Článek
„Ta obvinění je třeba prověřit a i nadále budeme pracovat na tom, abychom vše vyřešili. Je třeba ale mít na paměti, že Mezinárodní tenisová federace je celosvětovým řídícím orgánem tohoto sportu a jednou z věcí, za které jsme zodpovědní, je místní rozvoj,“ uvedl pro BBC Sport David Haggerty, který stojí v čele ITF. „Nechceme trestat miliardu lidí.“
Jeho slova se váží k aféře kolem tenistky Pcheng Šuaj a tomu, co následovalo po jejím zmizení. Jedním ze zásadních momentů, které sledoval svět, bylo rozhodnutí Ženské tenisové asociace (WTA) zrušit turnaje, které v zemi organizovala. ITF se ale ke kolegům neplánuje připojit a v Číně chce akce i nadále pořádat.
Nechceme trestat miliardu lidí.
Kauza kolem sportovkyně se týká sexuálního útoku, kterému Pcheng Šuaj měla čelit ze strany bývalého vysoce postaveného politika komunistické strany a na který si na začátku listopadu stěžovala na sociální síti Weibo. Její příspěvek byl krátce poté smazán a po tenistce se následně slehla zem.
Čínská státní média později zveřejnila e-mail, kde tenistka píše, že není v nebezpečí a bere zpět své obvinění. Mnohé ale zpráva nepřesvědčila. Jako dostatečný důkaz veřejnost nepřijala ani zveřejnění několika videí, na kterých tenistka například podepisuje míčky pro děti, nebo videohovor sportovkyně s předsedou Mezinárodního olympijského výboru.
„Nevím, jak bych mohl chtít po našich sportovcích, aby nastoupili v Číně, když Pcheng Šuaj není dovoleno svobodně komunikovat a očividně byla donucena, aby stáhla své obvinění ze sexuálního obtěžování,“ řekl již dříve k celé záležitosti předseda WTA Steve Simon. Čínská vláda na oznámení jeho federace zareagovala jen krátce; Peking uvedl, že by se politika měla držet stranou sportu.
ITF, která rozhodnutí WTA následovat nebude, opakovaně avizovala, že blaho tenistky je její prioritou, a vyjádřila i svou podporu ženským právům. „Budeme dál analyzovat situaci, ale vnímáme důležitost rozvoje na místní úrovni a zpřístupnění tenisu,“ sdělil také již zmiňovaný Haggerty. „Ve spolupráci s Čínskou tenisovou asociací budeme v tomto úsilí pokračovat.“
Od Mezinárodní tenisové federace se tak svět rázného zakročení nedočkal, Čínu ale podle informací CNN nejspíš čeká zásah na trochu jiné frontě. Několik zdrojů se pro americký web totiž nechalo slyšet, že administrativa prezidenta Joea Bidena v tomto týdnu ohlásí diplomatický bojkot zimní olympiády. Ta se má konat v únoru příštího roku právě v čínském Pekingu. Bojkot nakonec Bidenova administrativa ohlásila v pondělí.
Na zimní olympijské hry v Pekingu se tak příští rok nevypraví žádní představitelé americké vlády. Diplomatický bojkot her Bílý dům oznámil s odůvodněním, že Čína porušuje lidská práva.
Cílem opatření je podle CNN naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Joea Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by ale podle Bílého domu nebylo správné.
Spojené státy olympiádu naposledy bojkotovaly v roce 1980, když se v Moskvě konaly letní olympijské hry. Důvodem byla sovětská invaze do Afghánistánu v roce 1979, v čele USA stál tehdy Jimmy Carter. K iniciativě se před více než 40 lety připojilo hned několik dalších států.
K nejnovějším zprávám se již vyjádřil i samotný Peking, který prý v případě diplomatického bojkotu podnikne protiopatření vůči americké administrativě. Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťiena by Spojené státy měly přestat politizovat sport, aby nedošlo k narušení čínsko-amerického dialogu i spolupráci v důležitých oblastech.
V průběhu listopadu se Joe Biden poprvé od nástupu do prezidentské funkce setkal tváří v tvář se svým čínském protějškem Si Ťin-pchingem. Jednání proběhlo virtuálně a na pozadí rostoucího napětí mezi zeměmi. Spornými body jsou pro dvojici vojenské hrozby Číny vůči Tchaj-wanu, pokračující obchodní válka, situace ohledně lidských práv v Číně či potlačení demokratického hnutí v Hongkongu.
Summit nepřinesl žádné významné průlomy, podle CNN však posloužil jako příznivý restart vztahů po jejich prudkém zhoršení během posledního roku, kdy stál u kormidla USA bývalý prezident Donald Trump. „Máme jako lídři Číny a Spojených států odpovědnost zajistit, aby soupeření mezi našimi zeměmi nepřerostlo v konflikt, ať už zamýšlený nebo nezamýšlený,“ citovala agentura AP Bidenův úvodní proslov.
Zda a jak moc se nálada mezi zeměmi nyní změní, se zřejmě ukáže během následujících dní. Volání po diplomatickém či úplném bojkotu olympiády však zesílila právě i kvůli zmizení bývalé světové jedničky ve čtyřhře Pcheng Šuaj.
