Američané se chystají Ukrajině poslat zbraně, po kterých dlouho touží

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se chystá posílit dodávky zbraní Ukrajině, a to zasláním pokročilých salvových raketometů (MLRS), které nyní patří mezi hlavní požadavky ukrajinských představitelů. Informoval o tom web CNN s odvoláním na zdroje z amerických úřadů.

USA se přiklání k zaslání těchto systémů jako součásti většího balíčku vojenské a bezpečnostní pomoci Ukrajině, který by vláda mohla oznámit již příští týden, napsal web CNN.

Tyto raketomety vyrobené v USA obsahují celkem 12 raket ve dvou blocích a dokážou je vystřelit na vzdálenost stovek kilometrů. To je mnohem dál než kterýkoli ze systémů, které Ukrajina již má, podle Ukrajinců by tak mohl systém armádě výrazně pomoci.

Kyjev žádá i o další americký systém, lehčí salvový raketomet HIMARS. Ten je podle CNN mobilnější a schopný střílet stejnými typy munice jako MLRS.

Vysocí ukrajinští představitelé, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, v posledních týdnech žádali, aby USA a jejich spojenci poskytli ukrajinské armádě raketový systém pro vícenásobné odpalování raket neboli salvový raketomet (MLRS). Tento typ zbraně na Ukrajinu mimo jiné poslalo i Česko.

Poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak zveřejnil na Twitteru video zachycující, jak ruská armáda na Ukrajině používá těžký plamenometný systém Solntsepek. Znovu vyzval západní země, aby jim raketomety zaslaly.

„Toto je ruský plamenometný systém Solntsepek. Někteří partneři se vyhýbají poskytnutí potřebných zbraní kvůli obavám z eskalace. Eskalace, opravdu? Rusko už proti Ukrajincům používá nejtěžší nejaderné zbraně, jimiž upalují lidi zaživa. Možná je čas odpovědět a dát nám MLRS?“ řekl.

Rusko v posledních týdnech ostřeluje východní Ukrajinu, kde má podle ukrajinských představitelů převahu v počtu mužů i zbraní. Bidenova administrativa však několik týdnů váhala, zda systémy poslat. Jádrem věci byla stejná obava, s níž se administrativa potýká od začátku války – zda vyslání těžších zbraní na Ukrajinu nebude Rusko považovat za provokaci, která by mohla vyvolat nějaký druh odvety vůči USA.

S tím souvisí i další zádrhel, se kterým Američané kalkulují. Zbraně jako MLRS by se nejspíš prokázaly jako vysoce účinné proti ruskému dělostřelectvu, ale zároveň by zvýšily riziko ostřelování ruského území, ať už omylem, nebo úmyslně, píše Bloomberg.

MLRS a jeho lehčí verze HIMARS mohou v závislosti na typu munice dostřelit až do vzdálenosti 300 km. Odpalují se z mobilních vozidel na pozemní cíle, což by Ukrajincům umožnilo snadněji zasáhnout cíle uvnitř Ruska.

Předpokládá se, že Ukrajina již řadu přeshraničních úderů v Rusku provedla, Kyjev to nepotvrdil ani nevyvrátil. Ruští představitelé však veřejně prohlašují, že jakékoli ohrožení jejich vlasti by představovalo zásadní eskalaci, a uvedli, že západní země se vyzbrojováním Ukrajinců stávají legitimním protivníkem.

Další zásadní obavou Bidenovy administrativy bylo, zda si USA mohou dovolit z armádních zásob vydat tolik, uvedly zdroje. V podobném duchu se ve Washingtonu dívali i na poskytnutí dalších stíhacích letounů MiG-29 Ukrajině, což by také mohlo přispět k přenesení boje do Ruska. Obavy výrazně rostou s výkonnějšími a dražšími systémy, kterých USA nemají tolik, uvedl web CNN.

Také Velká Británie se stále rozhoduje, zda systémy pošle, uvedli pro CNN dva představitelé, podle nichž by tak ráda učinila společně s USA. Britský premiér Boris Johnson nicméně v pátek vyzval k další vojenské podpoře Ukrajiny včetně poskytnutí útočných zbraní, jako jsou salvové raketomety MLRS. Ty by Ukrajině „pomohly bránit se proti velmi brutálnímu ruskému dělostřelectvu, takže tím směrem by se měl svět ubírat,“ řekl Johnson.

Na ukrajinské straně v posledních týdnech vzrostla frustrace z nerozhodnosti USA. Ukrajinci se podle CNN domnívají, že jakmile USA systémy pošlou, ostatní země je budou rychle následovat. Ještě tento týden Pentagon Ukrajině sdělil, že „na tom pracuje“. Ukrajina přitom podle jednoho z představitelů žádá o aktuální informace „každou hodinu“.

„Velmi potřebujeme zbraně, které umožní zasáhnout nepřítele na velkou vzdálenost,“ řekl ve čtvrtek nejvyšší ukrajinský vojenský velitel generál Valerij Zálužnyj. „A s tím nelze otálet, protože cena za otálení se měří životy lidí, kteří chránili svět před ruským fašismem.“

Když se ve čtvrtek novináři ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby ptali, jaké jsou nejnaléhavější potřeby jeho země, odpověděl: „Pokud vám opravdu záleží na Ukrajině, tak zbraně, zbraně a zase zbraně. Moje nejméně oblíbená věta je ‚pracujeme na tom‘, nesnáším ji. Chci slyšet buď ‚máme to‘, nebo ‚to se nestane‘.“

Demokratický kongresman Jason Crow z Colorada, který byl na začátku měsíce součástí delegace do Kyjeva, řekl CNN, že podle něj by systémy MLRS mohly Ukrajině pomoci se Rusku lépe postavit. „Upřímně řečeno, myslím si, že by to mohlo změnit pravidla hry,“ řekl. Crow vysvětlil, že ruské konvenční dělostřelectvo, které má dostřel asi 50 kilometrů, by se „nedostalo tak blízko k ukrajinským městům, pokud by tam byly umístěny systémy MLRS“.