Článek
Americká vláda podle uniklých tajných dokumentů dlouhodobě špehovala i svého dlouholetého partnera Jižní Koreu, uvádí britská BBC. Dokládá to část spisů, která po sociálních sítích koluje již od minulého týdne.
Součastí dokumentů je i důvěrná komunikace mezi předními poradci jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola. Podle ní Soul pochyboval o tom, jestli má dodat Spojeným státům munici, protože by mohla skončit na Ukrajině.
Washington i Soul nicméně uvádějí, že jsou dokumenty „pozměněné“ a „nepravdivé“.
Korejské pochyby
Přestože se dlouhodobě Jižní Korea brání dodávání zbraní do zemí, kde probíhají války (mimo jiné na základě názoru veřejného mínění), loni souhlasila, že poskytne Spojeným státům dělostřelecké granáty, aby mohly doplnit vlastní zásoby. Ty USA chybí kvůli dodávkám na Ukrajinu.
Součástí dohody byl nicméně dodatek, že si Spojené státy nechají poskytnuté vybavení pro sebe a Kyjevu ho neposkytnou. Odhalené dokumenty poukazují na to, že vysoce postavení poradci v Soulu nevěřili tomu, že Američané munici použijí pro vlastní potřebu.
Více o obsahu uniklých dokumentů zde:
Uniklé americké dokumenty se zdaleka netýkají jen Ukrajiny. Jsou v nich i zprávy týkající se Blízkého východu, Velké Británie, Číny, Jižní Koreje či Maďarska. Kyjev kvůli úniku podle zdroje CNN musel změnit válečné plány.
Na veřejnost se dostaly detaily konverzace poradce jihokorejského prezidenta pro zahraniční záležitosti Yi Mun-huie, který sdělil tehdejšímu poradci pro národní bezpečnost Kimu Sung-hanovi, že se vláda „utápí v obavách, že USA nebudou konečným spotřebitelem“ této munice.
Vyjádřili také znepokojení nad možností, že by americký prezident Joe Biden mohl konkrétně na toto téma volat svému jihokorejskému protějšku.
BBC pro kontext uvádí, že Spojené státy vyvíjí tlak na Soul, protože dokáže vyrábět pokročilé zbraně závratnou rychlostí, a významně by tak mohl přispět k možnému konci války. Soul se nicméně vyslání zbraní na Ukrajinu může bránit i kvůli obavě z ohrožení vztahů s Moskvou.
„Jižní Korea vždy hraje tuto křehkou hru o rovnováhu s USA na jedné straně a s Ruskem a Čínou na straně druhé,“ uvedla pro BBC Jenny Townová, korejská analytička z think-tanku 38 North. „Tento únik ukazuje, že jim jde především o to, jak to bude vypadat. Snaží se najít rovnováhu mezi tím, co jsou ochotni udělat pro podporu Ukrajiny, a tím, jak to bude vnímáno,“ dodává.
Ohrožení vztahu nehrozí, ujišťuje Soul
Washington i Soul se nicméně brání, že informace v uniklých dokumentech jsou smýšlené a vzájemné vztahy neohrozí.
Úřad jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola v prohlášení uvedl, že podezření o možném sledování úřadu jsou „naprosto falešná“ a jakékoliv pokusy otřást spojenectvím obou zemí jsou činem „ohrožujícím národní zájmy“, uvádí agentura Reuters.
„USA jsou zemí s nejlepšími zpravodajskými schopnostmi na světě a od (Junova) nástupu do funkce sdílíme zpravodajské informace téměř ve všech odvětvích,“ uvedl k možnému ohrožení vztahů náměstek pro národní bezpečnost Kim Tae-hyo. I on dodal, že nejnovější spor nebude mít vliv na vztahy obou zemí.
Americký ministr obrany Lloyd Austin po úniku telefonoval do Soulu a ujišťoval, že Washington bude o celé záležitosti se Soulem dále mluvit.
Reakce USA
Únik utajovaných amerických vojenských dokumentů představuje pro národní bezpečnost Spojených států závažné riziko. Podle agentury AFP to v pondělí uvedl mluvčí Pentagonu John Kirby.
K odhalení dokumentů došlo paradoxně jen pár týdnů před plánovanou cestou jihokorejského lídra do Bílého domu u příležitosti oslav semdesátileté aliance.
Kdo je zodpovědný?
Jak k úniku dat došlo, zatím americké úřady nevědí. Pentagon „nepřetržitě pracuje na zjištění rozsahu šíření informací“ a jejich pravdivosti, jak řekl v pondělí Chris Meagher z amerického ministerstva obrany.
Na povrch nicméně vyplouvají další informace z dokumentů. V jednom z nich, označeném jako přísně tajný, který byl 1. března aktualizován zpravodajskou službou CIA, se například uvádí, že izraelský Mossad povzbuzoval své důstojníky, aby se účastnili protestů proti plánům izraelské vlády oslabit nezávislost soudnictví, uvádí britský deník The Guardian. Izraelská vláda ale popřela, že by se zpravodajská služba na demonstracích jakkoli podílela. O protestech jsme psali například zde.
Francouzské ministerstvo obrany zase v neděli dementovalo informaci obsaženou v jednom z uniklých dokumentů o válce na Ukrajině, že má v napadené zemi své vojáky. V dokumentu se uvádí, že se na Ukrajině pohybují malé kontingenty speciálních sil ze států NATO, cituje jeho obsah The Guardian.
