Článek
Spojené státy si s Čínou zavolají poprvé od videosummitu v listopadu, píše britský deník The Guardian. „Pro prezidenta Joea Bidena jde o příležitost posoudit, jaké postoje má čínský lídr Si Ťin-pching,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Podle mluvčí mají lídři na stole více témat k projednání, například pokračující obchodní rozepře, velkou pozornost nicméně dostane válka, již na Ukrajině vyvolalo Rusko.
Ačkoliv Západ i řada dalších zemí napříč světem ruskou agresi odsoudily, Čína tak dosud neučinila. A Američané se obávají, že chce naopak Rusku poskytnout ekonomickou pomoc. Terčem západních sankcí by se tak mohl stát i Peking.
Zda chce Biden pohrozit při telefonátu přímo sankcemi, Bílý dům neprozradil. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena nicméně prezident dá svému protějšku najevo, že se pomoc Rusku neobejde bez následku.
„Prezident Biden dá jasně najevo, že Čína ponese odpovědnost za jakékoli kroky, jež podnikne na podporu ruské agrese. A my se nebudeme rozpakovat vyčíslit jejich cenu,“ podotkl Blinken.
Obchodní vztahy USA a Číny jsou přinejmenším napjaté už od roku 2018, kdy Bílý dům opanoval republikán Donald Trump. Ekonomický konflikt vedl k tomu, že nyní obě země platí vyšší cla při vzájemném dovozu zboží. A ačkoliv se situace od nástupu Bidena do čela USA zklidnila, do stavu před rokem 2018 se nevrátila.
„Proruská pseudoneutralita“
Šéf americké diplomacie Blinken také podle The Guardian uvedl, že doufal, že „Peking použije všechny své páky k tomu, aby přiměl Rusko ukončit tuto válku“. „Místo toho se zdá, že Čína směřuje opačným směrem,“ dodal s tím, že se USA obávají i případné vojenské pomoci, již by Peking poskytl Moskvě.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching na začátku února, kdy v Pekingu uzavřeli spojenectví.
Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin symbolicky uzavřeli partnerství krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu – na začátku února při zimních olympijských hrách v Pekingu. Ve společném prohlášení tehdy lídři uvedli, že „přátelství mezi těmito dvěma státy nezná hranic“. Své politické systémy v něm pak definovali jako „skutečné demokracie“.
Od té doby se staví Čína v otázce ruské invaze na stranu Kremlu, byť v mnoha případech spíše opatrně. Podle kremelských not například její úřady odmítají o konfliktu referovat jako o „válce“ a za napětí v Evropě viní Spojené státy a Severoatlantickou alianci. Zároveň ale Peking vyjádřil podporu suverenitě Ukrajiny.
Týdeník The Economist takové nejednoznačné kroky označil za proruskou pseudoneutralitu. Jinými slovy: Čína potichu volá po míru, zároveň brání Rusko před Amerikou a rozšiřováním NATO.
Čína je nicméně jakožto druhá největší ekonomika světa a také jeho vůbec největší vývozce ekonomicky pevně spjatá se zeměmi Západu. Navíc chce v globálním měřítku zastávat roli lídra. Podle Ryana Hasse z think-tanku Brookings Institution, někdejšího poradce exprezidenta Baracka Obamy, se tak zájmy Ruska a Číny neshodují.
„Putin je žhář mezinárodního systému, zatímco Si vidí sám sebe při rekonstrukci a vylepšování mezinárodního systému jako architekta. Snaží se vybalancovat protichůdné priority. Partnerství Číny s Ruskem přikládá velkou hodnotu, nechce ale zároveň podkopat její vztahy se Západem,“ vysvětlil Hass.
