Článek
Administrativa staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje značné omezení zahraniční agendy.
Ministerstvo zahraničí vedené Marcem Rubiem hodlá podle informací deníku The New York Times do léta zrušit více než desítku konzulátů, a to včetně několika v západní Evropě.
Jedná se o menší úřady – například ve Florencii, Štrasburku nebo Hamburku. Redukce se ale má dotknout i tureckého Gaziantepu, který je pro americké úřady jedním z klíčových, co se týče humanitární pomoci uprchlíkům ze sousední Sýrie.
S tím souvisí také propuštění velkého počtu místních zaměstnanců, kteří pro americké zastupitelské úřady pracují.
Obavy o národní bezpečnost
List s odvoláním na tři pracovníky ministerstva, kteří jsou se záměrem obeznámeni, napsal, že o plánu rušit konzuláty byly už minulý měsíc zpraveny dva kongresové výbory.
NYT podotýkají, že rozhodnutí přichází v době, kdy prezident Trump značně mění vztahy se svými dosavadními evropskými spojenci a naopak posiluje ty s Ruskem.
Část amerických představitelů, včetně těch z Ústřední zpravodajské služby, je ale takovým krokem zaskočena. Mohlo by to podle nich ohrozit národní bezpečnost Spojených států, protože na zastupitelských úřadech pracuje mnoho zpravodajců CIA a omezilo by to tak možnosti získávání špionů.
Menší konzuláty jsou navíc důležité pro sběr a šíření informací mimo hlavní města a lidé mají díky nim více možností pro vyřizování víz.
Škrty v rozpočtu
Změny jsou součástí Trumpových snah snížit výdaje federální vlády i omezit zahraniční politiku, a to v rámci jeho hesla „Amerika na prvním místě“, kdy Spojené státy ukončují nebo omezují kdysi důležité způsoby uplatňování globálního vlivu, mimo jiné prostřednictvím demokracie, lidských práv a pomoci, napsaly NYT.
Rozpočet ministerstva zahraničí se má snížit o 20 procent. Jeho šéf Rubio už v půlce února obeslal vedoucí zahraničních misí s požadavkem, aby omezili počet svých zaměstnanců v zámoří na nutné minimum potřebné k realizaci prezidentových priorit ohledně zahraniční politiky. Dále je informoval, že pozice, které jsou neobsazené dva roky, mají být zrušeny.
Diplomatického sboru si prý Rubio váží, ale „budou změny“. „Změny nemají být destruktivní, nemají být kárné,“ uvedl. „Změny budou proto, protože potřebujeme být úřadem 21. století, který se může hýbat – klišé, co mnoho lidí používá – relevantní rychlostí,“ okomentoval plánovanou transformaci.
Pro americké ministerstvo zahraničí momentálně pracuje kolem 80 tisíc lidí, z čehož kolem 50 tisíc je právě zahraničních lokálních zaměstnanců. Dále zhruba 14 tisíc pracovníků tvoří trénovaní diplomaté, kteří rotují v zámořských zemích.
List podotkl, že během prvních dvou měsíců podalo rezignaci asi 700 zaměstnanců ministerstva zahraničí – z toho 450 kariérních diplomatů. Loni to bylo za celý rok asi 800 lidí.
