Článek
Američanka Michelle žije v Texasu a je univerzitní profesorkou anglické literatury. Zároveň je také profesionální pilotka, která na palubě svého čtyřmístného letadla roky přepravovala rodinné příslušníky a známé.
Od loňského června získala novou skupinu pasažérů - dívky a ženy, které ze států, kde je omezený nebo zakázaný přístup k interrupcím, přepravuje do těch, kde je mohou podstoupit.
Umožňuje jí to platforma Elevated Access (EA), která sdružuje dobrovolné piloty a pilotky, jako je ona, a po nichž je od loňského roku ve Spojených státech stále větší poptávka.
Dobrý pocit
Letní poledne a horko. Tak popsala Michelle okolnosti setkání s první klientkou pro server Al-Džazíra. „Měla na sobě pyžamo a s sebou plyšáka,“ vzpomíná na dívku, kterou přepravovala do jiného amerického státu, aby mohla podstoupit potrat.
Dívku doprovázela její starší sestra, které bylo něco přes dvacet. Zatímco mladší z dvojice byla tichá a plachá, starší se Michelle vyptávala, například jak vysoko poletí a jak dlouho. Na dalším letišti dívky přesedly do letadla jiné pilotky dobrovolnice a pokračovaly do cílové destinace.
Omezení reprodukčních práv
V roce 2022 se americkým ženám sáhlo na právo na svobodnou volbu. Jak moc potratová politika ovlivnila letošní podzimní volby? Změnil zákaz potratů Spojené státy? A můžeme v nejbližších letech čekat změnu?
Michelle zatím absolvovala „čtyři až pět“ podobných misí. Impulsem k tomu pomáhat pro ni bylo loňské zrušení rozsudku Roeová vs. Wade, který přenesl právní regulaci interrupcí na úroveň jednotlivých států. Řada z nich obratem přístup k nim výrazně omezila.
Například v domovině Michelle, Texasu, tak platí zákaz potratů od šestého týdne těhotenství, kdy lze detekovat srdeční aktivitu embrya. Tou dobou ale některé ženy ani neví, že jsou těhotné.
Michelle proto chtěla pomoct, ale zvažovala jak. Když narazila na příspěvek Elevated Access na sociálních sítích, měla jasno.
„Jsem privilegovaná, mám letadlo, záleží mi na tom - napíšu jim… Bylo to tak jednoduché,“ vysvětluje, proč se stala součástí sdružení dobrovolníků.
Podle Michelle společné cestování provází „velká míra důvěry"mezi lidmi, kteří se předtím nikdy neviděli a pravděpodobně už ani nikdy neuvidí.
Před první cestou měla obavy, protože za pasažérky cítila velkou zodpovědnost. Když dorazily do cíle, ovládly ji emoce a dobrý pocit.
Složitý úkol
Jak pomoc dobrovolníků EA funguje, popsala pro Al-Džazíru mluvčí organizace Fiona. Podle ní se partneři EA spojí s lokálními potratovými organizacemi, které poskytují finanční a logistickou podporu dívkám a ženám, které uvažují o potratu. Pokud se ukáže, že jinou možnost nemají - například nemají dokumenty, které jsou potřebné pro cestu komerčním letadlem, ale nejsou nutné pro cestování tím soukromým – odkážou je právě na dobrovolníky EA.
Fiona nicméně zdůrazňuje, že vždy s klienty řeší, zda nemají jinou možnost, jak se do státu, kde jsou potraty povolené, dostat nebo se nemůžou obrátit na příbuzné s žádostí o pomoc.
Pokud prostředky nemají, nezbývá jiná možnost, než se „spoléhat na laskavost cizích lidí“, jako je například Michelle.
Plánování cesty nicméně není jednoduché. Jelikož bývají kliniky ve státech, kde jsou potraty stále povolené, přeplněné, přípravy zaberou asi dva týdny. Klíčová je schopnost koordinace. Pilotka totiž musí komunikovat s ženou nebo dívkou, kterou poveze, ostatními piloty (cesta je většinou dlouhá a jedno letadlo ji nedokáže urazit celou), koordinátory EA a letovými dispečery.
Zároveň musí vše vměstnat do svého kalendáře a sledovat předpověď počasí. Pokud má například dotyčná termín ve středu, Michelle si musí vzít volno v práci. Jindy zase v místě předání musí přenocovat. To vše na vlastní náklady, v průměru ji jeden „výlet“ vyjde na 400 dolarů (8600 Kč).
Dětské nevěsty
V Bangladéši žije 41 milionů žen provdaných před dovršením plnoletosti, je to nejvíc po Indii. Rodiny často vnímají dívky jako zátěž, a radši je provdají. Zákony jsou vymáhány minimálně, vysvětluje pro SZ humanitární pracovnice.
„Budu pomáhat dál“
Americká dobrovolnice odhodlaně říká, že ji od další pomoci neodradí ani výhrůžky, které jí a dalším pilotům chodí na sociálních sítích, ani hrozba trestu. Dává si ale pozor a o svých dobrovolnických aktivitách mluví jen s nejbližším okolím.
„Dívky a ženy, které si to mohou dovolit (cestovat), pomoc EA nevyužívají… pomoc vyhledávají především ty, co jsou v těžké situaci a stát jim nepomáhá. … Vůbec nejde o nějaký rozmar,“ dodává.
