokraté v listopadu nejspíše ztratí většinu ve Sněmovně reprezentantů. Nejde samozřejmě o jistý výsledek, už jen vzhledem k tomu, že demokrat Biden je jedním z nejméně populárních prezidentů moderní historie, však není dobré propadat přílišnému optimismu.

K říjnu tohoto roku vnímalo Bidena ve funkci šéfa Bílého domu pozitivně jen necelých 43 % Američanů. Situaci dlouhodobě monitoruje průzkum respektovaného projektu FiveThirtyEight, podle kterého se pod hraničních 50 % dostal v srpnu minulého roku a cestu zpět na výsluní zatím nenašel.

V té době došlo ke stažení amerických jednotek z Afghánistánu, kde se následně prakticky bez boje chopilo vedení islamistické hnutí Tálibán, a hlava Spojených států tak za své rozhodnutí schytala velkou dávku kritiky. Biden, který byl již čtvrtým americkým prezidentem, který výzvám v Afghánistánu čelil, ale dlouhodobě trval na tom, že nejdelší americkou válku nepředá svému nástupci.

Názor na Bidenův dosavadní výkon ve funkci se tak jistě promítne i do listopadového hlasování. Jak ale v rozhovoru pro Deník N upozornil ředitel výzkumné agentury a viceprezident Quinnipiacké univerzity Douglas Schwartz, letošní volby jsou zároveň referendem také o prezidentovi předchozím.

„Nad celými volbami ční stín Donalda Trumpa, respektive stále zde rezonuje jeho politika, ať už ji chceme označit jako trumpismus nebo jinak. Jde o soubor postojů, které Trump ve veřejném diskurzu a ve veřejné politice zdůraznil/oživil a řada republikánských kandidátů v nich pokračuje,“ osvětlil roli bývalé hlavy státu amerikanista Hornát.

„Je však zajímavé, že americká média mu nedávají téměř žádný prostor, přitom relativně intenzivně objíždí americké státy a na mítincích podporuje konzervativní kandidáty, kteří přijímají jeho podporu s různou mírou nadšení,“ dodává český odborník. Podle Kopeckého je pak role Trumpa v letošních volbách poměrně zásadní.

„Řada kandidátů Republikánské strany vyhrála stranické primárky i díky podpoře bývalého prezidenta. Jestliže jim ale v primárkách požehnání od Trumpa pomohlo, ve volbách do Kongresu jim to může uškodit, protože jazýčkem na vahách budou v některých státech středoví a umírnění voliči,“ dovysvětlil svou myšlenku druhý z oslovených expertů.

Během doby, kterou Biden již v Bílém době strávil, zjistil, že prosadit svůj legislativní program je dost obtížné i přes jednotnou demokratickou kontrolu Kongresu. Pokud nyní demokraté ve volbách ztratí některou ze dvou komor, znemožní to v podstatě jakoukoliv další významnou legislativu, protože nejen prezident, ale také Sněmovna i Senát mají právo veta.

Na podobný problém pak ze stejných důvodů narazí samozřejmě i republikáni.

Převzetí Sněmovny Republikánskou stranou bude znamenat například to, že republikáni budou mít na starosti různé vyšetřovací výbory, a budou tak moci pokročit s řadou vyšetřování, kterými vyhrožovali ohledně Bidenova syna Huntera, postupu Bílého domu v otázce jižní hranice s Mexikem nebo prezidentova stažení vojáků z Afghánistánu.

Na mušku si ovšem budou moci vzít i vyšetřovací komisi, která se zabývá událostmi z 6. ledna 2021, kdy na budovu amerického Kongresu po prohraných prezidentských volbách zaútočili Trumpovi příznivci. Demokraté v rámci tohoto vyšetřování nyní usilují o vyslýchání samotného Trumpa.

Na stole se ale v uplynulých týdnech objevila ještě další možnost, podle které by se vítězní republikáni mohli po volbách pokusit o Bidenův impeachment. I když se vůdce jejich menšiny ve Sněmovně Kevin McCarthy proti tomuto scénáři ohradil, někteří republikáni si za nápadem v případě převzetí komory stojí.

Pokud pak republikáni zvítězí v Senátu, bude Biden pro změnu čelit mnoha problémům při jmenováních, která musí potvrdit právě tato horní komora Kongresu. Pravděpodobně proto ztratí třeba jakoukoliv šanci na další jmenování soudce do řad Nejvyššího soudu.

Podle webu The Conversation by však nejvýznamnější důsledek republikánského úspěchu mohl zahrnovat příští prezidentské volby v roce 2024. Trump i nadále tvrdí, že mu ty poslední byly podvodem ukradeny, a velké množtsví republikánských kandidátů účastnících se nynějších všeobecných voleb toto tvrzení převzalo.

Mnozí si i z tohoto důvodu zajistili Trumpovu podporu a někteří z nich dokonce usilují o celostátní funkce, které by jim mohly poskytnout obrovský vliv na dva roky vzdálené prezidentské klání. Například úřad guvernéra má totiž ve většině států konečnou odpovědnost za potvrzení výsledků voleb.