Článek
Rusko se dohodlo s Běloruskem na rozmístění taktických jaderných zbraní na jeho území. Podle prezidenta Vladimira Putina to neporuší dohody o nešíření jaderných zbraní. Za tímto účelem musí v Bělorusku vzniknout nová základna, nebo se přestavět nějaká stávající.
NATO odsoudilo „nebezpečnou a nezodpovědnou jadernou rétoriku“ Ruska, zatímco Evropská unie pohrozila Minsku novými sankcemi.
Bezpečnostní expert z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana pro Seznam Zprávy zdůraznil, že okolo záměru Moskvy panuje řada nejasností. Patří mezi ně i to, jestli skutečně budování takové základny začalo a jestli Rusko svá slova dodrží.
Podle Smetany, který je také vedoucím Peace Research Center Prague, bude mít rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku na ruské schopnosti zcela zanedbatelný vliv. „Neposkytuje to Rusku žádnou výrazně větší flexibilitu,“ říká Smetana. Z hlediska mezinárodního práva považuje za klíčové, jestli zbraně zůstanou zcela pod ruskou kontrolou.
Započaly skutečně v Bělorusku přípravy na rozmístění jaderných zbraní?
Zpráva, že se v Bělorusku buduje základna, kde by případně mohly být rozmístěny ruské jaderné zbraně, je skutečně nová. Analytici, kteří dlouhodobě sledují běloruské vojenské kapacity pomocí satelitních snímků, si ničeho podobného na běloruském území zatím nevšimli – což ale samozřejmě neznamená, že je to zcela vyloučené.
Kontext
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že nejpozději v červenci Moskva v Bělorusku rozmístí své taktické jaderné zbraně. Přečtěte si více.
Z prohlášení navíc jasně nevyplývá, zda dochází k vybudování zcela nové základny, nebo pouze k modifikaci již nějaké existující pro nový účel.
Někteří analytici tvrdí, že není příliš reálné, aby se základny v Bělorusku do léta na takový krok připravily. Myslíte, že to provést lze?
Vladimir Putin zmínil datum 1. července, což se zdá být skutečně velmi ambiciózní. Nicméně nevíme zatím celou řadu věcí. Zda skutečně budování takové základny probíhá. Pokud ano, v jakém stádiu stavby či přestavby takové místo aktuálně je. Jak moc ruské vedení takový krok prioritizuje a bude se snažit o dodržení termínu. Kdy a zda vůbec by k samotnému přesunu jaderných zbraní nakonec došlo.
Aktuálně si dokáži představit celou řadu možných scénářů: od toho, že konstrukce takové základny už skutečně někde v Bělorusku probíhá a do daného termínu bude připravena, až po to, že k tomu samotnému kroku rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku ve finále vůbec nedojde.
Co potenciální rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku znamená pro tamní společnost?
Bělorusko se v polovině 90. let minulého století zbavilo zbylých sovětských jaderných zbraní a stalo se nejaderným členem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Dokáži si představit, že rozmístění ruských jaderných zbraní na běloruském území bude místní společnost vnímat negativně, jakkoliv asi méně, než by bylo (vnímáno) například přímé zapojení země do války s Ukrajinou.
Zda má tento krok potenciál nějakým způsobem zásadně aktivizovat běloruskou společnost a mohl by vést k nějakým výraznějším formám občanského odporu, je nicméně spíše otázka na odborníky zabývající se přímo Běloruskem.
Co tento ruský krok znamená pro NATO?
Z vojenského hlediska bude mít rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku zcela zanedbatelný vliv na ruské schopnosti. Rusko disponuje širokým spektrem jaderných kapacit pro případ přímého střetu se Západem a rozmístění malého množství jaderných zbraní dopravovaných na cíl běloruským letectvem neposkytuje Rusku žádnou výrazně větší flexibilitu.
Přečtěte si
Poláci hlásí, že minulý týden odhalili agenta pracujícího pro Moskvu. Už na začátku března putoval do vazby další agent běloruského režimu.
