Článek
Spojené státy slaví jeden ze svých nejvýznamnějších svátků. K oslavám díkůvzdání, které se tradičně slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu, v dnešní době patří především tradiční večeře v podobě pečeného krocana či dýňového koláče. Pro mnoho dalších je předzvěstí černého pátku, který představuje po celém světě vrchol konzumu a masivní předvánoční slevy v obchodech. Původ svátku se nicméně datuje do 17. století. Podle historiků první oslavy díkůvzdání proběhly v roce 1621 na území dnešního státu Massechusetts. Zúčastnili se ho Otcové poutníci společně s 90 bojovníky indiánského kmene Wampanoag. Všichni oslavovali především úspěšný rok plný hojnosti a bohaté úrody. K němu došlo jen díky skutečnosti, že zoufalé Evropany bez znalostí nového území naučili domorodci pěstovat plodiny. Mezi oběma stranami tak vzniklo partnerství. To se ale následně především pro původní obyvatele radikálně změnilo k horšímu. „Aktuální narativ kolem dnešního díkůvzdání ignoruje naši historii,“ říká původní obyvatel a strážce kmenové historie Wampanoagů Steven Peters, který tento den považuje za tragický. „Vykresluje to obraz pomáhajících indiánů, kteří čekali na příchod poutníků, abychom je mohli naučit, jak lovit, rybařit a úspěšně pěstovat plodiny,“ dodává pro server Al-Džazíra. Skutečnost podle něj byla jiná.
Pro mnoho původních obyvatel totiž setkání s kolonizátory znamenalo smrt, války a perzekuce. Jinak tomu nebylo ani v případě Wampanoagů. Když kolonizátoři dorazili do Nového světa, obýval tento kmen 70 vesnic a skládal se ze 100 tisíc lidí. Prvních padesát let sice obě strany žily v míru, to se ale následně změnilo. Poutníci navíc mezi indiány zanesli neznámé nemoci. Peters tak popisuje, jak šířící se infekce právě v 17. století stála za smrtí 80 až 90 procent obyvatel. Wampanoagové toto období označují za „Velké přerušení“ (The Great Interruption). Nejen oni proto požadují po americké federální vládě zadostiučinění za historické křivdy. „Byl nám odebrán náš jazyk, naše děti byly umístěny do internátních škol, rodiny byly roztrhány. Nakonec jsme kvůli daním přišli o naši půdu. Takže nám nezbylo nic,“ vysvětluje Peters. „Byla doba, kdy nás bylo méně než tisíc, kdy jsme byli na pokraji vyhynutí,“ říká a uvádí, že aktuálně je Wampanoagů asi 10 tisíc.
Vůči původním obyvatelům se snaží být vstřícnější i americká vláda v čele s prezidentem Joem Bidenem. Viceprezidentka Kamala Harrisová například v polovině října na Národním kongresu amerických indiánů uvedla, že by se Spojené státy měly vyrovnávat se svou „ostudnou minulostí“. Evropští mořeplavci, kteří jako první přistáli na březích dnešních USA, podle ní „předznamenali vlnu devastace kmenových národů, páchání násilí, kradení půdy a šíření nemocí“. „Nesmíme odvracet zrak od této ostudné minulosti, musíme do toho vnést světlo a učinit vše pro to, abychom hovořili o vlivu minulosti na dnešní domorodé komunity,“ řekla Harrisová.
