Americké drony likvidují teroristy. Ale také tisíce nevinných lidí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Drony se v posledních dvou desetiletích staly hlavní americkou zbraní v boji proti terorismu. Podle dat Úřadu pro investigativní žurnalistiku (BIJ) uskutečnily Spojené státy od roku 2002 v Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu a Somálsku více než 14 tisíc útoků. Drony při nich zabily na 17 tisíc lidí, z čehož minimálně 2 200 tvoří nevinní civilisté. Institut pro moderní válku v americkém West Pointu proto připomíná kritiku od řady expertů, podle nichž tyto dopady ukazují na potřebu „jasné brzdy neúspěšného přístupu“.

Stejnou výzbroj dronu, která o víkendu zabila vůdce al-Káidy Ajmána Zavahrího, použili Američané i v noci 7. října 2001, kdy podnikli vůbec první řízený pokus o likvidaci teroristy pomocí dronu. Bezpilotní letoun Predator 3034 tehdy vzlétl z Uzbekistánu, terčem byl vůdce Tálibánu mulla Umar, sídlící v Kábulu. Střely Hellfire ho ale minuly, místo Umara zemřelo při útoku jen několik jeho bodyguardů.

Navzdory tomu přišel záhy dronový boom – jen v listopadu téhož roku se drony pokoušely zabít více než čtyři desítky představitelů Tálibánu a al-Káidy. Kromě Afghánistánu začaly americké drony masivně zasahovat i v sousedním Pákistánu. Tehdejší republikánský prezident George W. Bush nicméně stále nechával tuto taktiku omezenou zvláštním zákonem a využíval ji spíše skrytě.

Pravý rozmach přišel až s administrativou demokrata Baracka Obamy. Ta uskutečnila jen v letech 2007 až 2009 dohromady 563 útoků, při nichž zemřeli čtyři američtí občané, píše v článku pro Foreign Affairs Audrey Kurthová Croninová, expertka z American University.

Útoky už navíc nemířily jen na čelné představitele teroristických organizací, ale i na jejich pěšáky, řidiče nebo kurýry. Kromě cílených atentátů se také rozšířily takzvané „útoky s podpisem“, tedy údery proti podezřelým tréninkovým kempům.

Obama ale zachoval regulace, kterým útoky podléhaly – určené cíle musely představovat „pokračující a bezprostřední hrozbu“ pro Američany. Další zlom přišel s nástupem republikána Donalda Trumpa, jenž se už regulacemi neřídil a rozhodování o jednotlivých útocích předal do kompetence agentů CIA. Zrušil také Obamův exekutivní příkaz a vyšetřování případných civilních úmrtí a odškodňování jejich obětí či pozůstalých.

CIA díky tomu dronové útoky výrazně rozšířila. Například v Somálsku došlo za prvních šest měsíců roku 2020 ke 40 útokům, zatímco za předchozích 16 let Bushovy a Obamovy administrativy to bylo pouze o jeden útok více.

Po nástupu Bidena dronové útoky ustaly a za prvních šest měsíců roku 2021 nepřišel ani jediný. Biden si zároveň kontrolu nad rozhodováním stáhl zpět pod Bílý dům. K prvnímu útoku došlo až na konci července 2021 v Somálsku.

Civilisté ale umírají i za Bidena. Loni se stal obětí dronového útoku Afghánec Zemarí Ahmadí spolu s devíti členy jeho rodiny. Šlo přitom o muže, který dlouhá léta pracoval pro jednu z amerických humanitárních organizací. Poznatky tajných služeb – opět získané pravděpodobně díky dronům – například chybně vyhodnotily nádrže na vodu u jeho domu a pokládaly je za bomby.

Případy, při nichž umírají i děti, působí zvláště kontraproduktivně a nahánějí extremistickým organizacím další členy. Teroristická síť al-Káida se navíc díky dronové válce, jíž čelí, dokázala decentralizovat a rozvinout model franšíz.

Ve světě je tak nyní navzdory válce proti terorismu víc teroristických skupin než před dvaceti lety. Před útoky ze vzduchu se nyní teroristé často skrývají uvnitř měst, čímž se pochopitelně zvyšuje riziko civilních obětí útoků.

Zničení teroristických sítí se tedy zatím Spojeným státům nedaří, stejně tak se výrazně nesnížil počet jejich bojovníků ani se je nepodařilo odříznout od zbytku populace. Podle některých odhadů je nyní ve světě asi čtyřikrát více násilných islamistů, než bylo v době útoku na „dvojčata“ 11. září 2001.

S nástupem Joe Bidena do Bílého domu se snad konečně začala politika dronových útoků přehodnocovat a více pozornosti získávají civilní oběti. V lednu ministr obrany Lloyd Austin nařídil armádě, aby vypracovala akční plán pro zmírňování škod a reakce na civilní obyvatelstvo. Protiamerické nálady, které v Afghánistánu a kmenových oblastech Pákistánu dronové útoky vyvolaly, se ale budou měnit jen pomalu.