Pokud by nakonec došlo i k poskytnutí jaderných hlavic pro raketové systémy Iskander, pak je ta praktická využitelnost v logice útoků proti východní Evropě potenciálně o něco větší, nicméně v kontextu širších ruských kapacit pořád relativně marginální.
Hrozí ze strany států NATO další sankce?
Politicky tento krok právem budí u států NATO nesouhlas a znepokojení, nicméně ve srovnání s tím, čeho se Rusko dopouští dennodenně na Ukrajině, asi neexistuje důvod, proč by specificky toto prohlášení mělo být samo o sobě důvodem pro nové sankce.
Jinými slovy: pokud mají být na Rusko v brzké době uvaleny další sankce, tak především pro válečné zločiny páchané proti ukrajinskému obyvatelstvu a další flagrantní porušování mezinárodního práva, nikoliv kvůli rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.
Rozmisťování jaderných zbraní jadernými mocnostmi ve spojeneckých státech navíc není novým fenoménem: pro Spojené státy, Sovětský svaz a částečně i Velkou Británii byla tato forma jaderného sdílení běžnou praxí během studené války, přičemž Spojené státy mají dodnes rozmístěné své jaderné zbraně v pěti evropských státech: Německu, Belgii, Nizozemí, Itálii a Turecku – což samo Rusko mimochodem opakovaně kritizovalo.
Reakce na ruský plán
Ukrajina kvůli ruskému záměru rozmístit v Bělorusku taktické jaderné zbraně požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rozhodnutí Vladimira Putina odsoudilo i NATO nebo Polsko, které s Běloruskem sousedí.
Z pohledu Smlouvy o nešíření jaderných zbraní je klíčové, zda si Rusko stejně jako Spojené státy nadále ponechá plnou kontrolu nad těmito zbraněmi i po jejich rozmístění. Z projevu Vladimira Putina vyplývá, že právě takto chce Kreml postupovat.
Co Rusko oznámením, že rozmístí do 1. července v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně, sleduje?
Vladimir Putin se tímto krokem pravděpodobně snaží primárně signalizovat směrem k Západu ruské odhodlání konflikt dále eskalovat, a zvyšovat tak vnímání možného rizika u západních států. Směrem k ruským elitám a ruskému obyvatelstvu se pak jedná o určité silové gesto v situaci, kdy se aktuálně probíhající ruské ofenzivě příliš nedaří a všeobecně se v brzké době očekává zahájení většího ukrajinského protiútoku.
Existovala celá řada náznaků, že by k tomuto kroku mohlo dojít, není to tedy žádné velké překvapení – poměrně jasně pro něj byla připravena půda už loňskou změnou běloruské ústavy.
Z Ruska
V krvi kritičky ruského prezidenta Putina údajně našli stopy dichromanu draselného. „Pokud má člověk protiválečný postoj a dokáže ho vyjádřit, pak je nepřítelem číslo jedna,“ tvrdí opoziční politička, která přežila pokus o otravu.
Svým způsobem je tak možné tento krok vnímat jako další střípek do té celkové mozaiky ruských snah konflikt spíše eskalovat a dávat najevo vůli dosáhnout svých cílů na Ukrajině bez ohledu na neúspěchy na bojišti a západní sankce.
Lze rozmístění střel v Bělorusku vnímat jako „odvetu“ za dodávky střel z ochuzeného uranu Ukrajině?
Nevím, jestli zrovna ta záminka „odvety“ je tak silná, že na něco podobného musel Vladimir Putin dlouho čekat. V rámci propagandy to spojení „uran“ a „jaderné zbraně“ možná nějak rezonovat může, ale asi si dokážeme představit, že zareagovat tímto krokem například na rozhodnutí o dodávkách západních tanků by bylo možné dost podobným způsobem.
Jakkoliv nikdo z nás do hlavy vládci Kremlu nevidí, pokud má to načasování nějakou hlubší příčinu, spíše bych ji hledal ve směru aktuálního vývoje situace na bojišti, která není pro Rusko příliš příznivá.
