Amazonský kmen roky hladověl. Páchali na něm genocidu, tvrdí prezident

Těžký zápal plic, podvýživa, nejméně pět srdečních zástav. Tím vším si musel projít teprve osmnáctidenní novorozenec, než se dostal do rukou záchranného týmu vyslaného brazilským ministerstvem zdravotnictví do domorodého území Janomami ve státech Amazonas a Roraima uplynulý týden.

Jeho diagnóza nebyla ojedinělá. Záchranná mise nechala do nemocnice v hlavním městě státu Roraima Boa Vista odvézt nejméně osm dalších dětí s těžkou podvýživou nebo infekčními chorobami. Dalších čtyřicet se léčí doma, informoval brazilský server Infoamazonia.

Prezident Lula da Silva vidí za katastrofálním stavem obyvatel domorodé oblasti Janomami a především kmene Janomamů jasného viníka – jeho předchůdce Jair Bolsonaro ignoroval žádosti regionu o zdravotní pomoc. Zároveň k situaci podle něj přispívá nelegální těžba.

Na mapě: domorodé území Janomami

Když prezident Lula v sobotu navštívil Janomami, největší území vyhrazené pro původní obyvatele v zemi, řekl, že byla na kmenech spáchaná genocida. „Více než humanitární krizi jsem v Roraimě viděl genocidu: promyšlený zločin proti Janomamům, spáchaný vládou, která není citlivá k utrpení,“ cituje jeho slova britská BBC.

Podobně se vyjadřovali i další členové jeho vlády. „Musíme hnát k odpovědnosti předchozí vládu za to, že dovolila, aby se situace zhoršila do té míry, že dospělí váží jako děti a děti jsou jen kost a kůže,“ řekla Sonia Guajajarová, první žena z řad původních obyvatel, která se stala federální ministryní – řídí nově vzniklé ministerstvo pro záležitosti původních obyvatel.

Situace v regionu v blízkosti venezuelských hranic je zoufalá a přehlížená už dlouhodobě. Podle dat ministerstva zdravotnictví zemřelo za uplynulé čtyři roky vlády Jaira Bolsonara v důsledku kontaminace rtutí, na podvýživu, hlady nebo v důsledku průjmů v regionu 570 dětí kmene Janomamů.

Úřady uvádí, že jejich úmrtím by se bývalo dalo předejít léčbou. Jen v roce 2022 se pak asi 40 procent celé tamní populace nakazilo malárií.

Zdravotníci nicméně přístup na místo neměli. Cestu jim blokovali těžaři, kteří v uplynulých letech převzali kontrolu nad zdravotnickými středisky a letištními plochami, jak uvedl předseda okresní rady pro zdraví původních obyvatel Janomamů a Yek'wanů Junior Hekurari Yanomami. 95 procent tamní populace totiž žije ve stovkách izolovaných vesnic, které jsou přístupné pouze letecky.

„Těžaři obsadili zdravotnické základny, jednu z nich zapálili a obsadili přistávací dráhy. Jsou ozbrojeni kulomety a kontrolují sedm letištních ploch na území,“ cituje jeho slova brazilská mutace serveru Deutsche Welle.

V posledním týdnu loňského roku tak zemřely čtyři děti kmene Janomamů proto, že je nemohl přepravit vrtulník, který byl porouchaný.

Prezident Lula při setkání s komunitou v Boa Vistě také vyjádřil šok nad skutečností, že někteří původní obyvatelé museli zůstat ve městě už šest měsíců, protože z bezpečnostních důvodů nebo kvůli leteckému provozu nedostali možnost vrátit se do svých vesnic.

Federální vláda tak v pátek vyhlásila stav nouze v oblasti veřejného zdraví v Janomami a v neděli informovala, že v první fázi rozdá na území pět tisíc základních potravinových košů a 200 konzerv s doplňkovou stravou pro děti.

V terénu pak pracují týmy, které mají po vyšetřování stanovit, jaký bude další postup. Pro kontext – naposledy se vláda rozhodla vyhlásit tento stav v roce 2020 v souvislosti s covidovou pandemií.

O existenci krize zdravotní, sociální i ekologické měla povědomí už předchozí Bolsonarova vláda, jak upozorňují tamní lidskoprávní a domorodí aktivisté.

V roce 2019 například studie brazilské veřejné výzkumné agentury Fiocruz varovala, že 56 procent původních obyvatel má v krvi nadlimitní koncentraci rtuti, jedovaté látky, která se používá při těžbě zlata v řekách. Následující rok další zpráva Fiocruz poukázala na skutečnost, že osm z deseti dětí mladších pěti let trpí v oblasti Janomami chronickou podvýživou.

„Za čtyři roky Bolsonarovy vlády jsem jen já sám podal asi sto žádostí o pomoc na ministerstvo zdravotnictví a Funai (vládní organizace pro původní obyvatele – pozn. red.) a stížností na úřad federálního prokurátora. Žádná z nich nebyla vyslyšena. Když jsem přivedl tým novinářů, aby se seznámili se situací Janomami, Funai mi vyhrožovala, že mě zažaluje,“ popisuje dále Junior Yanomami.

„Všichni ve federální vládě už dlouho věděli, že Janomamové trpí malárií, průjmy, covidem-19 a podvýživou. Naši dospělí už nemají sílu starat se o pole a zasít. Také už nemáme ryby a krevety, protože těžaři ničí naše řeky. Také už nemáme téměř žádné bílkoviny, protože hluk těžebních strojů způsobil, že naše zvěř utekla někam daleko,“ dodal.

Lulova vláda za tragický stav jedné z mnoha zanedbávaných komunit původních obyvatel viní exprezidenta Jaira Bolsonara, který důležitým úřadům na ochranu životního prostředí a původních obyvatel snížil přísun financí. Sám také podporoval úsilí, aby se území pro původní obyvatele otevřela těžbě nebo zemědělským firmám. Podle kritiků právě i jeho rétorika povzbudila nelegální činnost v mnoha částech Amazonie.

Bolsonaro vinu odmítá, jak uvedl v neděli na sociální síti Telegram. Obvinění z neštěstí amazonského kmene označil za „frašku levice“ a trvá na tom, že byly zdravotnické služby domorodým obyvatelům dostupné.

Podobně se vyjádřila i bývalá ministryně pro ženy, rodinu a lidská práva Damares Alvesová, která Lulovo tvrzení označila za „lži“. „Boj za práva a důstojnost původních obyvatel je mojí celoživotní prací,“ řekla.